5-6/2023

• Page 1

• Page 2

  $%6B[BLLQGG 

• Page 3

  UŽÍVANÉ OCHRANNÉ ZNÁMKY, ADRESY, NÁZVY RUBRIK A PRODUKTŮ

  GOLFOVÉ NOVINY, GOLFNEWS, WWW.GOLFINFO.CZ, GOLF REVUE, GOLF BIRDIE CARDS, GOLF SCORE CARDS, GOLF FEE – JEDNO ZA DVA, INVEX

  CUP, ZNLG (ZIMNÍ NÁRODNÍ LIGA GOLFU), NFLG (NÁRODNÍ FIREMNÍ LIGA GOLFU)

  Editorial

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  1

  tak jsme zase všichni v jednom kole, přesto vě-

  řím, že navzdory naplno rozběhnuté sezoně

  a narůstajícímu počtu odehraných soutěžních

  kol si stále dokážete udělat okénko na tro-

  chu toho oddychu spojeného s četbou. Navíc

  v době, kdy je o čem psát.

  A nejde jen o golf té nejvyšší světové úrovně, ve

  kterém jsme se tentokrát zaměřili sice na vete-

  rány, ale kteří místo zaslouženého odpočinku

  ještě stále dokáží prohánět mladíky bez ohledu

  na úctyhodný počet křížků na jejich krku.

  Tu největší radost nám všem totiž určitě dělá

  domácí ženský golf, zejména v podání Kláry

  Spilkové, Jany Melichové či Sáry Kouskové. Ano,

  vím, je jich víc, s velkou pravděpodobností se

  však boj o dvě olympijské nominace rozhodne

  mezi nimi. I proto nás zajímalo, zda zůstávají

  kamarádkami bez ohledu na blížící se spor-

  tovní událost, kam v žádném případě nepoje-

  dou všechny tři. A jak to dopadlo? Dominuje

  prý přátelství a jak tvrdí nejzkušenější z troj-

  lístku, pod jejíž slova bych se podepsal i já:

  „V golfu je to jiné než třeba v tenisu. V golfu

  hrajete především proti hřišti, zatímco v tenisu

  do sebe šijete přímo proti sobě na kurtu. Je

  to úplně jiná energie. Navíc dělat si nepřátele,

  když to není potřeba, je blbost.“

  Na stránkách časopisu ale objevíte i další té-

  mata, která byste neměli přehlédnout. Tedy

  pokud máte rádi i trochu polemiky a odlišných

  názorů, zvláště když jsou prezentovány lidmi,

  kteří jim rozumí. Prostě na rozhovor Ondřeje

  Kašiny s Alanem Babickým byste si měli udělat

  čas. A doufám, že nejenom na něj.

  Tak hezké čtení, hezkou hru a hezká čísla

  Josef Slezák

  Vážené čtenářky a vážení čtenáři,

  JOSEF SLEZÁK

  šéfredaktor

• Page 4

  2

  |

  GOLF

  OBSAH

  |

  Květen–Červen 2023

  UDÁLOSTI & ROZHOVORY

  4 ..............JEŠTĚ JSME POŘÁD TADY

  VETERÁNI PROHÁNĚJÍ MLÁDEŽ

  8 ..............JEŠTĚ NEŘEKL POSLEDNÍ SLOVO!

  PROFIL JUSTINA ROSE

  12 ............JAK JSEM SE STAL DEZOLÁTEM BĚHEM MASTERS

  FEJETON ONDŘEJE KAŠINY

  16 ............DVACET LET S GOLFEM

  KLÁRA SPILKOVÁ VYPRÁVÍ

  22 ............RI VALITA? ZA POME ŇTE

  SOUBOJ ČESKÝCH PROFESIONÁLEK

  26 ............JE SKVĚLÝ POCIT BÝT V NĚČEM PRVNÍ

  ROZHOVOR S JANOU MELICHOVOU

  34 ............PROČ JSEM SE CHTĚLA ZAHRABAT DO BANKRU?

  ZÁPISNÍK SÁRY KOUSKOVÉ

  36 ............ČESKÁ POVAHA, ČESKÝ ŠVIH A ČESKÁ CESTA V GOLFU

  ROZHOVOR S ALANEM BABICKÝM

  INSTRUKCE & VÝBAVA

  43 ............JAK VYLEPŠIT PRÁCI BOKŮ

  ŠKOLA CHARLEY HULL

  46 ............RADY A TIPY

  RAFAEL CABRERA-BELLO – SPRÁVNÉ VYROVNÁNÍ

  48 ............CVIKY NA STŘED TĚLA VI

  DOSTAŇTE SE DO KONDICE

  50 ............MA KROPULOS

  VÝŽIVA – SERIÁL

  52 ............JAK NÁS ŘÍDÍ VNITŘNÍ HODINY

  SERIÁL – ZDRAVÍ

  54 ............JAK V GOLFU UHRÁT REMÍZU S VĚKEM

  LEKCE STRATEGIE

  60 ............HLAVNÍ ZMĚNY V PRAVIDLECH

  ZMĚNY PLATNÉ OD ROKU 2023

  64 ............JDE TO LEHCE

  NOVINKY 2023

  70 ............NESPOUTANÁ LEHKOST

  PŘEDSTAVUJEME – TITLEIST TSR

  72 ............VICE GOLF, VÍCE ZÁBAVY

  PREZENTACE ZNAČKY VICE

  74 ............MADE IN DECATHLON

  JAK VZNIKÁ GOLFOVÉ VYBAVENÍ INESIS

  76 ............ODTAJNĚNO

  RECENZE – GARMIN APPROACH S70

  78 ............S PŘESNOSTÍ KATANY

  NOVINKY OD MIZUNA

  80 ............NE ROZLUČ NÝ PARŤÁK

  TIP NA GOLFOVÝ VOZÍK

  82 ............VŠESTR ANNÝ

  NOVÁ INOVATIVNÍ ŘADA PATRŮ EVNROLL

  84 ............ZBRANĚ NA RÁNY KOLEM GREENU A NA NĚM

  CLEVELAND PŘEDSTAVUJE

  CESTY & DOMÁCÍ HŘIŠTĚ

  86 ............HŘIŠTĚ S PODPISEM LEGENDY

  CESTY ZA GOLFEM – BARBADOS

  96 ............ADAMSTAL S FRANZEM WITTMANEM

  NA SKOK ZA HRANICE

  102 ..........NEJLEPŠÍ VE WEINVIERTLU

  NA NÁVŠTĚVĚ V POYSDORFU

  104..........KORUTANY A LETNÍ GOLF

  POZNÁMKY Z RODINNÉHO VÝLETU

  106 ..........KRÁSNÉ JSOU VŠECHNY

  O DOBROUČSKÝCH JAMKÁCH S PETROU RYCHETSKOU

  112 ..........TRÉNINKOVÁ JEDNIČKA V TUZEMSKU

  ZAVÍTEJTE NA KŠÍROVKU

  114 ..........LETNÍ GOLFOVÉ KEMPY

  POZVÁNKA NA KASKÁDU

  116 ..........O ČELADNÉ BUDE ZASE HODNĚ SLYŠET

  ROZHOVOR S JANEM KASTNEREM

  DRIVING

  120 ..........VYCHUTNEJTE SI SEVERNÍ MORAVU A SLEZSKO

  TOULKY MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM

  124 ..........ŠIJEME LETY NA MÍRU

  MODERNÍ ŽIVOT

  128 .......... DOBRÁ PŘÍLEŽITOST ZAČÍT S PRAVIDELNOU DLOUHODOBOU

  INVESTICÍ?

  INVESTIČNÍ RÁDCE

  138 ..........INVESTUJEME DO UDRŽITELNOSTI

  ROZHOVOR S FILIPEM NAVRÁTILEM

  Domácí hřiště – Čeladná

  116

  |

  Rozhovor – Jana Melichová

  26

  |

  Instrukce – Charley Hull

  43

  |

  Cesty za golfem – Barbados

  86

  |

  Téma měsíce – Veteráni

  4

  |

  Rozhovor

  –

  Jana

  Melichová

  26

  |

• Page 5

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  3

  Jedním z témat vydání, které držíte

  v ruce, jsou golfoví veteráni, přesněji ře-

  čeno hráči, kteří se na nejprestižnějších

  golfových turnajích senzačně vrací na

  vítěznou vlnu, ačkoli už je mnozí odepi-

  sovali. Hráčem, který tento článek jedno-

  značně inspiroval ze všech nejvíc, je sa-

  mozřejmě Phil Mickelson.

  Mimořádně populární, zároveň vždy po-

  někud prostořeký a výstřední Američan

  šokoval odborníky a fanoušky už předloni,

  když zničehonic vyhrál PGA Champion-

  ship a stal se ve věku bezmála jednapade-

  sáti let vůbec nejstarším vítězem majoru

  v dějinách golfu. Pak se, pravda, zdálo, že

  jeho hvězda defi nitivně zapadá. Mickelson

  se stal první slavnou tváří nově vzniklé

  túry LIV Golf Invitational, v nechvalně

  proslulém interview pronesl poněkud ne-

  vhodné výroky na adresu krutého režimu

  v Saudské Arábii, a zaskočen příkrou re-

  akcí veřejnosti se na nějaký čas v podstatě

  úplně stáhl z profesionálního golfu.

  Ani na své nové šňůře pod taktovkou

  Grega Normana navíc vůbec nezářil,

  takže když se letos v dubnu zjevil po

  roční pauze opět v Augustě na Mas-

  ters, bralo se to jen jako další z mnoha

  poloexhibičních účastí bývalých vítězů

  slavného turnaje. Jenže Mickelson šoko-

  val znovu – první tři dny se trochu ne-

  nápadně pohyboval na rozhraní první

  a druhé desítky leaderboardu, načež

  místo aby mu ve fi nálovém kole došly

  síly, prolétl jím jako raketa, a nakonec

  bral dělené druhé místo!

  Jako by samo o sobě nestačilo, že své-

  rázný Američan patří k oněm pár pro-

  centům golfi stů na světové úrovni, kteří

  hrají nezvykle na levou stranu. Mickelson

  byl odjakživa svébytným fenoménem

  a pro osobité výroky nešel nikdy daleko.

  Mluví se o jeho hamižnosti, což pocho-

  pitelně přestup k LIV Golf sponzorované

  přinejmenším spornými penězi arabských

  šejků ještě přiživil. Tradují se desítky histo-

  rek o Leftyho lásce k obskurním sázkám,

  zdaleka se netýkajících jen golfu.

  Mickelson ovšem umí šokovat i golfovým

  uměním. A na Masters nám to znovu ná-

  zorně předvedl. Letos v červnu mu při-

  tom bude už třiapadesát, což znamená,

  že kdyby (ano, nejčastější slovo každého

  golfi sty) se snad podobným způsobem

  vyhecoval na některém ze zbylých tří ma-

  jorů sezony, posunul by v případě vítěz-

  ství nejen svůj vlastní věkový rekord na

  turnajích velké čtyřky, ale překonal by už

  i nejstaršího vítěze na PGA Tour vůbec,

  Sama Sneada.

  Jistě, můžeme namítat, že Augusta levá-

  kům svědčí, že se od něj nic nečekalo, že

  jako trojnásobný vítěz nebyl pod takovým

  tlakem, že podobný výkon se dá v témže

  roce těžko zopakovat. Samotný Mickel-

  son ale koncem dubna prohlásil: „Myslím,

  že na nadcházejících majorech budu mít

  dobrou šanci. Vrátila se mi forma, mám

  znatelně lepší drajvy i patování, takže

  očekávám, že nebudu jenom do počtu.“

  Budete překvapeni i potřetí, jestli se jeho

  slova nakonec skutečně potvrdí?

  A zase ten Lefty…

  Redakční informace, předplatné,

  projekty redakce

  Vydavatel

  CCB, spol. s. r. o.

  Časopis GOLF

  Měsíčník, ročník XXXI, náklad 12 000 ks

  Vychází první týden v měsíci.

  Foto na titulní straně:

  Nejvýše umístěná česká profesionálka Klára Spilková.

  Foto: Tristan Jones, LET

  Redakce

  Šéfredaktor:

  Josef Slezák, slezak@ccb.cz

  Zástupce šéfredaktora:

  Petra Prouzová, prouzova@ccb.cz

  Tajemnice redakce:

  Zuzana Vičarová, vicarova@ccb.cz

  Adresa redakce

  CCB, časopis Golf, Okružní 19, 638 00 Brno,

  tel.: +420 545 222 774, e-mail: golf@ccb.cz,

  www.casopisgolf.cz

  Adresa pražské kanceláře

  Hlubočepská 1156/38 B, 152 00 Praha 5,

  tel.: +420 233 376 213

  Obchodní oddělení

  Zuzana Vičarová, vicarova@ccb.cz, 734 101 004

  Kateřina Slezáková, slezakova@ccb.cz, 739 088 243

  Redakce časopisu Golf, golf@ccb.cz, 545 222 774

  Podklady: golf@ccb.cz

  Předplatné

  Zuzana Vičarová; +420 545 222 774, predplatne@ccb.cz

  Cena ročního předplatného v ČR: 500 Kč (půlroční) / 790 Kč

  (celoroční), úhrada převodem na účet 19-9090940207/0100.

