ROZHOVOR | Luboš Klikar

V debatě s bývalým prezidentem ČGF Zdeňkem Kodejšem (vlevo)

Z čeho pramení váš optimismus?

Hodně očekávám od generace hráčů

a hráček, kteří se vracejí a budou se vracet ze studií v Americe. Jiří Zuska, Tereza

Melecká, Sára Kousková a další. To jsou

jména, která by se měla začít objevovat, a hlavně prosazovat v profesionálním

golfu. Pořád to je ale málo hráčů, ne takové množství jako třeba ve Švédsku, Nizozemsku či Rakousku. Kromě talentu je

nutný i hlad po úspěchu, dravost, dostatek

píle, vůle a víry. Bohužel ne všichni tohle

mají ve své výbavě.

Dá se říct, když budeme teď mluvit

o mužském golfu, že onou první významnou vlaštovkou byl Ondřej Lieser, když vyhrál v roce 2020 turnaj

Challenge Tour a posléze i celou druhou evropskou ligu. Od té doby ale

další takové vítězství nepřišlo.

Při každém takovém úspěchu se musí sejít spousta věcí. Možná jsme měli po vítězství Ondřeje velké oči, že naskočí do

turnajů a hned bude vyhrávat nebo pravidelně končit v Top 10. Rozhodně dělá, co

umí. Měli jsme a máme velká očekávání

i v případě Šimona Zacha. To ale nejspíš

i on sám od sebe. Je to typ atleticky vybaveného hráče, který by měl mít šanci se

prosadit. Na druhou stranu, v golfu někdo

zazáří dřív, jiný později. Golf má výhodu,

26 | GOLF

že kariéra není omezena jepičím životem

sprintera, že to je kombinace technických

a fyzických předpokladů, psychiky a zkušeností. Takový Richard Bland hraje ve 49

letech nejlepší golf svého života. Stále nevidím důvod, proč by jednou vedle Američanů, Španělů nebo Britů nemohl v golfové špičce být i Čech nebo Češka. Nejsme

méně šikovní nebo nadaní. Je to otázka

času a podmínek.

Evropy, ale skutečný obraz českého golfu

skládají teprve profesionálové. Dnes se federace snaží o naše nejlepší hráče a hráčky

starat bez ohledu na jejich status.

Jak tedy federace pomáhá?

Od roku 2015 jsme upravili tréninkový systém – a dnes v tom pokračuje sportovní

ředitel Petr Šavrda – aby hrající profesionálové cítili z naší strany podporu. ČGF

Je sice fajn, že máme dobré amatéry, kteří bojují

o medaile na mistrovstvích Evropy, ale skutečný

obraz českého golfu skládají teprve profesionálové.

Dnes se federace snaží o naše nejlepší hráče

a hráčky starat bez ohledu na jejich status.

Už to v našem povídání zaznělo, pro

kariéru golfisty je nejnáročnějším

obdobím přechod od amatérů mezi

profesionály. Co dělá federace pro

to, aby ho hráči zvládli co nejlépe?

Za dobu, co se pohybuji kolem golfu, se

přístup ČGF hodně změnil. Když dříve amatér přešel k profesionálům, tak se – obrazně řečeno – za ním zavřela vrata a nikdo se o něj dál příliš nestaral. Jako bychom

si neuvědomovali, že o jméno a reprezentaci českého golfu se starají hlavně profesionálové. Je sice fajn, že máme dobré amatéry, kteří bojují o medaile na mistrovstvích

si samozřejmě nemůže dovolit takovou

pomoc jako například ekonomicky silné

Německo nebo Francie, ale díky působení

kouče Staffana Johanssona u našich týmů

víme, jak své nejlepší hráče podporovali

a podporují třeba Švédové, Finové a další

s námi srovnatelné země. Ve většině případů tato podpora nespočívá v penězích, ale v servisu, službách. Hráč se po

přechodu k profesionálům ocitne v úplně

jiné situaci. Najednou si musí zařizovat

spoustu věcí, které dřív nedělal, které

vlastně ani moc nezná a které ho odvádějí od golfu, trénování a koncentrace