ROZHOVOR | Vojtěch Matějček

jsou ty dvě profesní kapitoly stejné

a v čem jiné?

Ještě tam byl Sokolov, ale to byla jen

kratší epizoda. Tam jsem pomáhal dokončit hřiště a rozjet klub a dělal jsem to na

IČO. Karlštejn a Beroun jsou dvě naprosto

rozdílné kapitoly. V tom, že na Karlštejně

jsem se cítil daleko víc jako námezdní síla,

něm postaví golfové hřiště. Rychle si ale

uvědomil, že bez developmentu nebude

schopen projekt ufinancovat. Po dohodě

s městem se podařilo změnit územní

plán natolik, že ke golfovému hřišti včlenil

i bydlení. Paradoxně, Korejci by to nikdy

nedělali. Ti by postavili hřiště, klubovnu

a tím by končili. I tak nastaly problémy,

Kapacita hřiště je určená především členům. Máme

spoustu omezení pro pořádání komerčních turnajů,

které jsme si určili sami na sebe. Pak jsou tu

finanční benefity. Člen zaplatí roční poplatky, které

jsou na úrovni jako v jiných srovnatelných klubech,

ale má za to nesrovnatelně širší servis.

zatímco tady v Berouně se cítím víc jako

součást majitelství, ačkoliv nejsem majitel

ani spolumajitel. Ale vzhledem k tomu, že

náš majitel je deset tisíc kilometrů daleko

v Jižní Koreji, přenesl na mě a na kolegu

Michala Tůmu pravomoci, které si jinde

může dovolit jen majitel. Oproti Karlštejnu máme možnost rozhodnutí. Jsme

decision makeři, což jsme na Karlštejně

nebyli. Ale nezneužíváme toho, je to spíš

o odpovědnosti.

Nakolik máte volnou ruku? O jakých

věcech můžete rozhodnout sami

bez posvěcení majitele?

Tím limitem jsou finance. Jakmile jde

o záležitosti sportovní, společenské

a klubové, je to na nás. To je tzv. czech

way, česká cesta. Ale jakmile jde o investice či reinvestice, v takovém případě

majitel vyžaduje, aby do toho viděl.

Je to dané naší smlouvou prokuristů.

Máme určité finanční limity, do kterých

můžeme rozhodovat zcela samostatně,

potom ty, do kterých musíme informovat, a nakonec ty, do kterých musíme

mít souhlas.

Berounský klub se hned v několika

směrech vymyká českým obvyklostem. Třeba tím, že je privátním klubem, nebo bydlením na golfu, byť

to už je k vidění i na jiných hřištích.

Měli jste tyto vize hned od prvopočátku svého působení v Berouně?

Měli, ale nebyly naše. S tím přišel původní

majitel Hynek Basák, když mu město

umožnilo výkup pozemků s tím, že na

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

protože jsme bohužel stavěli v recesi v letech 2007 a 2008, bylo tady víc inženýrských sítí, než jsme počítali, a vše bylo

dražší. Developerský projekt nebyl úplně

úspěšný. Ne natolik, aby zaplatil hřiště. To

vůbec ne. Proto musel vstoupit do „hry“

nový investor.

V jaké fázi je projekt bydlení na

golfu dnes? Ještě nějaké plánujete,

nebo je to finální podoba?

Je to finální podoba. Vedle našeho resortu staví ještě jiná společnost. My už

zvažujeme případně jen několik víkendových domů. Ale spíš už nemáme prostor

a vlastně ani chuť.

Původně jste počítali s výstavbou

nového hotelu. Bude? Nebude?

Nebude. Chtěli jsme ho stavět až v zadní

části areálu částečně v lese, ale to

neprošlo na městě. A tady kolem klubovny už nechceme nic zahušťovat.

Když se ohlédnete zpátky, co cítíte

nejvíc? Hrdost, pýchu, nebo naopak

třeba úlevu?

Tlak na hrudním koši. (smích) Dokud jste

v aktivním životě, tak se nikdy nezbavíte

toho pocitu, že se něco mělo udělat jinak,

lépe, nebo, že se něco prošvihlo. O hrdosti bych nemluvil vůbec. To je pocit,

který se sebou nespojuji. Nicméně je fajn

vědět, že tady zůstane něco, co je spojené s mojí osobou.

Privátní golfový klub je v Česku

stále něčím netradičním, neobvyklým, speciálním. Co to ale znamená

ve srovnání s jinými kluby?

Všechna hřiště u nás jsou de facto privátní, protože někomu patří. Snad jen

s několika málo výjimkami. Ani naše

hřiště ale nepatří členům. Patří jedné

osobě v Jižní Koreji. My jsme si ale vybudovali tu neveřejnost, proto říkáme,

že jsme spíš neveřejný golfový klub a že

tou nadstandardní složkou jsou pro nás

naši členové. A to i přesto, že tomu někdy nevěří. Musí se o tom přesvědčit

členstvím v jiném klubu a až pak vidí, že

podmínky pro členy u nás jsou absolutně

jinde než v jiných klubech, kde je leckdy

člen spíš nutné zlo.

Jaké podmínky tedy nabízíte?

Přednostní hrací časy jsou samozřejmostí.

Kapacita hřiště je určená především členům. Máme spoustu omezení pro pořádání komerčních turnajů, které jsme si

Pořádání významných akcí zvyšuje prestiž hřiště.

103