  Cena ročního předplatného na Slovensku: 32 EUR

  převodem na účet u ČSOB Bratislava, č. ú. 4006109507/7500.

  Jako variabilní symbol uveďte číslici 22 a dalších šest různých

  čísel dle vlastní volby (např. datum narození, IČO atp). Toto

  číslo nám prosím sdělte – bez tohoto údaje nebudeme moci

  vaši platbu identifikovat.

  Redakční informace

  Registrace MK ČR E 6685 ISSN 1212-4745 a RP Bratislava,

  č. j. 3482/95-P ze dne 7. 8. 1995

  Distribuce: Rozšiřují společnosti PNS (ÚDT, Transpress), Media-

  print & Kapa. Distribuci ve Slovenské republice vykonává Media-

  print-Kapa Pressegrosso, a.s., Stará Vajnorská 9, P. O. BOX 183,

  830 00 BRATISLAVA, Tel.(infolinka): 0800 188 826,

  e-mail: info@ipredplatne.sk, objednavky@ipredplatne.sk,

  web: www.ipredplatne.sk

  Brno Business Golf & Style

  Registrace v evidenci periodického tisku vedené

  Ministerstvem kultutry: MK ČR E 13646

  Neoznačené fotografie poskytla Ingram Image. PR články jsou

  označeny (PR). Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Příspěvky,

  dotazy, náměty a připomínky k časopisu Golf zasílejte na

  adresu šéfredaktora nebo vydavatele.

  @GOLFmagCZ

  KOMENTÁŘE

  Z prvního odpaliště

  Lukáš Pařenica

• Page 6

  4

  |

  GOLF

  TÉMA MĚSÍCE | Staří versus mladí

  Bývaly časy, kdy kariéra profesionálního golfi sty po čtyřicítce v podstatě končila,

  dnes přitom na turnajích PGA Tour nezřídka okupují čelo leaderboardu i padesátníci.

  Změnila se snad doba? Popravdě řečeno, ne tak docela…

  Text: Lukáš Pařenica, foto: Getty Images

  Ještě jsme

  pořád tady

  Veteráni prohánějí mládež

• Page 7

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  5

  TÉMA MĚSÍCE | Staří versus mladí

  Padesát let, jedenáct měsíců a sedm dní.

  Přesně tolik bylo Philu Mickelsonovi, když

  v květnu 2021 naprosto senzačně ovládl

  PGA Championship, jeden ze čtyř nej-

  prestižnějších golfových turnajů světa.

  Populární levoruký Američan tím stano-

  vil nový věkový rekord, ještě nikdy před-

  tím – a dosud ani potom – totiž nevy-

  hrál major takhle letitý hráč. Může se to

  zdát jako náhoda a naprosto výjimečná

  věc, nicméně není to tak docela pravda.

  Zázračná vzepětí ostřílených veteránů,

  kteří čas od času proženou o generaci

  mladší kolegy, totiž najdeme v historii té-

  hle hry pravidelně.

  A popravdě řečeno, netýká se zdaleka

  jen golfu. Stačí se podívat na tenis,

  sport, k němuž bývá golf pro nelítostné

  konkurenční prostředí a nutnost indi-

  viduální dravosti pravidelně přirovná-

  ván. Mezi tenisty totiž donedávna vládli,

  a částečně ještě pořád vládnou hráči,

  kteří by pár dekád zpátky už dávno byli

  v důchodu. Rafael Nadal – letos v červnu

  sedmatřicet. Novak Djokovič – v květnu

  šestatřicet. A pochopitelně Roger Fede-

  rer, který ukončil kariéru teprve loni, kdy

  mu bylo jednačtyřicet.

  Tahle tenisová trojice platí nejen za

  možná nejlepší hráče všech dob, ale zá-

  roveň dva prvně jmenovaní pořád patří

  k naprosté elitě, přestože už mají dávno

  za sebou Kristova léta. Pro připomenutí

  a kontext: například Björn Borg, další

  z naprostých tenisových legend, odešel

  v osmdesátých letech do sportovního

  důchodu, když mu bylo pouhých 28 let!

  Pravda, pokoušel se pak ještě po letech

  vrátit na výsluní, ovšem marně.

  Tak docela stejná situace jako v tenise

  v golfu ovšem není. V aktuální TOP 20

  světového žebříčku OWGR je nejstar-

  ším hráčem momentálně světová trojka

  Rory McIlroy a ani on není rozhodně žád-

  ným extra pamětníkem, nedávno oslavil

  34. narozeniny. Dvojici před ním pak ne-

  bylo ještě ani třicet, řeč je samozřejmě

  o Jonu Rahmovi a Scottiem Scheffl erovi,

  kteří si v posledních měsících předávali

  post světové jedničky.

  Většina jmen v oné elitní dvacítce se na-

  víc věkem pohybuje kolem pětadvaceti

  let, pár jmen je i o něco mladších, na-

  příklad Viktor Hovland. A třeba jihoko-

  rejskému zázračnému mladíkovi Tomu

  Kimovi v USA pořád ještě ani nenalijí alko-

  hol, nárok bude mít až koncem června,

  kdy oslaví jednadvacet. Obecně se tedy

  nedá říci, že by profesionální golf stárnul.

  Jen se v něm čím dál častěji objevují zá-

  blesky fenomenálních comebacků hvězd

  z dřívější éry. A Mickelsonovo vítězství na

  Kiawah Island bylo jen nejvýraznější třeš-

  ničkou na dortu.

  Jeho poslední triumf bezpochyby ještě vy-

  nikne, když si připomeneme, že se druhý

  major sezony předloni hrál na jednom

  z nejdelších hřišť v historii, navíc za mi-

  mořádně horkého počasí. Nic z toho ale

  bezmála jedenapadesátiletého veterána

  n e z a s t a v i l o . V e fi n á l o v é m fl i g h t u ú s p ě š n ě

  udolal o rovných dvacet let mladšího kra-

  jana Brookse Koepku.

  Téhož Koepku, s nímž se letos v dubnu

  Mickelson dělil o druhé místo na Masters.

  Pochybovačům, kteří měli jeho poslední

  titul z majoru za dílo náhody, tak defi -

  nitivně došly argumenty. A to měl ještě

  ostřílený Američan za sebou extrémně

  turbulentní období protkané přestu-

  pem ke kontroverzní LIV Golf Invitational

  a ztrátou obliby u části golfové veřej-

  nosti. Přesto nechybělo zas tak mnoho,

  a málem by se radoval počtvrté ze zisku

  slavného zeleného saka, čímž už by ztrá-

  cel jen jediné na svého odvěkého rivala

  Tigera Woodse.

  Ano, i nejslavnější a nejsledovanější gol-

  fi sta všech dob už se řadí k veteránům.

  Platilo to o něm v zásadě i při roč-

  níku 2019, kdy se legendární hráč vracel

  po sérii skandálů a vážných osobních pro-

  blémech. Ten rok ale osvědčil své nepře-

  berné zkušenosti a v Augustě vyfoukl na

  Masters výhru všem ostatním – shodou

  okolností také tehdy skončil na druhém

  místě Brooks Koepka.

  Pokud jde o Woodse, tomu bylo při

  tomhle nečekaném comebacku třiačtyři-

  cet let, což tehdy znamenalo jedenáctý

  Obecně se nedá říci, že by profesionální golf

  stárnul. Jen se v něm čím dál častěji objevují

  záblesky fenomenálních comebacků hvězd

  z dřívější éry. A Mickelsonovo vítězství na Kiawah

  Island bylo jen nejvýraznější třešničkou na dortu.

  V roce 2021 se

  Phil Mickelson zapsal

  jako nejstarší vítěz

  majoru, v době

  jeho triumfu na

  PGA Championship

  mu bylo 50 let,

  11 měsíců a 7 dní.

• Page 8

  6

  |

  GOLF

  TÉMA MĚSÍCE | Staří versus mladí

  nejvyšší věk majorového vítěze vůbec –

  než to všechno posunul na nový level za

  dva roky Mickelson.

  Skutečně „až“ jedenáctý nejvyšší.

  I v dávné historii se totiž našli golfoví

  šampióni, kterým už na dveře klepala

  padesátka. Dost často se to ale stávalo

  spíše v dřevních sportovních dobách, kdy

  golf nebyl tolik profesionálním prostře-

  dím jako dnes, a věnovali se mu svým

  způsobem nadšenci.

  To platí třeba o Thomasu Mitchellu

  Morrisovi, jinak známému pod příznač-

  nou přezdívkou Old Tom Morris. Legen-

  dární skotský hráč se narodil i zemřel

  přímo v St. Andrews, srdci golfové hry,

  na slavném hřišti pracoval jako greenkee-

  per či trenér, a své poslední Open Cham-

  pionship vyhrál v roce 1867, kdy mu bylo

  přes šestačtyřicet.

  Mimochodem, Old Tom Morris měl také

  syna, kterému se (pochopitelně jak jinak)

  říkalo Young Tom Morris – a ten vyhrál

  slavný britský major hned následující

  rok po otcově posledním triumfu! Navíc

  mu přitom bylo pouhých sedmnáct let,

  což z něj činí až do dnešních dnů na-

  opak vůbec nejmladšího vítěze majoru

  v dějinách.

  Kariéra zázračného golfového talentu

  měla ale bohužel tragický konec – v pou-

  hých 24 letech zemřel Young Tom Morris

  na krvácení do plic, způsobené vyčerpá-

  ním na předlouhém golfovém turnaji ve

  velmi špatném počasí…

  Ale zpět k veteránům. Než došlo před-

  loni na Mickelsonovu parádní jízdu tur-

  najem PGA Championship, vévodil histo-

  rickým tabulkám Julius Boros, americký

  elegán, který se proslavil mimořádně ply-

  nulým a nenásilně vyhlížejícím švihem.

  Ve své kariéře vyhrál dvakrát US Open

  (v letech 1952 a 1963) a když už to vy-

  padalo, že je jeho kariéra dávno u konce,

  překvapil roku 1968 podobně jako poz-

  ději jeho krajan vítězstvím na PGA Cham-

  pionship. Šlo o jubilejní padesátý roč-

  ník slavného turnaje a málem jej vyhrál

  padesátiletý hráč, Borosovi bylo tehdy

  48 let, 4 měsíce a 18 dní k tomu.

  Major, který se nyní hraje jako druhý v se-

  zoně, vůbec jako by starší vítěze přitaho-

  val. Vždyť jen rok před Borosem vyhrál

  na PGA Championship Robert De Vin-

  cenzo, kterému už bylo přes čtyřiačtyři-

  cet. Argentinský golfi sta ovšem později

  prokázal také to, že ani sebevětší zkuše-

  nosti vás neuchrání před fatální chybou

  hodnou úplného nováčka. O rok později

  na Masters 1968 totiž přišel o vítězství

  vinou šokujícího přehlédnutí, když pode-

  psal špatně vyplněnou skórkartu…

  Jiný velký veteránský comeback v Augustě

  tak mají asi golfoví fandové v paměti

  přeci jen víc. Jeho aktérem byl rekordman

  v počtu výher na majorech a legenda,

  která se jako jediná vyrovná Tigeru Wo-

  odsovi, pokud jej přímo nepředčí – tedy

  Jack Nicklaus. Poslední kariérní majorový

  titul Zlatého medvěda s pořadovou číslicí

  osmnáct přišel v roce 1986 na Masters,

  přičemž Nicklausovi už bylo 46 let a skoro

  tři měsíce. Dlouholetou praxi tenkrát

  osvědčil v souboji se Sevem Ballesterosem

  a Gregem Normanem.

  Pokud se vám zdá, že starších golfi stů

  je na PGA Tour k vidění čím dál tím víc,

  v zásadě opak je pravdou, přinejmenším

  bráno čistě statisticky. Světový golf na-

  opak omlazuje, protože zatímco ještě

  v roce 2008 činil průměrný věk hráčů

  PGA Tour 34,8 let, v roce 2011 už to bylo

  jen 34, o tři roky později 33,3 a v roce

  2017 už tohle číslo kleslo na 32,2 let.

  Možná i proto vynikne, když se utrhne ze

  řetězu někdo starší, těchto případů ale

  bylo dost a dost odjakživa.

  Kupříkladu takový Vijay Singh vyhrál ještě

  po své čtyřicítce třiadvacet turnajů PGA

  Tour, což činí bezmála tři čtvrtiny z cel-

  kového počtu jeho titulů na nejprestiž-

  nější túře. Legendární Sam Snead, který

  se stále dělí s Woodsem o rekord v po-

  čtu vítězství na PGA Tour, slavil napo-

  sledy v roce 1965 (Greater Greensboro

  Open), kdy mu bylo dvaapadesát, s pěti

  křížky na krku pak dokázali vítězit také

  Jim Barnes, John Barnum, Art Wall Jr.

  nebo třeba Fred Funk.

  Zkrátka – golf nikdy nebyl jen hrou

  pro mladé, což je na něm také jedna

  z mnoha krásných věcí. Zároveň to pak

  značí naději pro všechny veterány, které

  už mnozí odepisují, počínaje i konče

  třeba právě Tigerem Woodsem. V golfu

  totiž platí: Nikdy neříkej nikdy!

