Page 42
40
|
GOLF
ROZHOVOR | Karel Skopový
Johanssona, který přinesl důraz pěti
procent na golf, důraz na kondici a větší
komunikaci s osobními trenéry. Výchovu
hráče ale nechal na osobních trenérech.
To je správná cesta, za ní palec nahoru.
Co může udělat PGAC, aby se to
změnilo?
Nic, protože o národních koučích roz-
hoduje vedení ČGF, a to jsou amatérští
funkcionáři bez znalostí celkové proble-
matiky. Není to nic pejorativního. Prostě
nejsou v této záležitosti dost fundovaní,
a tudíž nevědí, na co se ptát či co hle-
dat, co požadovat.
Kde vidím „zakopaného psa“?
Začnu tím, že o tom, jaký je golf sport
a jaké jsou možnosti, se veřejnost do-
zví teprve, když ho začne hrát. Že je
bezkontaktní, hraje se v přírodě, je pro
celou rodinu, pro každý věk, že má víc
pozitivní dopad na zdraví než tracking
a podle výzkumu prodlužuje život
i o pět let. Že nejvíc sportovních sti-
pendií na americké univerzity z Česka
získává každoročně golf. Chybou je,
že se tohle negolfová veřejnost nedo-
zví. To vidím jako velice špatnou práci
ČGF v marketingové oblasti. Vidím to
i v tom, že nespolupracujeme v týmu
ČGF plus PGAC plus provozovatelé hřišť.
A že nemáme vypracovaný kvalitní sou-
těžní systém, který by provokoval hráče
na sobě víc pracovat, protože po jedné
zkažené ráně, po jednom zkaženém
kole by turnaj pro ně neměl končit. Po-
řád se musí koncentrovat, protože po-
třebují sbírat body pro další postup.
Do žebříčku, pro tým, pro zisk divoké
karty na lepší turnaj, pro získání hráč-
ské licence na vyšší tour… Děti chtějí
soutěžit, sbírat body a dosahovat vyš-
ších levelů. K tomu samozřejmě po-
četnější základnu u mládeže a nějaké
peníze navíc.
Jaký dávám význam mentální
stránce hry a jak ji u svých žáků
rozvíjím?
Všeobecně se říká, že golf se odehrává
na cca šestnácti centimetrech mezi
ušima, tedy v hlavě. Je to asi 80 procent.
Tudíž odpověď na význam zní: Obrov-
ský. V naší akademii děláme pravidelná
setkání s mentálním koučem. Už jsem
to zmínil dřív, místo tří fi tness trenérů
stačí jeden národní, který by koordino-
val cvičení s osobními fi tness kouči, ale
zcela určitě bychom měli mít pro skupiny
hráčů mezi 15 až 18 lety a s plusovým
hendikepem mentálního kouče pro náš
vrcholový golf.
Jak hodnotím naše nejlepší
profesionály?
Vzhledem k tomu, že nemáme až na
Jiřího Zusku a Filipa Mrůzka žádného
hráče, který by se dostal do nejvyš-
ších pater díky systému centrální pod-
pory, musím říct, že se držíme velice
dobře. U hráček je to lepší. Kousková,
Melichová, Napoleaová, Melecká a další
ukazují, že se ženský golf pohybuje do-
předu rychleji než dřív. Problém, proč
to není ještě lepší, vidím v tom, že ne-
máme širší základnu, tvrdý herní systém
a větší podporu hráčů. Prostě je nás na
úspěchy málo.
Kdy podle mě vyhraje český hráč
nebo hráčka turnaje kategorie
major?
(smích) To je taková klasická novinářská
otázka… Major se nevyhrává se štěstím,
ale zkušenostmi a umem. Takže nej-
prve se hráč musí etablovat na vrcholné
tour, vyhrát nějaké turnaje a pak mů-
žeme s nadějemi očekávat, kdy to přijde.
Prozatím ale máme dvě mužská vítěz-
ství na Challenge Tour, tři ženská na LET.
Vítězství vás nemůže potkat nebo po-
tkávat. Čím jste výš, tím víc musíte usilo-
vat o výhru na turnaji. Žádné vítězství se
nedá ubránit, to si musíte vybojovat. Je
to o dřině, oddanosti a lásce ke sportu,
v tomto případě ke golfu. Pak můžete
oprávněně očekávat i nějaký úspěch.
Za golfové vyznání a zpověď
děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv Karla Skopového
Přechod na vrcholový profesionální golf ale
potřebuje vyšší turnajovou hráčskou kvalitu a tím
i konkurenci, která by naše hráče nutila na sobě
tvrdě pracovat a zároveň je i mentálně posilovala.
Takových naše špička nemá dost.
Karel Skopový má za to, že přechod na vrcholový profesionální golf
potřebuje vyšší turnajovou hráčskou kvalitu a konkurenci.