INSTRUKCE | Pravidla
pozorovatele, diváka nebo jiného vnějšího vlivu. Je důležité, aby se
zvážily a zhodnotily všechny právě dostupné informace, protože
např. pouhá skutečnost, že míč šplouchne ve vodní překážce, nemusí vždy poskytnout jistotu „vědění“, že míč ve vodní překážce
je, jako že existují případy, kdy míč může vyskočit a zastavit se
mimo vodní překážku.
Při absenci „vědění“, že je míč ve vodní překážce, vyžaduje Pravidlo 26-1, že musí být „prakticky jisté“, že je míč ve vodní překážce,
aby se dle tohoto Pravidla mohlo postupovat. Na rozdíl od „vědění, známo“ naznačuje „prakticky jisté“ malý stupeň pochybnosti
o aktuální pozici míče, který nebyl nalezen. Avšak „prakticky jisté“
také znamená to, že ačkoliv není míč nalezen a všechny právě dostupné informace jsou zváženy a posouzeny, že se považuje závěr
vyvozený z toho, že není jiné místo, kromě vodní překážky, kde by
míč mohl být, za oprávněný.
Ke stanovení, zda je „praktický jisté“, že míč je ve vodní překážce,
je třeba zvážit některé důležité faktory v prostoru u vodní překážky jako třeba místopis, stav povrchu překážky, kondici a výšku
trávy, viditelnost, počasí, hustotu stromů a keřů a půdy v abnormálním stavu.
Stejné principy a postupy budou platit pro míč posunutý vnějším
vlivem (Pravidlo 18-1) nebo pro nenalezený míč, který může být
v závadě (Pravidlo 24-3) nebo v půdě v abnormálním stavu (Pravidlo 25-1c).
a kutálet se pryč z dohledu. Proto je usouzeno, že míč přejel jamkoviště a zajel do vodní překážky. Hráč spustil míč v dropovací zóně
před vodní překážkou, zřízené soutěžním výborem jako další možnost k postupu dle Pravidla 26-1 a odehrál míč na jamkoviště. Po
příchodu na jamkoviště našel svůj původní míč ležet vzadu na fringi
v zapuštěném sprinkleru. Nicméně za těchto okolností bylo z místa,
odkud byl původní míč naposledy odehrán, rozumné a jasné učinit
rozhodnutí, že míč musel být ve vodní překážce.
V následujícím příkladu není možné bez fyzické kontroly a posouzení podmínek kolem vodní překážky stanovit, že je „prakticky
jisté“, že míč je ve vodní překážce.
Je jasno s dobrou viditelností. Hráčův míč je odpálen směrem
k vodní překážce, u níž je krátce posečená tráva až u jejího okraje.
Míč je viděn letět směrem k vodní překážce a z předchozích zkušeností je známo, že za normálních podmínek, za normální kondice hřiště a trávníku, by míč bezpochyby dojel až do vodní překážky. Nicméně dnes jsou ferveje mokré, a proto je možné, že se
míč mohl zabořit a tedy ve vodní překážce být nemusí.
A
B
26-1/1.3 – Kdy je nutné jít prokázat „prakticky jisté“
D: Pravidlo 26-1 vyžaduje, aby bylo „známo nebo prakticky jisté“,
že je míč ve vodní překážce předtím, než se začne postupovat dle
ustanovení Pravidla. Při absenci „vědění, známo“ je možné stanovit
„prakticky jisté“, že je míč ve vodní překážce, aniž bychom šli posuzovat fyzické podmínky kolem vodní překážky?
O: K rozumnému posouzení, zda míč neleží někde mimo vodní
překážku, je ve většině případů nutné jít k vodní překážce a prozkoumat fyzické podmínky kolem ní. Nicméně jsou situace, kde
není nutné ke stanovení „prakticky jisté“, aby kdokoliv šel a zkoumal fyzické podmínky kolem vodní překážky.
V následujících příkladech není nutné k učinění závěru, že je „prakticky jisté“, aby šel kdokoliv zkoumat podmínky kolem překážky,
a hráč tedy může hned postupovat dle ustanovení Pravidla 26-1.
Je jasno s dobrou viditelností. Míč je odpálen směrem k vodní překážce, u které je krátce posečená tráva až u jejího okraje. Míč je viděn, jak padá mimo dohled a přibližuje se k vodní překážce, ale už
není vidět, jak do překážky vstupuje. Z dálky je vidět, že na krátce
posečené trávě u překážky neleží žádný míč a ze dvou předchozích
zkušeností a z rozumného ohodnocení současných podmínek na
hřišti, je jasné, že vytvarování povrchu hřiště kolem překážky zapříčinilo, že se míč do překážky zakutálel. Za těchto okolností se už
z dálky dá učinit rozumný závěr, že míč musí být ve vodní překážce.
Je jasno s dobrou viditelností. Hráčův míč je odpálen směrem na ostrovní jamkoviště. Hranice vodní překážky se kryje se zástěrou jamkoviště (fringe, foregreen). Z předchozích zkušeností a z rozumného
posouzení současných podmínek na hřišti je usouzeno, že žádný
míč, který se zastaví na fringi jamkoviště nebude z místa odehrání
rány vidět. V tomto případě byl míč viděn dopadat na jamkoviště
46 | GOLF
VODNÍ
PŘEKÁŽKA
Y
Y
x
x
26-1/1.5 – Objasnění termínu „za vodní překážku“ v Pravidle 26-1
D: Na obrázku níže je znázorněna situace, kdy hráč zahraje ránu
z odpaliště do vodní překážky do bodu A a míč naposledy překročí
hranici vodní překážky v bodě B. Hráč si přeje postupovat podle
Pravidla 26-1b, které požaduje, aby hráč spustil míč za vodní překážkou tak, aby místo, kde míč naposledy překročil hranici vodní
překážky, bylo přímo mezi jamkou a místem spuštění bez omezení, jak daleko za vodní překážkou se smí míč spustit. Může hráč
spustit míč na vyčárkované čáře Y–Y?
O: Ano. Odvolávka na kamkoliv „za“ v Pravidle 26-1b znamená, že
míč musí být spuštěn mimo vodní překážku za místem, kde míč
naposledy překročil hranici vodní překážky. Tudíž může hráč spustit míč na čárkovanou linii Y–Y nebo na X–X.
26-1/2 – Hráč postupující podle Pravidla o vodní překážce
spustí míč do jiné překážky
D: Míč leží ve vodní překážce. Při postupu podle Pravidla 26-1b
spustí hráč míč do bankru nebo do jiné vodní překážky. Je to
povoleno?
O: Ano.