  Pokud se vám zdá, že starších golfistů je na PGA

  Tour k vidění čím dál tím víc, v zásadě opak je

  pravdou, přinejmenším bráno čistě statisticky.

  Světový golf naopak omlazuje, protože zatímco

  ještě v roce 2008 činil průměrný věk hráčů PGA

  Tour 34,8 let, v roce 2011 už to bylo jen 34,

  o tři roky později 33,3 a v roce 2017 už tohle

  číslo kleslo na 32,2 let.

  NEJSTARŠÍ VÍTĚZOVÉ GOLFOVÝCH MAJORŮ

  Phil Mickelson – 2021 –

  PGA Championship, 50 let, 11 měsíců a 7 dní

  Julius Boros – 1968 –

  PGA Championship, 48 let, 4 měsíců a 18 dní

  Tom Morris st. – 1867 –

  The Open, 46 let, 3 měsíce a 10 dní

  Jack Nicklaus – 1986 –

  Masters, 46 let, 2 měsíce a 23 dní

  Jerry Barber – 1961 –

  PGA Championship, 45 let, 3 měsíce a 6 dní

  Hale Irwin – 1990 –

  US Open, 45 let a 14 dní

  Lee Trevino – 1984 –

  PGA Championship, 44 let, 8 měsíců a 18 dní

  Robert De Vincenzo – 1967 –

  The Open, 44 let, 3 měsíců a 1 den

  Harry Vardon – 1914 –

  The Open, 44 let, 1 měsíc a 10 dní

  Raymond Floyd – 1986 –

  US Open, 43 let, 9 měsíců a 11 dní

  HRÁČI, KTEŘÍ DOKÁZALI VYHRÁT

  TURNAJ PGA TOUR PO PADESÁTCE:

  Craig Stadler

  Fred Funk

  John Barnum

  James Barnes

  Davis Love III

  Art Wall, Jr.

  Sam Snead

  Phil Mickelson

• Page 9

• Page 10

  8

  |

  GOLF

  PROFIL | Justin Rose

• Page 11

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  9

  PROFIL | Justin Rose

  Dvaačtyřicetiletý Angličan se narodil v Ji-

  hoafrické republice. Ovšem anglickým ro-

  dičům a ve svých pěti letech se s rodinou

  přestěhoval do Velké Británie, kde začal

  s golfem. Kariéru nastartoval v Tylney Park

  Golf Club, odkud to dotáhl až na světový

  trůn, na který vystoupal v roce 2018.

  Neuvěřitelný moment

  „O tomhle jsem snil už jako kluk, jsem

  na to neskutečně pyšný,“ svěřoval se po

  turnaji BMW Championship v americkém

  Newtown Square, kde prohrál v roze-

  hrávce s Keeganem Bradleym. „Dejte mi

  hodinu a půl a budu si to užívat víc, než

  jsem zklamaný z toho, že jsem nevyhrál

  turnaj. Je mi samozřejmě velkou útěchou,

  že jsem se stal světovou jedničkou. Bylo

  to něco, o co jsem tento týden stál. Je

  to neskutečná meta, které jsem dosáhl,

  a neuvěřitelný moment,“ dodal.

  Rose se stal čtvrtým Angličanem v his-

  torii, který se vyšplhal na pozici prvního

  hráče světa. Před ním to dokázali jen

  Nick Faldo, Lee Westwood a Luke Donald.

  „Profesionálem jsem se stal v 18 letech

  a trvalo mi 20 let, než jsem se stal světo-

  vou jedničkou. Celou tu dobu jsem se jen

  učil a neustále se zlepšoval. Co mě mo-

  mentálně nejvíce motivuje, je vyhrávat

  turnaje. Ale snaha být lepší je to, co mě

  každé ráno vykopne z postele,“ rozvyklá-

  dal se Rose, jenž si vzal za ženu bývalou

  gymnastku Kate Phillips, se kterou má

  dvě děti.

  Na prvním místě světa vydržel necelé

  dva týdny, kdy jej v čele žebříčku vystřídal

  Dustin Johnson. Toho nahradil Brooks Ko-

  epka a na začátku října se na špici ještě

  krátce vyšvihl Rose. Ten byl poté světovou

  jedničkou ještě třikrát, naposledy v květnu

  roku 2019. Krátce poté se po dlouhých

  jedenácti letech rozešel se svým kedíkem

  Markem Fulcherem, který se zotavoval po

  operaci srdce.

  Skvělý amatér na The Open

  Poprvé na sebe Rose výrazně upozornil

  na The Open v roce 1998, kde startoval

  ještě jako amatér. Tehdy vybojoval dělené

  čtvrté místo a po zásluze sklidil cenu pro

  nejlépe umístěného amatéra. O den poz-

  ději přešel mezi profesionály.

  Sir Michael Bonallack jej označil za ost-

  rovní verzi Tigera Woodse, jenže na dal-

  ších 21 turnajích Rose ani jednou nepro-

  šel cutem. „Musel jsem se toho spoustu

  naučit, na golfové scéně jsem se ohlásil

  možná příliš brzy. Dříve, než jsem byl při-

  pravený. Golf umí být krutá hra,“ uvědo-

  moval si.

  Nepoložil se však a dál tvrdě pracoval.

  „Nechtěl jsem být jen hvězdou okamžiku,

  nechtěl jsem zmizet ze scény. I přes těch

  21 turnajů jsem dál věřil v sebe. Někde

  hluboko uvnitř jsem byl přesvědčený,

  že mám talent, abych mohl hrát golf,“

  připomněl.

  V roce 2002 měl na kontě několik titulů

  z více sérií, tehdy ale taky přišel o otce,

  který prohrál boj s rakovinou. Když pak

  Justin usedl po letech na golfový trůn, vě-

  noval tento úspěch právě jemu. „Tati, do-

  kázali jsme to,“ napsal na Twitter.

  Táta v tom měl prsty

  Na PGA Tour poprvé zvítězil v roce 2010.

  A o tři roky později ovládl US Open, na

  což anglický golf čekal od roku 1970, kdy

  v Hazeltine uspěl Tony Jacklin. „Tohle je

  můj moment a jsem strašně moc rád, že

  se všechno sešlo. Philadelphie je moje

  město, cítil jsem, že mi tu lidé přejí,“ ne-

  chal se slyšet rodák z jihoafrického Johan-

  nesburgu, který triumfoval na Den otců.

  Svou výhru poslal do nebe: „Nemůžu si

  Ještě neřekl poslední slovo!

  Na golfovou scénu se rok co rok derou mladí a hladoví

  vlčáci, kteří jdou tvrdě za úspěchem. Držet s nimi krok

  je pro starší hráče čím dál složitější. Jsou ale výjimky,

  které to zvládají. Jednou z nich je Justin Rose.

  Text: Petr Sobol, foto: Getty Images

• Page 12

  10

  |

  GOLF

  PROFIL | Justin Rose

  pomoct, ale jsem si jistý, že můj starý táta

  má v tomhle hodně prsty.“

  Blízko vítězství byl taky na Masters, kde

  dvakrát skončil druhý. Stejně jako na The

  Open 2018. Na PGA Championship byl

  nejlépe třetí. Je také skvělým týmovým

  hráčem. Dvakrát slavil úspěch v Seve

  Trophy, třikrát pomohl evropskému týmu

  k výhře v Ryder Cupu. Naposledy se pres-

  tižního klání nezúčastnil, letos je však

  zpátky ve hře. „Samozřejmě bych se rád

  dostal do týmu,“ netají.

  Olympijský šampion

  Na jeden z vrcholů kariéry dosáhl v roce

  2016, kdy vyhrál obnovený golfový olym-

  pijský turnaj v Riu de Janeiru. „Je to ten

  největší dárek, který jsem v kariéře do-

  stal,“ svěřil se zpětně. Zlaté olympijské

  medaile si dokonce cenil více než titulu

  z US Open. „Jakmile jsem vyhrál, zjistil

  jsem, jak důležité tohle vítězství je, a s od-

  stupem času, jak důležité bylo. Nikdo už

  se mě ale nezeptá na US Open, slyším jen

  o zlaté medaili,“ dodal vítěz fi nančního

  žebříčku European Tour z roku 2007.

  Od her v Brazílii uplynulo téměř sedm let,

  Rose na ně ale nikdy nezapomene. „Pořád

  to ve mně žije, protože každý týden, co

  hraju, o tom slyším nějaké zmínky. V golfu

  přijde major, pak další a další a několik

  týdnů poté další. Na olympiádu musíte

  čekat čtyři roky. Jsem šťastný, že jsem

  mohl v Riu být a že jsem dosáhl něčeho

  tak výjimečného!“

  V roce 2017 ovládl prestižní WGC-HSBC

  Champions, poté přidal výhry na PGA i Eu-

  ropean Tour. Pak ale přišel čtyřletý útlum,

  který ukončil až letos triumfem na únoro-

  vém AT&T Pebble Beach Pro-Am. Neroz-

  hodily jej ani výkyvy počasí, kvůli kterým

  se turnaj dohrával až v pondělí.

  „Už jen ta možnost jít po osmnáctce, mít

  nějaký náskok a jamku si tak nějak užít…

  To byl velmi příjemný moment. I vzhle-

  dem k tomu, jak hladový jsem už po vý-

  hře byl. Prostě stálo za to si počkat až do

  pondělí,“ usmál se Rose, jenž se díky ví-

  tězství kvalifi koval i na Masters, na kterém

  poté dělil solidní šestnácté místo.

  „Augusta byla rozhodně jednou z věcí,

  které jsem nosil v hlavě. Myslel jsem, že

  tím nejjednodušším způsobem, jak se na

  Masters letos dostat, bude vydrápat se

  zpět do první padesátky světového žeb-

  říčku. Je jasné, že tohle je mnohem lepší

  způsob – zvládnout to vítězstvím na tur-

  naji,“ doplnil Angličan, který na turnaj do-

  razil až coby 76. hráč světového žebříčku.

  Níže přitom nebyl nikdy od roku 2010.

  Po triumfu v Pebble Beach poskočil na

  35. fl ek. „Byl to neuvěřitelný týden od za-

  čátku do konce. A přinesl toho tolik v můj

  prospěch,“ měl radost golfi sta, který je

  zároveň velkým fanouškem fotbalové

  Chelsea. Rád sleduje taky tenis, auta, ar-

  chitekturu a fi lmy.

  LIV Golf? Ne!

  Justin Rose je jedním z mála golfi stů, kteří

  si díky golfu vydělali víc než 50 milionů

  dolarů. Jeho jméno má velký zvuk, a tak

  není divu, že se jej pokusili přetáhnout

  i na LIV Golf. Ovšem neúspěšně. Nechtěl

  totiž přijít o možnosti, které má teď. „Pří-

  stup na majory je velkou součástí mého

  rozhodnutí hrát tam, kde hraji. Jeden

  jsem vyhrál, ale tady ležely mé dětské sny.

  Mít k tomu do budoucna přístup pro mě

  bylo opravdu důležité,“ vysvětlil.

  Kvůli LIV Golf, která zlákala už mnoho

  hvězd, je v golfovém prostředí stále

  dusno. Rose má ale kamarády na obou

  stranách, a tak nechce nikoho soudit.

  „Spousta z nich jsou mí přátelé a zůstá-

  vají jimi. Neposuzuji jejich rozhodnutí,

  protože každý má své důvody pro to, co

  dělá. Stále s nimi zůstávám v kontaktu

  a přeji jim to nejlepší,“ vzkazuje.

  STRUČNÁ VIZITKA

  JUSTIN PETER ROSE

  Datum narození: 30. července 1980

  Místo narození: Johannesburg, Jihoafrická

  republika

  Rezidence: Albany, New Providence, Bahamy;

  Putney, Londýn, Anglie

  Pro od roku: 1998

  Vstup na PGA Tour: 2004

  Vstup na DP World Tour: 1998

  Počet profesionálních výher: 25 (PGA Tour:

  11, DP World Tour – 11, Japan Golf Tour –1, Asian

  Tour – 1, PGA of Australasia – 1, Sunshine Tour – 2,

  ostatní – 3)

  Umístění na světovém žebříčku (k 10. 5.

  2023): 32.

  Umístění ve FedEx Cupu (k 10. 5. 2023): 23.

  Umístění v Race to Dubai (k 10. 5. 2023): 123.

  Týmové soutěže: World Cup (2002, 2003, 2007,

  2011), Seve Trophy (2003, 2007), Ryder Cup (2008,

  2012, 2014, 2016, 2018)

  Pořád to ve mně žije, protože každý týden, co

  hraju, o tom slyším nějaké zmínky. V golfu přijde

  major, pak další a další a několik týdnů poté další.

  Na olympiádu musíte čekat čtyři roky. Jsem šťastný,

  že jsem mohl v Riu být a že jsem dosáhl něčeho

  tak výjimečného!

  Se svou maželkou Kate se rozhodli podpořit dámský profesionální golf

  a založili Rose Ladies Series.

