GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 54

GOLF

INSTRUKCE | Zdraví

80 % světových rekordů v lehké atletice

bylo vytvořeno mezi půl čtvrtou a šes-

tou hodinou odpoledne. Odpověď, na

otázku, proč tomu ta je, lze hledat v na-

šich genech. Stejně jako den začíná úsvi-

tem a končí soumrakem, i křivka lidské

výkonnosti podléhá jasné struktuře. Ob-

vykle ráno, jakmile vstaneme, začíná fáze

kognitivního vzestupu, tedy ideální doba

pro řešení složitých problémů. Odpoledne

je naopak ve vrcholné formě tělo a je při-

praveno lámat rekordy.

„Po obědě často nastává útlum neboli říz-

kové kóma, jak se často říká,“ vysvětluje

trenér a školitel Oliver Kogler, který se již

30 let zabývá výzkumem spánku a vý-

znamem chronobiologie. Večer, několik

hodin před usnutím, doporučuje kreativní

a uměleckou práci, protože v této době

jsou v mozku aktivní tzv. alfa vlny. Je to

stav plné koncentrace při uvolnění těla

i mysli. Nastává regenerace organismu.

MANAŽER JE SLUNCE

Druhy biologických rytmů lze rozdělit

do několika skupin, a to podle délky pe-

riody. Nejdůležitějšími a nejdůraznějšími

biorytmy v lidském těle jsou cirkadiální.

Pro ně existuje v těle člověka mechanis-

mus zvaný centrální biologické hodiny.

Ty vycházejí ze čtyřiadvacetihodinového

rytmu, kterým se řídí veškeré pochody

v těle, a ovlivňují soustředění a vnímání,

stejně jako fyzickou a duševní kondici.

Řídí cyklický nástup funkce a odpočinku

jednotlivých systémů těla jedince v prů-

běhu dne.

Cirkadiánní rytmy zajišťují, že si všechny

složky těla postupně odpočinou a zregene-

rují, aby poté opět ve vhodný čas nastoupily

k plnému výkonu. Střídání denní a noční

doby – doby aktivity a odpočinku je základ-

ním předpokladem pro udržení zdraví.

SOVY A SKŘIVANI

Každý lidský orgán má také aktivní a pa-

sivní fázi. „Pokud například jíte v době,

kdy střeva nejsou aktivní, ovlivní to spalo-

vání tuků. Výsledkem je pak často přibý-

vání na váze,“ vysvětluje Kogler. V jedné

studii zhubli obézní lidé o 3–5 kg za mě-

síc, protože jedli stejné množství jídla

v souladu se svým chronotypem – tedy

v chronobiologicky vhodnou dobu.

Jestliže každý den vstáváte s budíkem,

nežijete v rytmu a trpíte tzv. sociálním

jet lagem. Podle Koglera je jím posti-

ženo přibližně 70 % lidí. Důvodem je

naše prostředí – ne každý může za-

čít pracovat, kdy chce. V naší kultuře

stále převládá představa, že ten, kdo

chce ráno vyspávat, je líný a pohodlný,

zatímco ten, kdo vstává ještě za tmy, je

pilný a pracovitý.

VYŠŠÍ VÝKONNOST,

NIŽŠÍ NEMOCNOST

Podle německé společnosti DAK Gesund-

heit přichází ráno do kanceláře asi 40 %

unavených lidí. Ti, kteří ráno potřebují dva

šálky kávy, aby se nastartovali, by měli zů-

stat déle v posteli. Pro ﬁ rmu v tuto dobu

vykonají jen málo, nejsou efektivní. Kdyby

tito pracovníci chodili do zaměstnání až

v 11 hodin, práce by jim šla lépe od ruky

a atmosféra by byla lepší. Studie ukazují,

jak velký potenciál se skrývá v zohled-

nění vnitřních hodin. Například výkonnost

ve ﬁ rmách by se mohla zvýšit až o 30 %

a počet dnů nemocenské by se mohl sní-

žit až o 25 %.

JAKÝ JSEM CHRONOTYP?

Statisticky je většina lidí něco napůl. Podle

rozsáhlé studie německého vědce Tilla

Roenneberga je mezi námi 7 % skřivanů

a 20 % sov, z toho 1 % jsou extrémní skři-

vani a 8 % extrémní sovy. Vlastní chrono-

typ je asi z poloviny zakotven v genech,

ale je také velmi významně ovlivňován

vnějším prostředím, zejména světlem

a sociálními podněty. Chronotyp se může

v průběhu života měnit – mění se totiž

aktivita genů řídících vnitřní hodiny.

LETNÍ, NEBO ZIMNÍ ČAS?

Ani sovám, ani skřivanům neprospívá stří-

dání letního a zimní času. Na jaře tuto

změnu nesou hůř sovy, na podzim skřivani.

Už léta se hovoří o tom, že tyto posuny

narušují biorytmy člověka. Některým li-

dem to trvá i několik týdnů, než si na nový

čas zvyknou. A který čas by měl být ten

správný? Odborníci se jednoznačně kloní

k tomu, že bychom letní čas už neměli za-

vádět. Energetické úspory jsou střídáním

dvou typů časů zanedbatelné, zatímco cit-

livé lidi „rozhození rytmu“ poškozuje.

Jak nás řídí vnitřní hodiny

Člověk podléhá individuálnímu rytmu, který nemůže ovlivnit. Te, kdo se jím řídí, lépe

spí, je výkonnější a zdravější. Poslouchat svoje tělo se i z tohoto důvodu vyplatí.

Text: Natascha Kames

1PMFEOF

/FKMFQtÃLPPSEJOBDF

7ZTPL·CEÂMPTU

/FKWÂUtÃTFLSFDFUFTUPTUFSPOV

1SBWEÂQPEPCO¿TUÎFWOÃQPIZCZ

,PO¾ÃTFLSFDFNFMBUPOJOV

/FKOJxtÃUÂMFTO·UFQMPUB

/FKIMVCtÃTQ·OFL

/FKSZDIMFKtÃO·SÏTU

LSFWOÃIPUMBLV

/FKSZDIMFKtÃSFBL¾OÃEPCB

/FKWZttÃUÂMFTO·UFQMPUB

;B¾ÃO·TFLSFDFNFMBUPOJOV

1PUMB¾FO¿QPIZCZWFTUÎFWFDI

/FKWZttÃLBSEJPWBTLVM·SOÃ

Ð¾JOOPTUBTÃMBTWBMÏ

1ÏMOPD

Jak nás vnitřní hodiny ovládají

GOLF