GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 142

DRIVING | Životní styl
140
|
GOLF
Léčba teplem je dlouhodobě známá fy-
zioterapeutická metoda, používaná při
svalových obtížích, rehabilitacích i jako
prevence. Suchý teplý obklad bývá první
pomocí při akutních bolestech ztuhlých
svalových skupin. Sauny vyhřáté na tep-
loty od 65 do 100 ace stupňů Celsia
poskytují relaxaci celému organismu.
„Pravidelné saunování má pozitivní vliv
na snížení svalového napětí, čímž působí
kladně na bolesti pohybového aparátu
a migrenózní stavy. Mezi další pozitiva
patří zvýšená produkce endor nů, a tedy
zlepšení psychické pohody nebo také po-
sílení imunitního systému, který podporuje
tvorbu bílých krvinek,“ potvrzuje hlav fy-
zioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Z pohledu fyzioterapie má saunování bla-
hodárný vliv na regeneraci svalového apa-
rátu, a to jak u sportovců, tak u lidí, kteří
zatěžují páteř dlouhým sezením. Sauna
pomůže každému, kdo trpí zvýšeným sva-
lovým napětím nebo namoženými svaly.
Vysoké teploty spouští v těle termoregu-
lační čidla v oblasti hypotalamu. Mozek
začne tělo vědomě ochlazovat – rozšíří se
póry na pokožce a tělo se začne potit.
Dochází tak k rychlému odvedení škodli-
vých zplodin. Roíří sevy a krevní ob-
jem je zvětšen náhlým přísunem plazmy.
ky prohřátí tělesného jádra se rozvolňují
tkáňové struktury jako vazy a svaly, kyselé
metabolity vzniklé v oblasti přetížení se
snáze odplavují a zvyšuje se efekt rege-
nerace. Sauna pomáhá také pacientům
s chronickými záněty dýchacích cest, při
revmatoidních chronických stavech nebo
při léčbě neurovegetativních dysfunkč-
ních svalů.
První zmínky o saunování se datují do
doby kamenné. Už tehdy lidé pochopili,
že pokud se vypotí, budou silnější a odol-
nější vůči vnějším vlivům. Mezi Indiány pa-
třil saunový ceremoniál ke každodennímu
životu. V Evropě se saunování ujalo až
kolem 13. století a zvlášť ve Skandinávii
se stalo ohromným hitem. Češi zna sau-
nování poměrně krátce, od počátku 20.
století, vyznavačů zdravého pocení ale
rychle přibývá.
Saunovat se mohou už předškolní děti, po-
kud je jim vysoká teplota příjemná. Lidé nad
60 let by se měli před začátkem saunování
poradit s lékařem. Saunu nelze doporučit
pacientům, kteří trpí těžkou formou srdeční
nedostatečnosti, vysokým krevním tlakem,
arytmiemi nebo nedostatečností krevního
oběhu. Sauna není vhodná ani v přípa
hlubší poruchy kožního krytu, jako například
bércový vřed, nebo při probíhajícím zánět-
livém onemocnění, například při křečových
žilách. Při intenzivním prokrvení těla by se
zánětlivé cytokininy mohly rozšířit a způso-
bit zhoršení celkového stavu.
Sauna se nedoporučuje ani epileptikům
a těhotným ženám. Důvodem je zvýšení
srdečho výdeje a teploty tělesného já-
dra až o 2–3 stupně, což je pro miminko
velký teplotní šok. U epileptiků je riziková
náhlá změna prostředí, potažmo v orga-
nismu, která může spustit záchvat.
Ideální frekvence návštěv sauny je podle
fyzioterapeutky jednou až dvakrát týdně
a stejně jako u cvičení je pro dlouhodo
pozitivní účinky nutná pravidelnost. Délka
pobytu v sauně je příjemná každému ji-
nak, ale k pocení dochází obvykle po 10
minutách ve vysokých teplotách. Ochla-
zovací fáze je nedílnou součás sauno-
vého procesu a není možné ji vynechat.
Nejmírnější způsob ochlazování je pobyt na
čerstm vzduchu, následuje sprchování
a celková koupel, která klade nejvší ná-
roky na srdeční zatížení. Ochlazovací fáze
by měla trvat do pocitu prvního chladu.
Cévy se při ní stahují, krevní oběh se stabi-
lizuje a po stavu lehké malátnosti přichází
pocit osvěžení. Během saunování je dobré
myslet na pitný režim a pravidelně doplňo-
vat tekutiny, které tělo vypotí.
Pro absolutní uvolnění a odbourání stresu
by mělo saunování probíhat v relaxačním
prostředí, bez jakýchkoli rušivých pod-
nětů. Častou chybou je spojit vstup do
sauny ještě se vstupem do bazénu nebo
fi t n e s s .
„Bazén může fungovat jako rych ochla-
ze po saunová, ale jít si zaplavat 20
délek bezprostředně po saunování nedo-
poručuji, tělo by mělo po očistné proce-
duře odpočívat. Stejně tak není dobré jít
do sauny hned po sportovním výkonu, kdy
je tělo vysílené. I profesionálové nechávají
tělo alespoň hodinu po ukončení spor-
tovních aktivit v absolutním klidu a saunu
navštíví obvykle až následující regenerační
den po zátěži. Naopak kombinace pla-
veckého bazénu a sauny ve větších cent-
rech je fajn zpestření pro návštěvníky a je
v pořádku, když se během pobytu v ba-
zénu třeba rodiny s dětmi prohřejí také
v sauně,“ podotýká Iva Bílková.
Více informací na ww.fyzioklinika.cz
Častou chybou je
spojení odpočinku
s plaváním v bazénu
Jak se zbavit svalových potíží a chmurných myšlenek?
Vypotit je! Pravidelné saunování zbavuje stresu, podpo-
ruje imunitu, pomáhá proti bolestem zad i migrénám.
Připravila: Elka Crkovská
Ideální frekvence návštěv sauny je podle fyziotera-
peutky jednou až dvakrát týdně a pro dlouhodobé
pozitivní účinky je nutná pravidelnost.
GOLF