• Page 13

  **

  Ihned

  kodběru

  Zvýhodnění až

  95 000 Kč*

  Hyundai TUCSON se stal vloňském roce nejprodávanějším kompaktním SUV vEvropě azároveň

  nejprodávanějším rodinným SUV unás vČesku***. Postaráme se, aby se TUCSON zNošovic

  stal ivaším nejoblíbenějším vozem. Ktomu má ostatně skvělé předpoklady – je prostorný,

  komfortní, bezpečný adostupný spohonem ve variantě benzín, diesel, hybrid aplug-in hybrid.

  Ve vybraných verzích je nyní kdispozici skladem bez čekání.

  Již od 579 990 Kč.

  Hyundai TUCSON.

  Vaše nejoblíbenější SUV.

  * Platí pro limitovanou edici Freedom s navigací.

  ** Reprezentativní příklad financování Hyundai Tucson Start 1,6 T-GDI 4x2 s programem Hyundai Finance: pořizovací cena 579 990 Kč vč. DPH, výše

  úvěru 173 997 Kč, přímá platba 70 % (405 993 Kč); pevná úroková sazba 0,99 % p. a., RPSN: 12,17 % p. a.; 1.–23. měsíční splátka úvěru bez pojištění

  1 007 Kč; 24. poslední nepravidelná splátka bez pojištění 154 103 Kč; měsíční splátka pojištění 1 443 Kč; poplatek za poskytnutí úvěru 0 Kč; délka

  úvěru 2 roky. Celková částka k uhrazení (jistina, úroky, pojištění, poplatek): 211 896 Kč, pojištění obsahuje havarijní pojištění a povinné ručení

  (spoluúčast 10 % min. 10 000 Kč). Platnost nabídky je do 30. 6. 2023 nebo do odvolání. Poskytovatelem úvěrového financování a zadavatelem reklamy

  na finanční produkt je společnost ESSOX s.r.o. Poskytovatelem pojištění je společnost UNIQA pojišťovna, a.s. Příklad financování je orientační.

  *** Dle údajů JATO Dynamics a Svazu dovozců automobilů.

  TUCSON – kombinovaná spotřeba 1,5–7,8 l/100 km, emise CO

  2

  34,9–178 g/km. Fotografie je pouze ilustrativní.

  Auto Pokorný

  Brno - Řečkovice | Modřice

  www.hyundaivbrne.cz

• Page 14

  12

  |

  GOLF

  Napřed fakta. Vedení klubu v Augustě,

  které organizuje ikonický turnaj Masters,

  pozvalo letos 18 profesionálů z konku-

  renční LIV Tour. Šéfa LIV projektu Grega

  Normana sice nepozvali, ale i tak považuji

  chování direktoria Masters za rozumné

  a světovému golfu prospěšné.

  Z 18 pozvaných hráčů LIV Tour jich prošlo

  cutem 12 z 5 zemí: Brooks Koepka, Phil

  Mickelson, Patrick Reed, Dustin Johnson, Ha-

  rold Varner III. a Talor Gooch (všichni USA),

  Joaquin Niemann (Chile), Abraham Ancer

  (Mexiko), Cameron Smith (Austrálie), Mito

  Pereira (Chile) a Thomas Pieters (Belgie).

  Tři z hráčů LIV se umístili v první pětce:

  Mickelson a Koepka dělili 2. místo, Reed

  skončil dělený na 4. místě. Mickelson

  u toho stačil udělat ve věku 52 let rekord

  – s výsledkem posledního kola 65 se stal

  se nejstarším golfi stou v Top 5 Masters.

  Překonal tak po 61 letech Jimmyho De-

  mareta, který skončil pátý v roce 1962,

  když mu bylo 51 let.

  Dvojí narativ pojmu konkurence

  a truchlivý vlajkonoš Rory

  Každá doba a každý kulturní okruh mívají

  své módní výrazy. Po nedávném návratu

  z daleké Brazílie jsem se v naší zemi setkal

  Jak jsem se stal

  dezolátem

  během Masters

  A proč je LIV formát

  asi budoucností golfu

  Nevěřím lidem, kteří prohlašují, že jsou dokonale objek-

  tivní. Existují však jedinci, kterým není dána schopnost

  někomu silně fandit. Patřím k těmto chladnějším racio-

  nálním typům, mám rád odstup a nadhled. Proto mě

  během Masters 2023 překvapilo, když jsem si uvědo-

  mil, že fandím golfi stů z LIV Tour. Níže vysvětlím.

  Text: Ondřej Kašina, foto: Getty Images

  MASTERS | Fejeton

  Phil Mickelson, jedna z hlavních postav LIV Golf, dal o sobě na Masters pořádně vědět a přepisoval rekordy.

  „Pravda je vždy

  podchod, který

  si lidé vyhloubili

  pod ideologickými

  konstrukcemi.“

  Václav Bělohradský

• Page 15

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  13

• Page 16

  14

  |

  GOLF

  MASTERS | Fejeton

  s termínem „dezolát“. Zpočátku jsem

  tomu nerozuměl, ale už mi začíná do-

  cházet, že je to pejorativní výraz pro lidi,

  kteří nesdílejí většinový názor schválený

  správci systému a propagovaný v ofi ciál-

  ních médiích. Dezolát je obvykle ten, kdo

  nemá správný narativ. Což je další módní

  slovo, které si pro tento fejeton (s trochou

  ironie) vypůjčím.

  Když vznikla LIV Tour a začali do ní od-

  cházet hráči americké PGA Tour a z ev-

  ropské Tour, vytvořil se ostře kritický „na-

  rativ“ proti těmto exulantům. Vypadalo

  to jako obyčejně, když někdo hájí staré

  paradigma neboli zavedenou prebendu

  proti čemusi novému. To zavedené a po-

  svěcené je v médiích prezentováno jako

  zdroj a obraz pravdy, zatímco to odlišné

  je popisováno jako zlo. A pravda přece

  musí zvítězit?!

  Jenže ono to s pojmy „pravda“ versus

  „zlo“ není tak jednoduché. Náš fi lozof

  Václav Bělohradský napsal, že „pravda

  nevítězí, ale přežívá ve skrýších pod valí-

  cími se dějinami. Pravda je vždy podchod,

  který si lidé vyhloubili pod ideologickými

  konstrukcemi vítězů“.

  Zaběhnutou strategií proti těm, kteří

  opustili stádo nebo se pokoušejí vytvořit

  konkurenční projekt, je „narativ“, jenž ve

  jménu „pravdy“ nebo „dobra“ postupně

  vrství na adepty „zla“ nátěry odpudivosti

  a celkově z nich dělá ubožáky. V případě

  tónu, který americká PGA Tour a částečně

  rovněž evropská Tour zaujaly vůči kon-

  kurenční LIV Tour, mě velmi zaujalo pou-

  žití výrazů „konkurence“ a „konkurenční“

  v negativním významu.

  Na úrovni propagandistického vypjatého

  lyrismu je to jasné, protože „pravdě“

  a „dobru“ se nesmí konkurovat. Vzato

  pragmaticky z hlediska historie a ekono-

  mie přímo bije do očí, že tažení proti ne-

  vítané konkurenci vychází ze zemí, které

  vznikly a stojí na ideálu naprosto svo-

  bodné konkurence.

  V taženích proti disidentům, dezolátům

  a přeběhlíkům jsou vždy zapotřebí vlaj-

  konoši a trubadúři. V případě negativních

  odsudků vůči LIV Tour a jejím hráčům se

  bohužel takovým vlajkonošem stal Rory

  McIlroy. Po kolech 72 a 77 opustil Au-

  gustu a má teď čas se možná zamyslet

  nad tím, zda by nebylo lepší odložit úlohu

  vlajkonoše a věnovat se naplno golfu.

  Abychom byli spravedliví, McIlroy zdaleka

  nebyl sám z prostředí dvou zavedených

  Tour, kdo se propůjčil k hanlivým výrokům

  vůči formátu LIV Tour a schopnostem

  tamních golfi stů. Hlavní „narativ“ této

  kampaně byl založen na tvrzení, že v LIV

  Tour se hraje jen tři dny a celkově, že je

  to vlastně taková svého druhu show, kde

  její protagonisté postupně ztratí formu

  a odolnost a nebudou schopni plnohod-

  notně soupeřit s hráči zavedených Tour.

  Zdá se, že výsledek Masters 2023 tento

  „narativ“ pohřbil. Podobně jako by měly

  být pohřbeny všechny narativy zaměřené

  na zacementování jednoho povoleného

  názoru či vzorce chování.

  Proč se asi stane formát LIV Tour

  budoucností golfu

  Prognostika je nevděčná profese. Předpo-

  vědi často selhávají. Ale já to risknu a do-

  volím si tvrdit, že formát LIV Tour je jed-

  nou z možností, jak zvýšit zájem o golf

  mezi mladšími lidmi a v podstatě tak za-

  chránit golf, aby se nestal jen rezervací

  pro zajištěné důchodce s neomezeným

  množstvím času.

  Současný formát americké PGA Tour

  a její evropské sestry je založen na čty-

  řech soutěžních kolech golfu, obvykle

  od čtvrtka do neděle. Takové jedno kolo

  často trvá šest hodin, takže sledování

  celého turnaje zabere 24 hodin! V dneš-

  ním světě je stále méně lidí, kteří jsou

  schopni a mají možnost po čtyři dny sle-

  dovat pány s hrobově vážnými výrazy.

  Pokud je jediným cílem špičkového golfu

  co nejvyšší fyzická náročnost, klidně by

  bylo možno po odehrání soutěžních kol

  ještě zařadit vložky z triatlonu. Určitě by

  to však nezvýšilo sledovanost golfu a jeho

  popularitu mezi mladými lidmi.

  Řekněme si to otevřeně, profesionální

  sport je především zábavná podívaná.

  Nejedná se o žádné „dobro“ nebo „zlo“.

  Proto se mi zdá, že třídenní formát LIV

  Tour je pro současný svět vhodnější.

  Kromě toho společné starty všech hráčů

  (shotgun start) v LIV Tour zkracují délku

  trvání jednotlivých kol. Dalším přitažli-

  vým rysem je, že se kromě individuál-

  ního formátu hraje rovněž soutěž mezi

  týmy. To lidi odjakživa baví. Proč mys-

  líte, že jsou tak populární Ryder Cup

  a Presidents Cup?

  A nelze opomenout, že LIV Tour prolomila

  rigidní zvyky zavedených Tour v jedné

  důležité oblasti – v oblékání a prostředí

  okolo turnajů. Vzhledem k tomu, že jsem

  už senior, tak pozorně sleduji, jak stárnou

  nebo odolávají stáří mí vrstevníci z profe-

  sionálního golfu.

  Nedávné přenosy z LIV Tour na mě pů-

  sobily dojmem, že vedení té soutěže

  snad rozdává starším golfi stům nějaké

  zázračné omlazující prostředky. Ob-

  lečení v dříve nemyslitelných šortkách

  a plní úsměvů a legrácek ti pánové nějak

  zvláštně omládli. Jednou, až nějaký his-

  torik golfu bude zpětně hodnotit pozi-

  tivní prolomení paradigmatu v golfu jako

  záchranu toho sportu pro širší veřejnost,

  určitě v té analýze nebudou chybět ony

  šortky, legrace a rocková hudba podbar-

  vující turnaje LIV Tour.

  Co říci závěrem? Buďme ostražití, když

  nám někdo prodává jen jedno „dobro“

  a jednu povolenou „pravdu“. Vývoj

  světa je už takový, že průkopníci nových

  cest a nových způsobů bývají označo-

  vání hanlivě. Jako gusanos (červi) na

  Kubě, dezoláti u nás nebo přeběhlíci

  v LIV Tour. V konci konců se však stará

  paradigmata vždy přežijí a vznikne něco

  nového.

  Řekněme si to otevřeně, profesionální sport je

  především zábavná podívaná. Nejedná se o žádné

  „dobro“ nebo „zlo“. Proto se mi zdá, že třídenní

  formát LIV Tour je pro současný svět vhodnější.

  Kromě toho společné starty všech v LIV Tour

  zkracují délku trvání jednotlivých kol. Dalším

  přitažlivým rysem je, že se kromě individuálního

  formátu hraje rovněž soutěž mezi týmy.

• Page 17

  Úrok od 3,9 %

  a servis na 5 let

  Autorizovaný prodejce Volkswagen

  ROS, a.s.

  Poříčí 3, 639 00 Brno, tel.: +420 530 501 111,

  www.rosauto.cz, e-mail: rosauto@rosauto.cz

  SUV modely

  Volkswagen

  Vzorový příklad úvěru na vůz T-Roc Life 1.0 TSI 81kW vceně 684900Kč, při financování sVolkswagen Financial Services v ceně 684 900 Kč,

  splátka předem 273 960 Kč (40%), výše úvěru 410940Kč, poplatky za uzavření a vedení smlouvy 0 Kč, celkové platby za úvěr 444480Kč,

  celkové platby za úvěr vč. pojištění 502656Kč, RPSN vč. pojištění 12,559%, délka úvěru 48 měsíců, poslední nerovnoměrná splátka

  0 Kč, měsíční splátka úvěru 9260Kč, měsíční splátka úvěru vč. pojištění 10472Kč, úroková sazba p. a. 3,90%. Volkswagen Pojištění Basic

  obsahuje havarijní pojištění, povinné ručení (10% spoluúčast) s uznáním bonusů za bezeškodní průběh dosavadních pojištění (60 měsíců)

  apojištění skla (limit plnění 10000Kč), které je kalkulováno ve variantě pojištění bez garance pojistného. Další parametry jsou: věk klienta

  50 let a běžné použití vozu. Tato indikativní nabídka není nabídkou ve smyslu § 1732 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a jejím

  přijetím nevzniká mezi společností ŠkoFIN s.r.o. a druhou stranou závazkový vztah. Servis zdarma poskytovaný k úvěru je platný na 5 let

  nebo 60000 najetých km (co nastane dříve) ajedná se oservisní balíček ve variantě „Service“. Nabídka platí do vyčerpání zásob nebo do

  odvolání. Vyobrazené vozy mohou obsahovat prvky příplatkové výbavy. Kombinovaná spotřeba a emise CO₂ modelů T-Roc: 4,7−9,4 l/100km,

  123−213 g/km; T-Cross: 5,8−7,0 l/100km, 131−157 g/km; Taigo: 5,4−6,7 l/100km, 123−151 g/km. Více informací na volkswagen.cz.

