ROZHOVOR | Vojtěch Matějček
Podle Vojtěcha Matějčka vyhoví hřiště každému golfistovi.
Jak tomu, kdo si jde hru užít, tak sportovně laděnému.
Když se řekne Beroun
Golf Club, od začátku
letošního roku už Royal
Beroun Golf Club, musí
zákonitě padnout i další
jméno: Vojtěch Matějček.
Prezident berounského
klubu se pohybuje
v českém golfu už třetí
desetiletí. Řediteloval na
Karlštejně, pomáhal rozjet
golf v Sokolově, ale tu
největší část „golfového“
života prožil právě
v Berouně. S jeho
působením je pokaždé
spojené i něco
speciálního, neobvyklého.
V Berouně třeba to, že jde
o privátní klub, který ale
nezná zimní „zavírací
dobu“, a je i domovem
Czech Open.
Hit Modrá je dobrá
vznikl už dávno. V Berouně došel naplnění
Přestože se v českém golfu pohybujete už nějaký ten pátek, přiznáváte,
že se necítíte být zkušeným golfovým bardem. Platí to stále?
Platí. Necítím se jím být stále. Jednak se
v golfu, byť je to poměrně konzervativní
sport, pořád něco nového děje, odehrává
se spousta nových věcí, které neznám,
vzniká spousta nových vazeb, které se
neustále mění. Samozřejmě, hřiště zůstávají stejná, takže tam už nějaké zkušenosti mám, jak organizovat chod hřiště
102 | GOLF
i všeho kolem. Ale to vyplývá z toho, že
moje manažerství by mohlo být spojené
s jakýmkoliv jiným oborem. Nikdy jsem
se nenaučil hrát golf úplně dobře, nikdy
jsem nedosáhl na singl handicap. Někdy si
říkám, jak bych zvládl to, kdyby mě osud
zavál úplně někam jinam. Cítím se totiž
spíš jako univerzální manažer.
Trochu jste mi tím nahrál… Jak se
člověk původní profesí stavař stane
prezidentem golfového klubu?
To souvisí s tím, že mě kdysi Chemapol
najal jako stavaře, protože firma dostala
úkol postavit na Karlštejně klubovnu pro
turnaj European Tour, což se mimochodem kvůli CHKO nepodařilo. Já jsem se
do golfu neměl vlastně vůbec motat. Měl
jsem zajistit povolení, stavbu a vše s tím
související. Ale každodenní život na hřišti
vás do toho nějak dostane.
Byl jste ředitelem na Karlštejně,
teď prezidentem v Berouně. V čem