Page 52
50
|
GOLF
INSTRUKCE | Zdraví
Mnohé civilizační choroby – vysoký krevní
tlak, kardiovaskulární onemocnění, diabe-
tes a především obezita, souvisejí s ne-
vhodným stravováním. Důvod zvyšujícího
se počtu obézních lidí totiž není jen v pří-
liš velkému příjmu potravin, ale v jejich
kvalitě a skladbě. Všude tam, kde lidé
přestávají jíst čerstvé, lokální jídlo a kon-
zumují průmyslově zpracované potraviny,
se stává obezita problémem.
Studie z roku 2019 provedená výzkum-
níky z amerického National Institutes of
Health uvádí, že lidé, kteří preferují vy-
soce průmyslově zpracované potraviny
(processed food), průměrně za den zkon-
zumují o 500 kalorií víc než lidé, kteří při-
jímají potraviny v jejichpřirozené podobě.
Chemicky zpracované potraviny totiž ob-
vykle mají vysoký obsah cukru, zejména
rafi novaného, umělých přísad a transmast-
ných kyselin. Často navíc obsahují přídatné
látky (aditiva), které prodlužují jejich tr-
vanlivost, zvýrazňují nebo obnovují jejich
barvu, zvyšují nebo regulují kyselost, mají
zahušťovací vlastnosti, dodávají potravi-
nám sladkou chuť apod. Jsou tak na po-
hled lákavé, chutné a hlavně – jsou téměř
okamžitě připravené ukojit potřebu jíst.
Sáhnout po nich je jednoduché, ale skoro
stejně nebezpečné jako se upsat ďáblu.
MÜSLI – NEMUSÍ BÝT
VŽDY ZDRAVÉ
Mnohé potraviny se snaží „zapírat svůj
původ“ a tvářit se jako dobrodějové.
Třeba miska cereálií je pro mnohé sym-
bolem zdravé snídaně. Ale není müsli
jako müsli a při výběru v supermarketu je
nutné myslet. Některé druhy cereálií, jako
jsou například zapékané müsli, obsahují
přemíru cukru, navíc se jedná o průmys-
lově zpracovaný produkt. Čtěte proto dů-
kladně složení nebo zvolte čisté ovesné
vločky a k jejich oslazení použijte banán,
skořici nebo v nich nechejte rozpustit
malý kousek vysokoprocentní čokolády.
Podobně ostražití bychom měli být při
nákupu müsli tyčinek. Mnozí výrobci sice
tvrdí, že müsli tyčinky zaženou hlad, dodají
energii a jsou ideální na hubnutí, ale o vy-
sokém podílů sacharidů decentně mlčí.
HODNÉ A ZLÉ TUKY
Také v případě tuků, které bývaly chybně
označovány za hlavního viníka nadváhy
a obezity, je nutné rozlišovat a neházet
všechny do jednoho pytle. Dodávají totiž
tělu esenciální mastné kyseliny, které orga-
nismus k fungovánípotřebuje, ale nedokáže
je sám vytvořit. Nutné jsou ke vstřebávání
vitaminů rozpustných v tucích – A, D, E a K.
Odborníci na výživu doporučují, aby tuky
tvořily 30 až 35 % denního příjmu ener-
gie. Dvě třetiny ze všech přijatých tuků
by ovšem měly být ty zdraví prospěšné,
s vyšším obsahem vícenenasycených
mastných kyselin (omega 6 a 3). Obsa-
hují je rostlinné oleje, ořechy a olejnatá
semena, rybí tuk. Šetřit bychom měli se
„zlými“ tuky, tedy těmi, které obsahují
nasycené mastné kyseliny (SAFA). Patří
sem především živočišné tuky jako sádlo,
máslo, hovězí tuk a z rostlinnýchtuků jsou
to kokosový a palmový olej.
Vyskytují se bohužel nejen v jednodu-
chépodobě, ale i v mnoha průmyslo-
vých výrobcích, jako jsou dorty, trvanlivé
pečivo, uzeniny nebo mléčné výrobky.
Ty jsou často na trhu i v tzv. light, tedy
odtučněné podobě. Problém ovšem je,
že spousta těchto produktů přichází po
odstranění mléčného tuku také o v tucích
rozpustné vitaminy A a D.
Přidávají se rovněž cukry a škroby. Odtuč-
něný jogurt nebo třeba tvaroh proto ne-
musejí ani zdaleka představovat zdravou
nebo dietní variantu. Naopak v nichmo-
hou chybět právě zdraví prospěšné látky.
DOMÁCÍ STRAVA OPĚT VEDE
Nedůvěra k průmyslově zpracovaným
potravinám vede mnohé k jejich domácí
přípravě. Období covidu tento trend ještě
zvýraznilo a dnes se k němu přidává
i snaha ušetřit. Domácí výroba jogurtů,
pečení chleba, chování slepic a králíků
nebo pěstování zeleniny, brambor nám
mohou připadat jako návrat do předmi-
nulého století, ale možná, že tato „móda“
přináší svým vyznavačům i trvalejší ozdra-
vení životního stylu.
V rodinách se dnes častěji vaří, lidé si nosí
doma připravené jídlo v krabičkách do
práce, maminky už zase připravují dětem
do školy na svačinu různé pomazánky
a balí domácí sendviče. Vrací se i obliba
domácího zavařování, nakládání.
Nejžhavější trend jsou fermentované po-
traviny. Jejich přínos pro zdraví, o kterém
ze zkušeností věděli předkové, když před
zimou nakládali nakrouhané zelí, je dnes
vědecky prokázaný. Pozitivně působí pře-
devším na střevní mikrobiom a jsou vý-
znamným zdrojem probiotik. Až 70 %
imunityse tvoří ve střevech, proto potře-
bujeme vyživit přátelské bakterie napří-
klad tím, že jimdodáme prostřednictvím
fermentovaných potravin probiotika a zá-
roveň i vlákninu. Fermentovat lze také
mléčné výrobky, ovesné vločky nebo
třeba žitný kvas. Nejvhodnější je ale právě
zeleninapro vysoký obsah vitaminů.
I když nebudete připravovat padesátilit-
rovou „nádrž“ kimchi jako Korejci, je fer-
mentování docela pracné. Však jen na-
krouhat zelí na středně velký zelák, pěkně
ho tam napěchovat a pak hlídat kvašení
chce hodně času a energie. Ti, kteří to
dělají, však potvrdí, že tahle investice se
vrací okamžitě po otevření v chuťových
zážitcích a v dlouhodobé perspektivě
také v ovlivnění zdraví a kondice.
Jak se projíst k vitalitě
Ať je jídlo tvým lékem a lék ať je tvým jídlem. Tento slavný vý-
rok starověkého Hippokrata, otce medicíny, zní dobře, ale bo-
hužel, pro mnohé je strava spíš pouze palivem, zdrojem ener-
gie pro vyšší výkon. Teprve když se dostaví nějaká nemoc,
začneme o jídelníčku přemýšlet.
Text: Natascha Kames
PŘÍKLADY
VYSOCE ZPRACOVANÝCH POTRAVIN
mražená nebo hotová jídla•
pečivo, včetně pizzy, koláčů a zákusků•
balené pečivo•
tavené sýry•
snídaňové cereálie•
krekry a chipsy•
cukrovinky a zmrzlina•
instantní nudle a polévky•
uzeniny a masné polotovary nugety, rybí prsty•
sycené a slazené nápoje•