DRIVING | Životní styl

Častou chybou je

spojení odpočinku

s plaváním v bazénu

Jak se zbavit svalových potíží a chmurných myšlenek?

Vypotit je! Pravidelné saunování zbavuje stresu, podporuje imunitu, pomáhá proti bolestem zad i migrénám.

Připravila: Eliška Crkovská

Léčba teplem je dlouhodobě známá fyzioterapeutická metoda, používaná při

svalových obtížích, rehabilitacích i jako

prevence. Suchý teplý obklad bývá první

pomocí při akutních bolestech ztuhlých

metabolity vzniklé v oblasti přetížení se

snáze odplavují a zvyšuje se efekt regenerace. Sauna pomáhá také pacientům

s chronickými záněty dýchacích cest, při

revmatoidních chronických stavech nebo

Ideální frekvence návštěv sauny je podle fyzioterapeutky jednou až dvakrát týdně a pro dlouhodobé

pozitivní účinky je nutná pravidelnost.

svalových skupin. Sauny vyhřáté na teploty od 65 do 100 a více stupňů Celsia

poskytují relaxaci celému organismu.

„Pravidelné saunování má pozitivní vliv

na snížení svalového napětí, čímž působí

kladně na bolesti pohybového aparátu

a migrenózní stavy. Mezi další pozitiva

patří zvýšená produkce endorfinů, a tedy

zlepšení psychické pohody nebo také posílení imunitního systému, který podporuje

tvorbu bílých krvinek,“ potvrzuje hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Z pohledu fyzioterapie má saunování blahodárný vliv na regeneraci svalového aparátu, a to jak u sportovců, tak u lidí, kteří

zatěžují páteř dlouhým sezením. Sauna

pomůže každému, kdo trpí zvýšeným svalovým napětím nebo namoženými svaly.

Vysoké teploty spouští v těle termoregulační čidla v oblasti hypotalamu. Mozek

začne tělo vědomě ochlazovat – rozšíří se

póry na pokožce a tělo se začne potit.

Dochází tak k rychlému odvedení škodlivých zplodin. Rozšíří se cévy a krevní objem je zvětšen náhlým přísunem plazmy.

Díky prohřátí tělesného jádra se rozvolňují

tkáňové struktury jako vazy a svaly, kyselé

140 | GOLF

při léčbě neurovegetativních dysfunkčních svalů.

První zmínky o saunování se datují do

doby kamenné. Už tehdy lidé pochopili,

že pokud se vypotí, budou silnější a odolnější vůči vnějším vlivům. Mezi Indiány patřil saunový ceremoniál ke každodennímu

životu. V Evropě se saunování ujalo až

kolem 13. století a zvlášť ve Skandinávii

se stalo ohromným hitem. Češi znají saunování poměrně krátce, od počátku 20.

století, vyznavačů zdravého pocení ale

rychle přibývá.

Saunovat se mohou už předškolní děti, pokud je jim vysoká teplota příjemná. Lidé nad

60 let by se měli před začátkem saunování

poradit s lékařem. Saunu nelze doporučit

pacientům, kteří trpí těžkou formou srdeční

nedostatečnosti, vysokým krevním tlakem,

arytmiemi nebo nedostatečností krevního

oběhu. Sauna není vhodná ani v případě

hlubší poruchy kožního krytu, jako například

bércový vřed, nebo při probíhajícím zánětlivém onemocnění, například při křečových

žilách. Při intenzivním prokrvení těla by se

zánětlivé cytokininy mohly rozšířit a způsobit zhoršení celkového stavu.

Sauna se nedoporučuje ani epileptikům

a těhotným ženám. Důvodem je zvýšení

srdečního výdeje a teploty tělesného jádra až o 2–3 stupně, což je pro miminko

velký teplotní šok. U epileptiků je riziková

náhlá změna prostředí, potažmo v organismu, která může spustit záchvat.

Ideální frekvence návštěv sauny je podle

fyzioterapeutky jednou až dvakrát týdně

a stejně jako u cvičení je pro dlouhodobé

pozitivní účinky nutná pravidelnost. Délka

pobytu v sauně je příjemná každému jinak, ale k pocení dochází obvykle po 10

minutách ve vysokých teplotách. Ochlazovací fáze je nedílnou součástí saunového procesu a není možné ji vynechat.

Nejmírnější způsob ochlazování je pobyt na

čerstvém vzduchu, následuje sprchování

a celková koupel, která klade nejvyšší nároky na srdeční zatížení. Ochlazovací fáze

by měla trvat do pocitu prvního chladu.

Cévy se při ní stahují, krevní oběh se stabilizuje a po stavu lehké malátnosti přichází

pocit osvěžení. Během saunování je dobré

myslet na pitný režim a pravidelně doplňovat tekutiny, které tělo vypotí.

Pro absolutní uvolnění a odbourání stresu

by mělo saunování probíhat v relaxačním

prostředí, bez jakýchkoli rušivých podnětů. Častou chybou je spojit vstup do

sauny ještě se vstupem do bazénu nebo

fitness.

„Bazén může fungovat jako rychlé ochlazení po saunování, ale jít si zaplavat 20

délek bezprostředně po saunování nedoporučuji, tělo by mělo po očistné proceduře odpočívat. Stejně tak není dobré jít

do sauny hned po sportovním výkonu, kdy

je tělo vysílené. I profesionálové nechávají

tělo alespoň hodinu po ukončení sportovních aktivit v absolutním klidu a saunu

navštíví obvykle až následující regenerační

den po zátěži. Naopak kombinace plaveckého bazénu a sauny ve větších centrech je fajn zpestření pro návštěvníky a je

v pořádku, když se během pobytu v bazénu třeba rodiny s dětmi prohřejí také

v sauně,“ podotýká Iva Bílková.

Více informací na ww.fyzioklinika.cz