• Page 18

  16

  |

  GOLF

  PORTRÉT | Klára Spilková

  Klára se svým manželem, který ji občas i nosí hole, po své druhé výhře na LET. Foto: Mark Runnacles, LET

• Page 19

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  17

  PORTRÉT | Klára Spilková

  Když bylo Kláře necelých patnáct, dělal

  jsem s ní interview do Golfu, jeden z jejích

  prvních dlouhých rozhovorů. Od té doby

  jich absolvovala nespočet. Nedávno mi

  dala podruhé nahlédnout do toho všeho,

  čím během těch dlouhých třinácti let žila

  a žije. Do rozhovoru se samozřejmě vešly

  jen střípky, ale i tak, díky za ně. Zde jsou.

  Napřed jsem jí zkoušel dávat otázky, ale

  pak už jsem jen nepatrně usměrňoval tok

  jejího vyprávění.

  Klára a začátky

  Na tohle se asi ptají pokaždé a nejde to

  vynechat – jak se dostala ke golfu? Slyšel

  jsem, že byla ještě tak malá, že jí výsledky

  musely do karty zapisovat starší děti…

  „Souvisí to s bráchou. Je o pět let starší

  a zkoušel to s basketem, jenže ho neba-

  vil, pořád jen seděl na lavičce. Tak se naši

  rozhodli, že by měl zkusit individuální

  sport. Kamarád mu poradil golf, tak šel na

  nábor do Erpetu a já šla náhodou s ním.

  To mi bylo přibližně pět a byla jsem tam

  asi o dva roky mladší než všichni ostatní.

  Vzpomínám si, jak jsem byla nervózní, ale

  pořád jsem pálila jednu ránu za druhou,

  až mi museli říct, že už to stačí…

  Do Erpetu jsem pak chodila řadu let.

  Vedli nás Luděk Eremiáš s Karlem Vopič-

  kou a dělali toho pro děti opravdu moc.

  Měli jsme některé spřízněné kluby, nejčas-

  těji jsme jezdili na Karlštejn. Kolikrát jsem

  hrávala i ráno před školou. Erpet otevírali

  před sedmou, trénovala jsem do třičtvrtě

  na osm a o půlhodinu později už seděla

  v lavici.“

  Asi tehdy dost pomáhali rodiče… „To

  teda! Naši měli motto: když něco dělat,

  tak pořádně! Fokus jen na jeden sport.

  Všude mě vozili, byl to pro ně takový

  druhý full time job. Jsem jim za to dodnes

  ohromně vděčná. Bez jejich tehdejšího

  nasazení by se to nedalo všechno stih-

  nout. Tehdy v rodině nebylo moc peněz

  a šetření občas odnesly třeba míčky na

  driving. Tak jsem jen čipovala a patovala.

  Ale pořád se jelo naplno.

  Teď mi samozřejmě fandí a když hraju

  v Česku, přijedou se podívat. Už mají svůj

  život a potkáváme se spíš jen doma a při

  „civilních“ negolfových příležitostech. Je

  to tak, jak to má v každé správné rodině

  s dospělými dětmi být.

  Bratr se nakonec vydal uměleckou cestou.

  Vystudoval UMPRUM, potom Royal Aca-

  demy Fashion v Antverpách a krom vlastní

  návrhářské práce několik let v Praze po-

  řádá módní show WE‘ARE NEXT. Snaží se

  dát prostor mladým návrhářům od nás

  i ze zahraničí. Pamatuji si, že na první tis-

  kové konferenci v Erpetu jsem na sobě

  měla od něj ušité zelené sako. Kolikrát mi

  ušil šaty i na různé další příležitosti, třeba

  na Večer českého golfu. Jeho to moc baví

  a mě těší, že jeho modely mohu na slav-

  nostní příležitosti oblékat. Naposledy to

  byly svatební šaty – navrhl mi a ušil vý-

  razný model, který byl dokonce tak uni-

  verzální, že jsem ho na sobě měla jak na

  obřadě, tak na následné party.“

  A kdy se to ohromné nasazení začalo pro-

  jevovat? „Dost brzo. Ve dvanácti jsem

  vyhrála mistrovství ČR dorostenek, ve tři-

  nácti mě pozvali do reprezentace. Začala

  jsem jezdit do zahraničí nejen na juni-

  orské akce, ale i na turnaje pro dospělé.

  A začala jsem vyhrávat – na mezinárod-

  ních mistrovstvích dorostu i dospělých

  v několika okolních zemích, na European

  Young Masters... V reprezentaci jsem byla

  mezi lety 2007 a 2010. Dvakrát jsem se

  stala amatérskou golfi stkou roku, hrála

  jsem za Evropu v juniorském týmu So-

  lheim Cupu a Ryder Cupu. V patnácti už

  jsem měla plusový hendikep (+4).“

  Klára a profesionální kariéra

  Pak bylo – i přes ještě hodně nízký věk –

  logické přejít mezi profesionály… „To bylo

  v roce 2011 a bylo mi necelých šestnáct.

  Prošla jsem tehdy přes Q-School a vstou-

  pila na evropskou sérii Ladies European

  Dvacet let s golfem

  Je to ještě o trošku víc, Klára začala hodně mladá. Za ty roky ušla u nás zcela ojedi-

  nělou cestu: malá pilně trénující holka, zázračné dítě, prudký vstup do mezinárod-

  ních soutěží, v necelých šestnácti skok mezi profesionálky, léta na evropské LET, léta

  na světové LPGA, teď zase prohání ty nejlepší na LET. Dvacet let soutěží, úspěchů,

  nekonečného tréninku, cestování, osamění i nesčetných setkání.

  Text: Ivo Doušek, foto: Archiv Kláry Spilkové

  Naši měli motto: když něco dělat, tak pořádně!

  Fokus jen na jeden sport. Všude mě vozili, byl to

  pro ně takový druhý full time job. Jsem jim za to

  dodnes ohromně vděčná. Bez jejich tehdejšího

  nasazení by se to nedalo všechno stihnout.

  Klára Spilková vypráví

• Page 20

  18

  |

  GOLF

  PORTRÉT | Klára Spilková

  Tour na výjimku, jako nejmladší profesio-

  nálka v její historii. Na LET jsem hrála osm

  let a pak, opět přes kvalifi kační školu, na

  čtyři roky přestoupila na světovou LPGA

  Tour do Ameriky.“

  Jaké jsou, nahlíženo touto bohatou zkuše-

  ností, vztahy mezi spoluhráčkami či sou-

  peřkami? „Na evropské sérii to jsou pořád

  víc spoluhráčky než soupeřky. Jsme ta-

  ková větší parta a její jádro a základ tvoří

  stálé hráčky. Pak tu jsou absolutní špičky

  a na druhém konci holky, co se do star-

  tovního pole dostanou jen zřídka nebo na

  pozvánku, ty se mezi nás tolik nezapojují.

  Je tady méně peněz a často je třeba eko-

  nomicky výhodnější s někým sdílet pokoj,

  náklady na ubytování a tak podobně.

  Na LPGA Tour to je víc individuální. Jednak

  je tam celý svět, což přináší větší rozdíly

  mezi mentalitami, jednak tam jde o da-

  leko víc peněz. To jsou pak víc soupeřky

  než spoluhráčky a žádná velká parta.

  Myslím si, že jsem ale do obou spole-

  čenství dokázala dobře zapadnout. Jen

  v Americe bylo těžší si zvyknout na byd-

  lení a tamější způsob života. Trvalo mi to

  snad dva roky. Zázemí jsem měla zprvu

  na západě Floridy v Sarasotě, to byl vlastní

  byt, poslední rok u manželovy rodiny

  v Jižní Karolině.“

  Klára a tým kolem ní

  Nejdůležitější jsou vždy trenéři, ti se tak

  často nemění. Fyzioterapeuti a fi tness

  trenéři se střídají častěji... „Dlouho mě

  trénoval Pavel Nič starší, pak krátce Lukáš

  Martinec, pak Američan Greg Lavoie – to

  už jsem byla v Americe a on, paradoxně,

  v Česku. Teď trénuju s Angličanem Davi-

  dem Whelanem, trenérem, kterého jsem

  poznala na Floridě. Fitness tréninky mám

  se Sváťou Bímou. Jako psycholožku jsem

  dřív měla Hanku Jenčovou, ale časem

  jsem přešla k mentálnímu kouči Petru

  Janu Řehákovi. Fyzická příprava by měla

  jít vždy ruku v ruce s tou mentální. Nebo

  aspoň řídit se podle mě, tak jak to já cítím

  a vyhovuje mi to.“

  Důležitou součástí týmu je také už 12 let

  Monika Tauchen. „Stará se o moje zázemí

  – vyřizuje všechno možné, PR, tiskové

  zprávy, letenky, ubytování, kontakt se

  sponzory – jen obchodní jednání si vedu

  vždy sama.“

  Každý se také ptá i na kedíky. „Šest let

  mi nosila bag Monika, trávily jsme spolu

  spoustu času. Pak se jí narodil syn Tobiáš

  a kedíci se střídali. Minulý rok mi dokonce

  občas pomáhal tehdy ještě můj snoube-

  nec Sean.“

  Klára a kamarádi, fanoušci

  „Dost kamarádů mi zůstalo ještě z dob,

  kdy jsem hrála v Evropě, zvykli si, že jsem

  spoustu let trávila většinu roku mimo do-

  mov a zůstali mi věrní. Často jsou naše

  setkání, jako bychom se viděli včera. Při-

  byli i nějací další, ti v Americe. Ale tolik

  těch, které bych nazvala opravdovými ka-

  marády, nemám. Víc je těch, co jsou jen

  známí.

  Na začátku mé profesionální kariéry jsem

  byla výjimka, někdo dokonce říkal „statis-

  tická chyba“, a to fanoušky přitahovalo.

  Dříve byly kontakty jen na hřišti nebo

  osobně, ale dnes se spousta věcí ode-

  hrává víc na sociálních sítích. Ale i tak,

  když jsem v loňském roce po delší době

  zase hrála turnaj LET v Berouně, přišla mi

  fandit spousta diváků. To bylo ohromně

  fajn a věc, kterou mám nejraději. Jsem

  ten typ hráčky, kterou fandění na hřišti

  a diváci motivují a já se jim snažím před-

  vést nejlepší hru.“

  Klára a cestování

  Ze začátku vládlo nadšení. „Kamkoli jsem

  jela, bylo všechno pro mě nové a vzrušu-

  jící. Oči jsem měla navrch hlavy, ale pro-

  tože sezona začíná už v únoru a končí

  až v prosinci, je to po těch letech docela

  vyčerpávající. Bez golfu není ani zimní

  pauza, ale to se naštěstí tolik nelétá

  z místa na místo. Ta radost z cestování

  u mě tak nějak pulzuje a přichází ve vl-

  nách. Velkou roli hraje, jak často se někam

  stěhuju, kam se stěhuju, zda je to něco

  nového a jaké výsledky mám právě za

  sebou.“

  O co náročné lety? „Naučila jsem se ces-

  tou nespat, když přelétávám víc časových

  pásem. Je lepší pak vydržet, jít si lehnout

  až večer místního času, hodně unavená,

  pak se vyspím pořádně a srovnám si tak

  čas. Je to lepší než spát v letadle a pak

  celou místní noc probdít.“

  Na LET se naštěstí cestuje méně. „Všechno

  je blíž a někam se dá dojet i autem… LET

  se za poslední dva roky velmi vzmohla,

  hlavně fi nančně, máme turnaje, kde se

  hraje o opravdu velké prize money. Třicet

  turnajů v 21 zemích o 35 milionů euro.

  To není málo. Proti druhé americké lize

  Epson Tour, kterou jsem hrála předloni, je

  to posun k daleko lepšímu živobytí. A více

  času být s rodinou a před svými fanoušky

  doma.“

  Klára a zimní příprava

  „Dřív, ještě na evropské sérii, jsem se jez-

  dila na sezonu připravovat do Thajska

  nebo Dubaje. Klidně jsem tam strávila

  měsíc v kuse a tvrdě na sobě makala.

