DRIVING | Zdraví

Syndrom karpálního tunelu

Při odbourávání bolesti pomáhá i cvičení na uvolnění svalů v oblasti zápěstí a předloktí.

Syndrom karpálního tunelu patří k nejčastějším nemocem z povolání. Postihuje dělníky se sbíječkami, hudebníky i zubaře. Nejvíc rizikovou skupinou jsou ale lidé sedící u počítačů. Nepříjemné pocity a občasné brnění

v zápěstí zná téměř každý z nich.

Připravila: Eliška Crkovská

Onemocnění karpálního tunelu vzniká při

dlouhém přetěžování zápěstí a ruky. Už

dávno není výsadou jen mužů z fyzicky

náročných profesí, ženy postihuje až třikrát častěji. A i když je průměrný věk pacientů mezi 45 až 50 lety, výjimkou nejsou

ani dvacátníci.

„Dnes už řadíme syndrom karpálního tunelu mezi digitální nemoci s výmluvným

CVIKY NA UVOLNĚNÍ ZÁPĚSTÍ

1. UVOLNĚNÍ SVALŮ RAMENE,

ZÁPĚSTÍ A RUKOU

S nádechem se předkloňte a natažené ruce zapřete

o stěnu. Setrvejte 10 sekund, dýchejte. S každým

výdechem nechte záda uvolnit a klesat dolů k zemi.

2. PROTAŽENÍ PŘEDLOKTÍ RUKY

Opřete paži loktem o stůl, jako při soutěži v páce.

Dlaň ruky nasměrujte k obličeji a poté ohněte

v zápěstí hřbetem ruky směrem dolů. Druhou rukou

lehce stlačte protahované zápěstí ještě víc dolů.

S výdechem uvolněte protitlak a opět mírně stlačte

zápěstí směrem k zemi. Volně dýchejte a vyčkejte

přibližně 30 až 60 sekund. Opakujte třikrát. To

samé na druhou stranu: ohněte zápěstí dlaní dolů

a hřbetem ruky nahoru.

122 | GOLF

označením ‚myšitida‘. Při několikahodinové

strnulé práci s počítačovou myší dochází

v oblasti zápěstí k útlaku nervu svalů dlaně.

K němu může vést také přetížení šlach

předloktí při psaní na klávesnici. Vhodná je

proto podložka s podporou zápěstí, která

snižuje trvalý tlak na oblast průběhu nervu,

a pravidelné protahování ruky,“ uvádí hlavní

fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Karpálním tunelem v zápěstí probíhají

šlachy ohybačů prstů a mediální nerv.

S každým pohybem ruky se tunel zužuje,

problém nastává při jednostranném a dlouhodobém zatížení. Může jít o strnulé klikání

počítačovou myší, o práci u pásu, hru na

hudební nástroj, zkrátka jakoukoli stereotypní činnost, kdy dochází k útlaku nervu.

Člověk cítí brnění, mravenčení a slabost

nejprve palce, ukazováčku a prostředníčku. Tyto příznaky postupně doplňuje

oslabení jemné motoriky prstů. Bolesti

mohou vystřelovat až do oblasti loktu,

ramenního kloubu, krční páteře a hlavy.

Zápěstí se stává tuhým, může docházet

k otokům prstů a jejich špatné koordinaci. Bez léčby může syndrom karpálního

tunelu dojít až ke ztrátě citlivosti v prstech a postupně v celé ruce.

Občasné brnění ruky při celodenní práci na

počítači je signálem, že je třeba se protáhnout a dbát na prevenci. Silná bolest, která

se objevuje v klidu a v noci člověku nedá

spát, už ukazuje na rozvinuté onemocnění. Jako první pomoc od bolesti uleví

studené zábaly a masáž svalů ruky, dlaně,

předloktí a celé paže až po šíji, například

i s použitím míčků. Je-li ve šlachách či

vazu přítomný zánět, velmi efektivní léčbu

nabízí kombinace manuální fyzioterapie

s aplikací fokusované rázové vlny. Vysokoenergetické rázy dokáží zánět odstranit

a ulevit tak od velké bolesti. Fyzioterapeutické cvičení se zaměřuje především

na uvolnění oblasti zápěstí, svaly a svalové

skupiny předloktí a ohybače prstů.

Zdravotní potíže spojené se syndromem

karpálního tunelu řeší podle statistik

zhruba čtyři procenta dospělé populace.

Lidí, kteří jsou nemocí ohroženi, je ale

podle fyzioterapeutů až desetkrát tolik.

„Kromě přetížení končetin bývá častou

příčinou potíží také zánět šlach, zánět žil,

dislokace zápěstních kůstek nebo úraz. Problémy se mohou projevovat i v období těhotenství nebo během menopauzy, jelikož

při nich dochází k většímu zadržování vody

a tvorbě otoků. Syndrom karpálního tunelu

může jako komplikace doprovázet i systémová onemocnění jako revmatoidní artritida nebo diabetes mellitus. Prokázány jsou

i dědičné predispozice, nicméně ty se mohou a nemusí projevit,“ doplňuje Bílková.

Fyzioterapie dokáže řešit akutní stádia

onemocnění, kdy ještě není poškození tak

rozsáhlé. V opačném případě je na místě

chirurgický zákrok. Provádí se zpravidla ambulantně a trvá nejvýš 30 minut. Operatér

při něm nařízne příčný zápěstní vaz a tím

okamžitě uvolní struktury pod ním. Rána je

po operaci asi 3 cm dlouhá a pacienti potvrzují úlevu hned několik dní po zákroku.

V článku byla použita data

z Národního registru nemocí z povolání.

Více informací na www.fyzioklinika.cz