ROZHOVOR | Jan Haina
Velkorysá klubovna nabízí veškeré zázemí.
připraveni. Horší a delší apokalypsa snad
nehrozí. Razantní změny tedy další neplánujeme, ale zlepšovat budeme dál. Byť
jsou to spíš drobnosti – nové toalety na
hřišti, další bouřkové domky, ale nic tak
zásadního jako další rybník.
Platí stále, že držíte dál filozofii, aby
hřiště bylo příjemné, hratelné?
Platí, držíme tuhle filozofii pořád a už
od začátku se snažíme, aby hřiště bylo
tzv. friendly. Jsou daleko těžší hřiště než
Loreta. Snažíme se, aby si to lidi u nás
užili, zahráli si hezký golf a neodcházeli
100 | GOLF
naštvaní a minus třicet míčků. Samozřejmě i tady se dá ztratit třicet míčků,
ale snažíme se, aby hřiště bylo přívětivé.
I roughy zkracujeme na minimum, aby nikde nebyly metrové. Ty jsou sice krásné,
když do nich foukne vítr, vypadá to skvěle
na fotkách, ale pro hráče je to čiré peklo.
A hlavně se tím zásadně zrychlí i hra.
Na to bych navázal. Trend ve světě
golfu je zřejmý – co nejlepší průchodnost hřiště, aby hra měla
tempo a lidé nečekali. Zapadá to do
vaší filozofie?
Zapadá, jednoznačně. Na turnajích je
nejvíc cítit a vidět, když je průchodnost
hřiště dobrá. A u nás máme turnajů
hodně. Můžete lidem tisíckrát říkat, ať
si dávají provizi, stejně to většina z nich
neudělá. Pak běhají zpátky na odpaliště a hra se v tu chvíli zastaví, hřiště se
zašpuntuje.
To si ale musí vyzkoušet každý. Doběhnout zpátky na odpaliště, odpálit balonek se zrychleným dechem a pod dohledem čekajícího dalšího flightu. Není
to nic příjemného. Průchodnost je zásadní a lidé to oceňují.