  Žádné povalování na pláži, návštěvy pa-

  mátek nebo nakupování. S kvalifi kací na

  LPGA Tour a přestěhováním se na Floridu

  poslední čtyři roky probíhala moje zimní

  příprava v Sarasotě. Měla jsem tam skvělé

  tréninkové podmínky a zázemí. Proto

  jsem se tam na část přípravy vrátila i le-

  tos v lednu. Na druhou část jsem pak dala

  přednost univerzitnímu klubu v Severní

  Karolíně.“

  Klára a životospráva

  Hormonální systém dostává tím kočov-

  ným způsobem života hodně zabrat. „Vy-

  pěstovala jsem si určité rituály, snažím se

  řídit hlavně zdravým rozumem. Musím si

  být vědoma, co jím a proč to jím, mít vše

  pod kontrolou. Samozřejmostí jsou kva-

  litní potraviny, a hlavně maso…“

  Musí to být správný a pestrý mix, žádné

  diety, jednostranná strava nebo fast food.

  „Přišla jsem na to, že nejdůležitější je na-

  jít mezi vším balanc. Jenže v situaci, kdy

  hrajeme pět dnů v týdnu, včetně pro-am

  od středy do neděle, a v pondělí už jsme

  zase na jiném hřišti, v jiné zemi a ně-

  kde hodně daleko, se ten balanc hledá

  docela složitě. Navíc časový posun vám

  spolehlivě rozhodí biorytmus. Proto se

  třeba snažím, pokud to jde, být na novém

  Příští rok je olympiáda navíc v Paříži a byla by to

  moje třetí účast. Věřím si, že se na ni kvalifikuju,

  a začínám se na to pomalu těšit…Třetí olympiáda!

  Tý jo, to by bylo něco!

• Page 21

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  19

  PORTRÉT | Klára Spilková

• Page 22

  20

  |

  GOLF

  hřišti o pár dní dřív. Nejen kvůli tré-

  ninku, ale aby tělo dostalo šanci se vůbec

  přizpůsobit.“

  Specifi cké je to s jídlem v exotických ze-

  mích. „Chutě jsou neobvyklé a často ne-

  čekané. Pozor si dávám na vodu, piju jen

  balenou a taky si s ní čistím zuby, nedá-

  vám si do pití led. Jenže ne vždycky to

  stačí. Třeba teď v Kapském Městě mělo

  problém devadesát procent startovního

  pole. Nikdo nevěděl proč, střevní chřipka

  řádila nejen mezi hráčkami celou dobu.“

  Klára a charita

  Od doby, co přešla k profesionálům, pod-

  pořila mnohé charitativní projekty, ať už

  osobní účastí nebo věnováním osobních

  věcí do dražby. „Srdeční záležitostí je pro

  mě DobroGolf v Olomouci, se kterým

  jsem už tak nějak srostlá. Tvoříme jeden

  tým už dlouhých 13 let a většiny turnajů

  jsem se osobně účastnila. Véska u Olo-

  mouce je místo, kam se každý rok velmi

  těším. Nejen kvůli zdejším úžasným lidem,

  ale také proto, že můžeme pomoci ně-

  komu potřebnému a konkrétnímu. Proto

  se snažím strávit s každým účastníkem

  maximum času. Většinou se jich sjede to-

  lik (na Spilkovou!), že celý den zůstávám

  jen na jedné jamce a s každou skupinou

  si ji zahraju. Díky tomu máme i spoustu

  času si popovídat.

  Letos jsme do programu přidali i nový

  charitativní turnaj se spolkem Alsa. Na-

  víc na mém domovském hřišti PGA Nati-

  onal Czech Republic v Nebřenicích. Alsa

  je jediná organizace v ČR, která se stará

  o pacienty s ALS – Amyotrofi ckou laterální

  sklerózou.“

  Klára a sponzoři

  „Mám vlastně obrovské štěstí, ale na

  druhou stranu mu musíte umět jít na-

  proti a je za tím i plno práce. Za ty roky

  mé profesionální kariéry jsem sponzorů

  měla hodně. Někteří mě podporovali jen

  krátce, jiní jsou se mnou od začátku pro-

  fesionální cesty. Je to zejména Volvo Car

  Czech Republic, Engine, Titleist, Dukla

  a Česká golfová federace. Jejich podpory

  si velice vážím. Zůstávají a stojí při mně

  v lepších i horších časech, které ke kaž-

  dému sportu patří. O to jsou pro mě tihle

  partneři cennější.“

  PORTRÉT | Klára Spilková

  Plánů má Klára hodně, jedním z nich je i olympiáda v Paříži. Foto: Tristan Jones, LET

• Page 23

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  21

  PORTRÉT | Klára Spilková

  Už dlouhé roky je Klářiným partnerem také

  módní značka Bogner. „Obléká mě nejen

  do tepla na golf, ale i do zimy nebo na cvi-

  čení. Pak je tu partner Carollinum, ti mě

  přijali do rodiny před třemi lety a byla to

  pro mě obrovská čest. Acushnet Golf /Tit-

  leist a FootJoy mi každý rok dodává nové

  hole, pokaždé o malý kousíček lepší, ale já

  ty drobné rozdíly hned poznám. Připra-

  vují mi je na míru. Když mi ale třeba drajvr

  z minulého roku sedí líp, používám ho dál.

  Nejdéle mi vždy vydrží patr, ale to platí pro

  každého hráče. Oblíbený a fungující patr

  Scotty Cameron jen tak nezměním.“

  Klára a olympiáda

  To je vždycky velký cíl. „Příští rok je olym-

  piáda navíc v Paříži a byla by to moje třetí

  účast. Věřím si, že se na ni kvalifi kuju,

  a začínám se na to pomalu těšit…Třetí

  olympiáda! Tý jo, to by bylo něco!“

  Každá z těch dvou předchozích byla ně-

  čím úplně jiná. „V Brazílii jsem ještě ne-

  věděla, do čeho jdu, a byla jsem spíš víc

  zvědavá. Každý mi říkal, ať si to tam jedu

  hlavně užít. Olympijský turnaj je úplně

  něco jiného než ty běžné, které mají svůj

  ustálený rytmus. V Riu jsem měla poprvé

  šanci trávit čas i s českým týmem a byla

  tam vždycky suprová atmosféra. V Tokiu

  už jsem věděla, co od toho čekat, ale byla

  tam spousta covidových restrikcí. Na co

  ale neměly vliv, to byla atmosféra v na-

  šem týmu, ta i přes pandemii byla stejně

  skvělá jako v Riu.“

  Klára a svatba

  „Od loňských Vánoc mám delší jméno – je

  ze mě Klára Davidson Spilková. Ano, už

  jsem vdaná paní. Manžel Sean je Ameri-

  čan, žije už mnoho let v Praze. Přednáší

  na katedře jazyků Právnické fakulty na

  Karlově Univerzitě, je výborný golfi sta

  a občas mi pomáhá i jako caddie.“

  Plánovat svatbu v průběhu turnajové se-

  zony není vůbec jednoduché. „Termín

  svatby jsme nakonec vybrali na prosinec,

  těsně před Silvestrem a měsíc po skončení

  posledního turnaje. Měla jsem tak čtyři

  týdny, abych se mohla na stoprocentně

  věnovat přípravám. A bylo toho hodně…“

  Obřad proběhl v Praze. „Z Ameriky na něj

  přijela i celá Seanova rodina a spousta

  kamarádů. Svatební šaty mi ušil bratr –

  o tom už jsem mluvila. Bylo to pěkné,

  spousta lidí, rodina, kamarádi… paráda.

  Další dva týdny jsme strávili u Seanovy ro-

  diny a s holemi, pak honeymoon v Kosta-

  rice (bez holí!), pak už příprava na Evrop-

  skou túru na Floridě.“

  Klára a současnost

  V únoru Klára naskočila do začínající se-

  zony LET. Prudký skok, dlouhé přelety, ze

  světadílu na světadíl – sice se túra jme-

  nuje evropská, ale o Evropu do května

  nezavadila.

  „Ten pro mě první (jinak třetí) turnaj byl

  v saudskoarabské Džiddě. Pět milionů

  prize money přilákalo i hodně světových

  hráček v čele s jedničkou Lydií Ko. Začala

  jsem dobře, sedmnáctá, během dalších

  kol jsem se ale postupně propadala, skon-

  čila jsem čtyřicátá se skóre -5. Zrovna

  tady to bolelo – další turnaje už nebyly

  tak vysoko ohodnocené.“

  Na Joburg Open už bojovala o vítěz-

  ství. „Do posledního dne jsem šla z dě-

  leného druhého místa, po devítce jsem

  se dokonce ocitla ve vedení, ale pak se

  to trošku zaseklo – bylo z toho dělené

  čtvrté místo. Škoda, ale i tak, výborný vý-

  sledek. V dalším turnaji v Kapském Městě

  jsem byla šestá.“

  Konzistentní výsledky, to je Klářin sen. Po-

  tvrdil je další turnaj, „o dveře dál“, v Sin-

  gapuru. „Zase boj o špičku, znovu čtvrtá.

  Poslední den hra s Lydií Ko! Boj o nejvyšší

  příčky na třech turnajích za sebou… po-

  sunulo mě to na jedenácté místo v po-

  řadí LET, přestože jsem první dva turnaje

  vynechala.“

  Klára a budoucnost

  „Žádný dlouhodobý ani přesně nalaj-

  novaný plán nemám, ani ho mít nechci

  a beru věci tak, jak přicházejí. Teď hraju

  turnaje Ladies European Tour, kde mám

  díky loňskému vítězství plnou kartu na

  dva roky. Z těch letošních třiceti turnajů

  bych chtěla odehrát aspoň dvacet, možná

  o maličko víc. Je tu i šance dostat se do

  evropského týmu pro Solheim Cup do

  Španělska nebo poprvé v životě nakouk-

  nout do první stovky světového žebříčku

  Rolex Rankings (momentálně k 4. 5. 107.

  místo, nejlepší v kariéře!). Plánuji na konci

  roku také americkou Q-School. No a pak

  samozřejmě ta vysněná olympiáda v Pa-

  říži 2024!

  Je tu i šance dostat se do evropského týmu pro

  Solheim Cup do Španělska nebo poprvé v životě

  nakouknout do první stovky světového žebříčku

  Rolex Rankings. Plánuji na konci roku také

  americkou Q-School. No a pak samozřejmě ta

  vysněná olympiáda v Paříži 2024!

• Page 24

  22

  |

  GOLF

  DÁMSKÝ GOLF | Rivalita

  Důvod, proč nahlédneme mezi české

  golfové dámy, je prostý. Letos se

  jich totiž sešlo v první evropské

  golfové lize, tedy na Ladies Eu-

  ropean Tour, hned pět s plnou

  nebo jen mírně omezenou kar-

  tou. A to ještě na sponzorské

  pozvánky mohou startovat

  další. Nebývale početný

  kontingent českých

  hráček je ve srovnání

  s předchozími roky

  neobvyklý, ale záro-

  veň potvrzením jeho

  vzestupu i v mezi-

  národním měřítku.

  A to nejlepším

  profesionálkám

  šlapou na paty

  další výborné

  amatérky…

  Minulostí

  jsou časy,

  kdy si na

  počátku své

  profesionální

  kariéry cestu

  na LET prošlapá-

  vala osamocená

  Klára Spilková. Po

  několika letech za

  oceánem na LPGA

  se letos vrátila do

  evropské série.

  Hodně o sobě dala vědět už loni, když

  v Irsku vyhrála svůj druhý titul na LET.

  Nehrajeme proti sobě,

  ale proti hřišti

  „Pro mě je větší počet českých hráček

  vítanou změnou. Ale je to pro mě nová

  věc, na kterou si trochu potřebuju zvyk-

  nout. Když jsem před lety na LET začínala,

  měla jsem tam jen Zuzku Kamasovou

  a ona pro mě byla doslova modlou. Na

  ni jsem se mohla spolehnout a kdykoliv

  se na ni obrátit. Vím, jak mně to tehdy

  pomohlo, a tak se snažím přistupovat

  dneska stejně k dalším českým holkám,“

  popsala 28letá nejlepší česká golfi stka nej-

  dřív své začátky i současnost.

  Po rivalitě ani stopy. „Myslím, že v golfu je

  to jiné než třeba v tenisu. V golfu hrajete

  především proti hřišti, zatímco v tenisu do

  sebe šijete přímo proti sobě na kurtu. Je

  to jiná energie. Jsme tam já a hřiště a sna-

  žím se podat co nejlepší výkon. A dělat si

  nějaké nepřátele, když to není potřeba,

  to je blbost,“ zhodnotila účastnice dvou

  olympijských her v Riu de Janeiru a Tokiu

  vztahy hráček.

  V podobném duchu vidí téma rivalita

  a kamarádství mezi českými golfi stkami

  i Sára Kousková, která letos „kroutí“ svou

  premiérovou plnou sezonu na LET. „Za

  sebe si myslím, že v golfu to není pro-

  blém, protože se na hřišti jen málokdy

  potkáme přímo tváří v tvář, navíc je tady

  Rivalita? Zapomeňte!

