ROZHOVOR | Jan Haina

Velkorysá klubovna nabízí veškeré zázemí.

připraveni. Horší a delší apokalypsa snad

nehrozí. Razantní změny tedy další neplánujeme, ale zlepšovat budeme dál. Byť

jsou to spíš drobnosti – nové toalety na

hřišti, další bouřkové domky, ale nic tak

zásadního jako další rybník.

Platí stále, že držíte dál filozofii, aby

hřiště bylo příjemné, hratelné?

Platí, držíme tuhle filozofii pořád a už

od začátku se snažíme, aby hřiště bylo

tzv. friendly. Jsou daleko těžší hřiště než

Loreta. Snažíme se, aby si to lidi u nás

užili, zahráli si hezký golf a neodcházeli

100 | GOLF

naštvaní a minus třicet míčků. Samozřejmě i tady se dá ztratit třicet míčků,

ale snažíme se, aby hřiště bylo přívětivé.

I roughy zkracujeme na minimum, aby nikde nebyly metrové. Ty jsou sice krásné,

když do nich foukne vítr, vypadá to skvěle

na fotkách, ale pro hráče je to čiré peklo.

A hlavně se tím zásadně zrychlí i hra.

Na to bych navázal. Trend ve světě

golfu je zřejmý – co nejlepší průchodnost hřiště, aby hra měla

tempo a lidé nečekali. Zapadá to do

vaší filozofie?

Zapadá, jednoznačně. Na turnajích je

nejvíc cítit a vidět, když je průchodnost

hřiště dobrá. A u nás máme turnajů

hodně. Můžete lidem tisíckrát říkat, ať

si dávají provizi, stejně to většina z nich

neudělá. Pak běhají zpátky na odpaliště a hra se v tu chvíli zastaví, hřiště se

zašpuntuje.

To si ale musí vyzkoušet každý. Doběhnout zpátky na odpaliště, odpálit balonek se zrychleným dechem a pod dohledem čekajícího dalšího flightu. Není

to nic příjemného. Průchodnost je zásadní a lidé to oceňují.