VÝBAVA | Délka ran

gauči v obýváku a nějaký čas jsem okolo

něj chodil a pokaždé jsem se musel zamyslet nad tvrzením, že délka je konečně

na kolenou.

Byla to informace o nových holích dobré

značky, které bych docela rád vyzkoušel. Ale vážně jsem pochyboval a vlastně

vždy budu pochybovat, že fyzika se někdy v soupeření člověka s přírodou „octne

na kolenou“. To jediné, co se pod vlivem

stále nových, dokonalejších a dražších holí

může octnout na kolenou, je běžný účet

jejich kupců.

NENÍ ZAPOTŘEBÍ DELŠÍCH HŘIŠŤ,

STAČÍ PŘÍRODA A INTELIGENTNÍ

DESIGN

Velmi krátká historická paměť lidstva mívá

neblahé důsledky. A projevuje se to nejen

v politice a v mezinárodních vztazích. Důležité zkušenosti bývají příliš rychle zapomínány ve všech ostatních oborech lidské

činnosti. Proto jsem sedl k počítači hned

po turnaji WCG-Mexico Championship,

abych žádoucím způsobem zaznamenal

to, jak poměrně krátké hřiště Chapultepec

znovu prokázalo, že světový golf nepotřebuje stále delší hřiště. Stačí ta inteligentní,

i když jsou třeba stará.

Club de Golf Chapultepec en la Ciudad

de México vznikl v roce 1928. I po 90.

letech však byl schopen připravit špičce

světového golfu velmi náročnou zkoušku,

kterou tentokrát ne zcela zvládl například

minulý vítěz, světová jednička Dustin Johnson. Jeho brutální délka ran sama o sobě

tentokrát nestačila na zákruty a stromy

Chapultepecu.

Každému pozornému divákovi bylo jasné,

že dva hráči, kteří se nakonec sešli v playoff, (Thomas a Mickelson) měli nejlepší

skóre díky naprosto skvělé krátké hře. Mexické publikum mělo tentokrát velké štěstí,

protože „doktor“ Phil byl dostatečně inspirován a motivován a skoro na každé jamce

byly k vidění jeho typické flopy, chipy a vůbec celý arzenál jeho triků, které předvádí

sadou wedží.

Proč nám hřiště Chapultepec tak přesvědčivě ukázalo, že i kratší osmnáctky mohou

nabídnout zajímavé výzvy golfové špičce

a skvělé situace pro diváky? Samo o sobě

není nikterak oslnivě dlouhé – měří 6 712

metrů, ovšem díky nadmořské výšce

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

2 337 metrů se na něm hrají přibližně

o 10 až 15 procent delší rány – je tedy ve

skutečnosti o dost kratší než jeho metráž.

Zkušenost z WCG-Mexico Championship

přináší další pádný důkaz, že tváří v tvář

narůstající fyzické zdatnosti golfistů a zdokonalování golfového vybavení není nutno

budovat nějaké absurdní osmikilometrové

dálnice. Stále ještě stačí a vždy bude stačit, když se spojí při stavbě hřišť náročnost

vyplývající z přírodních překážek s inteligentní prací architekta. Banalita hřiště

a jeho bezbrannost proti silovému pojetí

hry může nastat pouze u bezduchého

designu.

Ti, kteří volají po neustálém prodlužování

hřišť, mi připomínají současný trend ve

Když k tomu připočteme skutečnost, že

více než třetinu úderů odehrajeme patrem na greenu, pak mi, proboha, vysvětlete, proč si vůbec někdo dělá nějaké starosti s údajně nedostatečnou délkou svých

ran.

Ve skutečnosti je to tak, že s onou obsesí

délky nám vydatně „hnojí hlavu“ nebo

spíše podvědomí (či odborně nevědomí)

golfový průmysl. Již dlouhá léta jsou si

výrobci a prodejci vědomi účinnosti podprahové reklamy a také toho, že v rámci

jednoho druhu zboží mohou existovat

segmenty více či méně vhodné pro asociování s podprahovými procesy lidské psychiky navázanými na sexuální pudy. Ano,

náš stařičký rodák z Příbora pan Freud

Stále ještě stačí a vždy bude stačit, když se spojí

při stavbě hřišť náročnost vyplývající z přírodních

překážek s inteligentní prací architekta. Banalita

hřiště a jeho bezbrannost proti silovému pojetí hry

může nastat pouze u bezduchého designu.

scenáristice a filmu. Podle největšího žijícího guru scenáristiky R. McKeeho stále

stoupá podíl násilí a sexu ve scénářích

jednoduše proto, že ubývá talentovaných

autorů, kteří by uměli vyprávět zajímavý

příběh a vymyslet poutavé zápletky. Talent však nelze nahradit délkou či násilím

– v zábavním průmyslu ani při stavbě golfových hřišť.

GOLFOVÉ VYBAVENÍ JAKOŽTO

NOSITEL SKRYTÝCH FALICKÝCH

SYMBOLŮ

Jak v současnosti stále více prokazují behaviorální psychologie a behaviorální ekonomie, lidé neumějí myslet statisticky ani

racionálně. Dokonce to neumějí ani statistikové, tak co bychom mohli chtít od nás

golfistů?

Kdyby golfisté dokázali myslet statisticky

racionálně, došlo by jim už v začátcích

sportovní kariéry, že naprostá většina

úderů důležitých pro skóre se uskutečňuje

z poměrně malé vzdálenosti ke greenu

a přímo na greenu.

Znovu musím připomenout to, co vyučuje nejrespektovanější profesor krátké hry

v USA Dave Pelz: „80 % úderů, které golfisté zahrají nad par, se odehrává ve vzdálenosti kratší než 100 metrů od greenu.“

přichází ke slovu i při marketingu golfového vybavení. Už se neprodává zboží, ale

iluze s ním spojená.

Skutečného golfového odborníka samozřejmě více vzruší Mickelsonův flop okolo

greenu, který s dovedností blížící se legendárnímu kouzelníkovi Houdinimu nechá míček strmě vystoupat do výšky a pak

jemně dopadnout do jamky či těsně vedle

ní. Opravdový golfista ví, že právě asistoval tomu, jak se potenciální double bogey

mění v birdie nebo v par. A je motivován

se to naučit.

Takové však není většinové vnímání golfu.

Většina golfové obce statisticky reaguje

jako běžní lidé – platí na ně (a zvláště na

muže středního a staršího věku) klasické

manipulativní apely obsahující falické motivy. A ty se váží k délce a síle.

Vždycky jsem si myslel, že v golfových

holích spočívá nějaký falický symbol, podobně jako třeba v baseballové pálce.

Wedže a patr z toho můžeme vynechat,

ty jsou pro odborníky. Pro laiky a pro marketýry z golfového byznysu jsou hlavními

favority v tomto směru drajvry, fervejová

dřeva, hybridy a železa z kategorie superodpouštějící.

57