  Finálový fl ight tří Češek na LET, to by bylo úžasné

  22

  |

  G

  O

  L

  F

  Důvod,

  p

  roč nahlédneme mezi české

  g

  olfové

  d

  ámy, je prostý. Letos se

  j

  ich totiž seš

  l

  o v první evrops

  k

  é

  golfové lize, tedy na Ladies Eu

  -

  r

  o

  p

  ean Tour, hne

  d

  p

  ět s

  p

  lnou

  nebo

  j

  en mírně omezenou kar-

  tou. A to ještě na sponzorské

  pozván

  ky

  mohou startovat

  d

  alší. Neb

  ý

  vale početn

  ý

  k

  ontingent českých

  h

  ráče

  k

  j

  e ve srovnání

  s

  př

  edchozími ro

  ky

  n

  eo

  b

  vyklý, ale zár

  o-

  veň potvrzením

  j

  e

  h

  o

  v

  zestupu

  i

  v mez

  i

  -

  n

  ár

  od

  ním měřítku.

  A

  to ne

  jl

  epším

  p

  rofesionálkám

  š

  l

  apou na pat

  y

  d

  alší

  vý

  borné

  amatér

  ky

  …

  Mi

  nu

  lo

  st

  í

  j

  sou časy,

  kd

  y si na

  p

  očát

  k

  u své

  pr

  ofesionální

  k

  ariér

  y

  cestu

  na LET

  p

  roš

  l

  ap

  á

  -

  vala

  o

  sam

  o

  cená

  Kl

  ára

  Sp

  i

  lk

  ová. Po

  n

  ěkolika letech za

  o

  ce

  á

  nem na LPGA

  se

  l

  et

  os

  v

  rá

  ti

  la

  d

  o

  evropské série

  .

  Ho

  v

  N

  a

  l

  „P

  v

  í

  t

  vě

  no

  m

  a

  ni

  se

  po

  dn

  po

  dř

  Po

  t

  o

  př

  se

  t

  o

  ží

  ně

  t

  o

  o

  l

  vz

  V

  a

  i

  S

  pr

  se

  bl

  po

  Jana Melichová

  Příběhů dlouholeté sportovní rivality najdeme bezpočet. Tu více, tu méně vyhroce-

  ných. Napříč sporty, mezi muži, stejně jako mezi ženami. Platí to i v golfu. Ale jak jde

  dohromady se soupeřením kamarádství, přátelství? Je to vůbec možné, když se neu-

  stále dokola opakuje a skloňuje téměř zaklínací fráze, že právě já chci být tím nebo

  tou nejlepší. Pokusíme se o takovou malou sondu do zákulisí ženského golfu, kon-

  krétně českého. Jak fungují kamarádské vztahy mezi hráčkami na pozadí rivality?

  Text: Alois Žatkuliak, foto: archiv hráček, Tristan Jones, LET

• Page 25

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  23

  DÁMSKÝ GOLF | Rivalita

  vždycky element toho hřiště, tedy toho,

  že hrajete proti hřišti. Ne jako v tenisu,

  kdy proti sobě stojí dvě hráčky,“ přidala

  svůj pohled 23letá golfi stka.

  Český golfový „gang“ na „síti“

  „Navíc jsme z jedné země, mluvíme stej-

  nou řečí, takže máme tendenci si spíš

  navzájem pomáhat,“ přiznala Kousková.

  I proto není ničím výjimečným společná

  příprava na sezonu, tak jako ji třeba před

  letošním ročníkem absolvovaly v Dubaji

  společně právě Kousková a Melichová

  a další české hráčky.

  „Tím, že je golf tak strašně individuální

  sport, tak si spousta lidí myslí, že mezi

  námi musí být obrovská rivalita. Ale tak to

  není. Když byla Klára posledních pár let

  na tour sama, měla to hodně těžké. Pro

  nás je to teď snazší, protože jsme z jedné

  země, známe se, vyrůstaly jsme spolu

  na golfu odmalinka,“ přidala svůj pohled

  i Jana Melichová, která si společnou pří-

  pravu v Dubaji se Sárou a Kristýnou Napo-

  leaovou pochvalovala.

  Nicméně, jedním dechem dodává, že

  každá z hráček chce být tou nejlepší. „Ale

  to nic nemění na tom, že nemůžeme být

  kamarádky. Hrajeme proti hřišti a z něho

  si chceme odvést ten titul,“ uvedla 25letá

  Melichová. Jako důkaz přidala i okamžik,

  kdy senzačně vyhrála loňský turnaj LET

  v Berouně ještě jako amatérka. „Když

  jsem dohrávala na osmnáctce, všechny

  holky stály kolem greenu, fandily mi a po

  zisku titulu gratulovaly. To se počítá,“

  usmívala se Melichová.

  Jakákoliv rivalita jde ostatně stranou

  i v okamžiku, kdy český golfový „gang“ na

  LET není zrovna na hřišti. Kromě společ-

  ných přípravných kempů nebo cvičných

  kol zažívají i společné večeře, posezení

  u kávy, výjimkou není ani společné byd-

  lení na turnajích. Tak jako například Sára

  Kousková a Jana Melichová během turnajů

  v Jihoafrické republice. „Je to tak. Loni

  jsem hodně cestovala s Kristýnou, letos

  víc se Sárou,“ objasnila Jana Melichová.

  Jakousi nepsanou šéfkou českého gol-

  fového „gangu“ na LET by mohla být

  vzhledem ke svým zkušenostem a počtu

  odehraných turnajů Klára Davidson Spil-

  ková. „Šéfka, to asi ne. Samozřejmě hol-

  kám kdykoliv ráda pomůžu. Na začátku

  roku jsem založila whatsappovou skupinu,

  abychom byly všechny v kontaktu, mohly

  si napsat, když nastane nějaký problém,

  a pomoci si, když se něco stane třeba

  na cestách,“ popsala vítězka

  dvou turnajů LET další způ-

  sob komunikace mezi

  hráčkami.

  Zdravá rivalita je prospěšná

  a povzbudí

  I když je z českých hráček na tour tou

  nejzkušenější, sama také využila pomoci

  krajanek na LET. „Když jsem jela do Jihoaf-

  rické republiky, tak mně hodně pomohla

  Kristýna. Já tam nikdy předtím nebyla,

  ona ano, takže jsem dostala rady, kam

  jet a kam radši ne, kde spát. Prostě věci,

  které potřebujete vědět, když jedete do

  země, která není až tak bezpečná,“ pro-

  zradila Spilková.

  Bezproblémové vztahy tak nenaruší ani

  to, že každá z hráček chce být tou nejú-

  spěšnější. „Je to pořád sport, chceme být

  všechny první a hrát nejlépe. Ale to z nás

  ještě nedělá nepřátele,“ doplnila Spilková.

  Zdravé soupeření, tedy i rivalitu pova-

  žuje Sára Kousková spíš za prospěšnou.

  „Zdravá rivalita vás nutí k ještě intenzív-

  nější práci a povzbudí k ještě lepšímu vý-

  konu. To je jen dobře,“ poznamenala

  hráčka, která ve všech šesti úvod-

  ních startech premiérové sezony

  na LET prošla cutem a loni trium-

  fovala na třech podnicích nižší

  LET Access Series. Právě

  to jí vyneslo plnou

  kartu do „první

  ligy“.

  Myslím, že v golfu je to jiné než třeba v tenisu.

  V golfu hrajete především proti hřišti, zatímco

  v tenisu do sebe šijete přímo proti sobě na kurtu.

  Je to jiná energie. Jsme tam já a hřiště a snažím se

  podat co nejlepší výkon. A dělat si nějaké

  nepřátele, když to není potřeba, to je blbost.

  Melichová

  .

  Jako

  důkaz

  přidala

  i

  okamžik

  ,

  k

  d

  y senzačně vyhrála loňský turnaj LET

  v

  Berouně ještě jako amatérka. „K

  d

  yž

  j

  sem dohrávala na osmnáctce, všechny

  holky stály kolem greenu, fan

  d

  ily mi a po

  z

  is

  k

  u titu

  l

  u

  g

  ratu

  l

  ova

  ly

  . To se počítá,“

  u

  smívala se Melich

  o

  vá.

  a

  pomoci

  si

  ,

  když

  se

  něco

  stane

  třeba

  na cestách,“ popsala vítězka

  d

  vou turnajů LET

  d

  alší způ

  -

  so

  b k

  o

  munikace mezi

  hráč

  k

  ami

  .

  nější

  práci

  a

  povzbudí

  k

  ještě

  lepšímu

  vý-

  k

  onu. To je jen

  d

  o

  b

  ře,“ poznamenala

  hráčka

  ,

  která ve všech šesti úvo

  d

  -

  n

  ích startech premiérové sezony

  n

  a LET proš

  l

  a cutem a

  l

  oni trium

  -

  fovala na třech

  p

  o

  d

  nicích nižš

  í

  L

  ET Access Ser

  i

  es

  .

  Právě

  to jí vynes

  l

  o p

  l

  nou

  k

  artu do „

  pr

  vní

  l

  igy“

  .

  Klára Davidson Spilková, foto: Tristan Jones

• Page 26

  24

  |

  GOLF

  DÁMSKÝ GOLF | Rivalita

  Byť to historie golfu dosud ještě nikdy ne-

  zažila, čistě hypoteticky by se i vzhledem

  k počtu českých hráček na tour, mohlo

  stát, že se hned tři sejdou ve fi nálovém

  fl ightu a budou bojovat o vítězství. Změní

  se pak něco? Vybublá na povrch nějaké

  dosud ukrytá rivalita?

  „To si nemyslím. A naopak si to umím

  představit, že by tři Češky hrály o vítězství

  ve fi nálovém fl ightu. Hodně by se mi to lí-

  bilo,“ přiznala Spilková. Nadšené takovou

  vizí byly i obě mladší krajanky. „To by bylo

  úžasné, krásný moment. Myslím, že by

  to přitáhlo spoustu fanoušků,“ přidala se

  Kousková. „To by bylo skvělé a moc bych si

  to užila, protože tři Češky by hrály o titul,“

  doplnila je Melichová i s dodatkem, jak by

  se cítila, kdyby ona na vítězství nedosáhla.

  „Každá prohra naštve, to je jasné. A je

  jedno, jestli s Češkou nebo s jinou hráčkou.

  Každý chce ten pohár vyhrát,“ přiznala.

  Bitva o dvě místa na olympijský

  turnaj v Paříži

  Jisté je, že na rozdíl od hypotetické mož-

  nosti, že se tři české golfi stky sejdou ve

  fi nálovém fl ightu, dojde příští rok k oprav-

  dovému souboji českých hráček. Vlastně

  už začal. A to o účast na letních olympij-

  ských hrách v Paříži v roce 2024. Na hry se

  dostane pouze 60 hráček na základě redu-

  kovaného světového žebříčku. Aktuálně je

  na tom nejlépe Klára Spilková, která je ve

  světovém žebříčku (k 10. 5. 2023) na 116.

  místě, ale v tom olympijském jí patří 38.

  pozice. Momentálně by si na olympijském

  turnaji zahrála i Sára Kousková, která fi gu-

  ruje v olympijském pořadí na 49. místě, za-

  tímco v tom světovém je na 249. příčce.

  Do Paříže se na základě olympijských

  kvalifi kačních kritérií podívají pouze dvě

  české hráčky. Takže to bude také bitva

  o to, které z hráček nakonec zůstane

  v rukách onen nepříjemný „černý Petr“.

  V tomto případě už byla Klára Spilková

  poněkud víc radikální. Představa, že by

  právě ona byla tou třetí mimo hru, je pro

  ni neakceptovatelná. „To ne, to nedopus-

  tím. A myslím si, že podle toho, jak teď

  hraju, to snad ani není možné,“ pozna-

  menala se smíchem. „Pro mě je důležité,

  aby mi vydrželo zdraví, tělo, forma i hra.

  Věci, které nepustím,“ prohlásila česká

  jednička podle obou žebříčků, světového

  i olympijského.

  Za ní už může být tlačenice o poznání

  větší. Nejblíž startu v Paříži je Sára Kous-

  ková, ale šanci stále mají i další české

  hráčky včetně Jany Melichové, Terezy Me-

  lecké či Kristýny Napoleaové.

  „Každá z nás chce být nejlepší a samo-

  zřejmě olympijské hry v Paříži jsou mým

  velkým cílem. Ale je to pořád sport. Může

  to vyjít, ale nemusí. Kdyby se to nepovedlo,

  brala bych to tak, že musím makat ještě

  víc, abych příště byla lepší,“ prozradila Sára

  Kousková s tím, že ani takový neúspěch by

  nevedl ke zhoršení přátelských vztahů.

  A v podobném duchu přemýšlí i Jana Me-

  lichová. „Myslím, že ani situace, že mě ně-

  která z holek vyšoupne z možnosti hrát

  na olympijských hrách, na vztazích nic

  nezmění. Beru to tak, že tohle je jedna

  šance a přijde druhá. Když se tam do-

  stane Sára, tak proto, že si to uhrála a za-

  slouží si tam být. Když se tam dostanu

  já, tak je to stejný případ. A to samé platí,

  kdyby se tam dostala Tereza nebo Kris-

  týna. Budu to přát komukoliv, kdo se tam

  dostane, ale samozřejmě udělám všechno

  pro to, abych to byla já. Pro mě je to velký

  sen, ale nevidím důvod, proč by to mělo

  narušit kamarádské vztahy,“ uzavřela Jana

  Melichová téma rivalita versus kamarád-

  ství mezi českými golfi stkami.

  DÁ

  MSK

  Ý

  G

  O

  L

  F

  |

  Rivalita

  Každá z nás chce být nejlepší a samozřejmě

  olympijské hry v Paříži jsou mým velkým cílem. Ale

  je to pořád sport. Může to vyjít, ale nemusí. Kdyby

  se to nepovedlo, brala bych to tak, že musím

  makat ještě víc, abych příště byla lepší.

  Sára Kousková, foto: Tristan Jones

• Page 27

  WWW.DORSIS.CZ

  PRÉMIOVÉ DVEŘNÍ SYSTÉMY

  Dve㶣nísystémyDORSISnabízejíelegantní㶣ešenídve㶣níhoprostoruvtémě㶣nekone㶜ném

  množstvívariantp㶣ipravenýchp㶣ímonamíruVašemuinteriéru.

• Page 28

  26

  |

  GOLF

  ROZHOVOR | Jana Melichová

• Page 29

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  27

  ROZHOVOR | Jana Melichová

  Vrátím se skoro o ten rok zpět, do

  Berouna. Před turnajem jste říkala,

  že budete spokojená s umístěním

  do 15. místa, ale nakonec z toho

  bylo senzační vítězství. Dá se říct,

  že to byl bod zlomu ve vaší golfové

  kariéře?

  Rozhodně ano. Naplnilo se to, k čemu

  jsem dlouho směřovala. Byl to jeden

  z mých velkých cílů vyhrát na Ladies Euro-

  pean Tour. Akorát jsem opravdu nečekala,

  že to přijde tak brzy, ještě v okamžiku,

  kdy jsem stále byla amatérkou. Ani jsem

  vlastně neměla čas se sžít s prostředím

  na tour a už jsem měla na kontě vítězství.

  Byl to velký šok, ale příjemný.

  Na jedné straně senzační úspěch,

  obrovská radost, na druhé jste mu-

  sela ale hodně rychle řešit, co dál?

  To je pravda. Hned po vítězství přišla na-

  prostá euforie, ale vlastně ještě ten samý

  den do půlnoci jsem se musela rozhod-

  nout, jestli hned další týden pojedu na

  další turnaj LET, kam jsem se díky výhře

  v Berouně kvalifi kovala. Z toho plynuly

  i další moje kroky, především přestup

  k profesionálkám. A taky mě čekalo ně-

  kolik telefonátů a omluv. Musela jsem

  zavolat na Českou golfovou federaci, že

  nepojedu na mistrovství světa, ani do

  Ameriky na univerzitu. Musela jsem také

  jet na úřad a založit si živnost kvůli pře-

  stupu k profesionálkám. Bylo toho do-

  cela hodně, trochu i stres, takže jsem

  ani neměla čas si vítězství víc užít a vy-

  chutnat. Ale také zpracovat to, co se

  vlastně stalo.

  Bylo to pro vás složité rozhodování,

  zda zůstat ještě amatérkou, nebo se

  stát profesionálkou?

  Trochu jsem váhala, ale ne příliš, ani ne

  dlouho, protože to byla jediná správná

  cesta. A to vzít kartu na LET, přejít k pro-

  fesionálkám a hrát na tour. Jen jsem mu-

  sela své rozhodnutí oznámit několika li-

  dem. Měla jsem původně v plánu ještě

  se na jeden semestr vrátit na univerzitu

  do Ameriky a v rámci toho se připravit na

  Q-School, ale to tím vítězstvím odpadlo.

  Takže jsem zavolala koučce, že už nedo-

  razím. A v podobném duchu jsem ozná-

  mila totéž i federaci.

  Našel jsem ve vašem medailonku,

  že vaším golfovým snem bylo do-

  stat se na LET nebo LPGA. Takže

  Je skvělý pocit

  být v něčem první

  Když se všechno sejde ve správný čas a na správném

  místě, může z toho být den s velkým D. Přesně takový

  Jana Melichová prožila téměř před rokem na turnaji Tip-

  sport Czech Ladies Open v Berouně. Do podniku „první

  evropské ligy“ vstupovala ještě jako amatérka, s odhod-

  láním umístit se nejhůř do patnáctého místa. Ukázalo

  se, že to byl hodně skromný cíl. Z Berouna totiž odjíždě-

  la jako vítězka turnaje LET. A s vědomím, že se hodně

  věcí změní. Co všechno a jaký to byl golfový rok, i o tom

  jsme si s 26letou českou golfi stkou povídali.

• Page 30

  28

  |

  GOLF

  ROZHOVOR | Jana Melichová

  máte vlastně už splněno. Co bude

  následovat?

  Pořád je o co hrát. Příští rok jsou olym-

  pijské hry a o jedno místo se asi budeme

  prát já, Sára Kousková a možná i další

  holky jako Tereza Melecká nebo Kristýna

  Napoleaová, zatímco Klára Spilková už má

  místo pro Paříž asi jisté. Nebo si to aspoň

  myslím. Olympijské hry jsou pro mě aktu-

  álně tím největším cílem, ale kromě toho

  chci, aby se mi co nejvíc dařilo na LET.

  A pak se uvidí. Samozřejmě, nosím v hlavě

  i to, že chci jednou zkusit Q-School

  o LPGA. Strašně ráda bych se měřila se

  světovou špičkou. A ta hraje v Americe.

  Také je tam i více peněz. Ale tohle je spíš

  jeden z mých dlouhodobých cílů.

  Vrátím se ještě jednou do Berouna

  o rok zpátky. Co se honí člověku hla-

  vou, když stojí na odpališti poslední

  jamky a má na dosah senzační a vy-

  toužené vítězství?

  Popravdě si to do detailu nepamatuji. To,

  co vím, že to byl neuvěřitelný stres, že ho

  ani nedokážu popsat, ale zároveň jsem

  se udržela v klidu. A nejen na poslední

  jamce, ale v průběhu celého fi nálového

  kola. Hlavně na druhé devítce. Ani to do-

  dnes nechápu, jak jsem se v takovém

  klidu dokázala udržet, protože se znám

  a vím, jak stres a nervozita dokáží ovliv-

  nit moji hru. Pro mě tehdy byla klíčová

  sedmnáctka. Na ní zahrála Nicole (Nicole

  Broch Estrup, pozn. red.) birdie po patu

  z dvou a půl metru, mě čekal takřka iden-

  tický pat, ale o metr blíž jamce. Věděla

  jsem, že musím dát, abych udržela vedení

  o jednu ránu. Bylo to zvláštní, jako v něja-

  kém transu. Pat jsem proměnila a pak už

  jsem věděla, že osmnáctku zvládnu. Bylo

  to zvláštní. Byla jsem nervózní, ale záro-

  veň jsem si byla jistá, že to dám.

  Co je v tak vypjatých chvílích

  pro vás nejtěžší ukočírovat?

  Psychiku, ruce, hlavu nebo všechno

  dohromady?

  Je to všechno navzájem propojené. Jedno

  tělo. Hlava všechno ovládá, ruce, myšlení.

  Největší problém ale bývá hlava. V golfu

  jsou i dlouhé přechody a mezi ranami

  míváte někdy spoustu času si představit

  všechny možné scénáře, které mohou

  nastat. Udržet vnitřní klid je úplně klíčový

  aspekt hry.

  Existuje na to nějaký recept? Třeba

  povídání s kedíkem nebo ostatními

  hráčkami a třeba i o něčem jiném

  než o golfu?

  Tohle je strašně individuální a každý

  hráč to má nastavené úplně jinak. Znám

  hráčky, které si rády povídají s kedíkem

  nebo s dalšími hráčkami. O blbostech,

  prostě jen udržují pohodu a snaží se ne-

  myslet na hru. Já se spíš uzavírám do ta-

  kové své bubliny a nevnímám nic z toho,

  co se děje kolem. Ale mám i jinou zkuše-

  nost, když jsem hrála velký turnaj Aramco

  v Saúdské Arábii. Byla tam spousta skvě-

  lých golfi stek a byla jsem hodně ner-

  vózní. Měla jsem ale výborného kedíka,

  bavili jsme se o všem možném, což mi

  pomohlo. Úplně jsem na nervozitu zapo-

  mněla. Vyzkoušela jsem si oba způsoby,

  ale pořád nevím, co mi vlastně vyhovuje

  víc. Pořád tak trochu hledám.

  Beroun byl bodem zlomu ve vaší

  kariéře, ale jak moc se od té chvíle

  změnil váš golfový život?

  Poměrně dost. Zvlášť, když se na to podí-

  vám zpětně.

  Tak se podívejte...

  Když jste amatér a hrajete čtyři roky za

  univerzitu, tak je to pro vás pořád tro-

  chu víc zábava než povinnost. I když i na

  univerzitě se nadřete, protože tvrdě tré-

  nujete a k tomu děláte školu, což není

  úplně snadné. Pak se vrátíte na léto domů

  a hrajete golf celé léto. Doma, v Evropě

  i ve světě. Žádné prázdniny. Musím ale

  říct, že od okamžiku, kdy jsem se stala

  profesionálkou, jsem na golf začala na-

  hlížet jinak. Jako na něco, čím se živím,

  a čím lépe budu golf hrát, tím lépe se

  budu mít. A taky mám pocit, že jsem

  dost dospěla.

  Nemůže ale to vědomí, že se gol-

  fem živíte, vytlačit ten prvek zábav-

  nosti? To, že je to sport, který vás

  baví a máte ho ráda?

  To si popravdě nemyslím. Pokud se člověk

  nezadrhne na tom, že bude pořád mys-

  let jen na to, že teď musím zahrát tolik,

  abych si vydělal tolik a mohl jet na ten-

  hle turnaj. Ano, můžou být i takoví hráči,

  kteří to dělají, ale člověk se nesmí moc

  obklopit myšlenkami o penězích a že je

  to vaše živobytí. Když se pak nedaří, třeba

  i delší dobu, může to mít na hráče strašný

  dopad. Na jeho psychiku a sebevědomí.

  I proto je hodně důležité, když kolem

  sebe máte skvělý tým, sponzory a nemu-

  síte řešit, jestli budete mít na chleba. Díky

  tomu si můžete hru pořád užívat.

  K týmu a zázemí se ještě vrátíme.

  Mluvila jste o změnách. Byla ně-

  která z nich taková, že vás zaskočila

  a prala jste se s ní?

  Je fakt, že když jsem si šla dělat živ-

  nostenský list, moc jsem netušila, o co

  vlastně jde. Pomáhala mi s tím rodina

  mého přítele. Radili mi, jaké kroky mám

  udělat. I tak, když jsem žádala o živ-

  nosťák, neměla jsem moc ponětí, o co

  vlastně žádám. Věděla jsem, že si mám

  požádat o volnou živnost, ale nevěděla

  vlastně proč. (smích)

  Když se za rokem 2022 ohlédnete,

  jaký byl?

  Především se během toho roku hodně

  stalo. Dokončovala jsem univerzitu

  v Americe, na turnajích jsem se kvalifi -

  kovala i na fi nálové akce NCAA Regional

  i National, což je úplný vrchol univer-

  zitní sezony. A měla jsem pochopitelně

  velkou radost z toho, že se mi podařilo

  takhle zakončit můj poslední rok univer-

  zitní kariéry. Pak jsem se vrátila do Čech

  a za měsíc přišel Beroun. Pak už to šlo

  opravdu hodně rychle. Do konce sezony

  jsem stihla odehrát ještě nějakých deset

  Byl to jeden z mých velkých cílů vyhrát na Ladies

  European Tour. Akorát jsem opravdu nečekala, že

  to přijde tak brzy, ještě v okamžiku, kdy jsem stále

  byla amatérkou. Ani jsem vlastně neměla čas se

  sžít s prostředím na tour a už jsem měla na kontě

  vítězství.

• Page 31

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  29

  ROZHOVOR | Jana Melichová

• Page 32

  30

  |

  GOLF

  ROZHOVOR | Jana Melichová

  turnajů LET. Bylo to pro mě nové pro-

  středí, nezvyk, něco úplně jiného. Předtím

  jsem měla možnost hrát takové turnaje

  jen jednou za rok, a teď najednou každý

  týden. Dostala jsem se i na Open, takže

  to pro mě byla nádhera.

  Spokojenost?

  Určitě ano. Měla jsem radost i z toho, že

  jsem měla možnost dohrát už loňskou

  sezonu, abych se sžila s prostředím a ne-

  musela se stresovat tím, že musím nahrát

  ještě nějaké body. Do letošní sezony jsem

  tak vstupovala s tím, že už vím, do čeho

  jdu. Navíc se mi hned na prvních turna-

  jích roku dařilo. Díky tomu jsem si zahrála

  i na Saudi International. I tam jsem prošla

  cutem, i když to byl velký boj, ale zvládla

  jsem to.

  Start do sezony dobrý, ale pak se

  to zadrhlo. Tři turnaje za sebou bez

  cutu. Co se stalo?

  Už toho bylo asi hodně. Dva měsíce

  v kuse jsem cestovala z jednoho turnaje

  na další, doma jsem byla jen pět dní. Pak

  hned odlet do Jihoafrické republiky a do

  Singapuru, kde se mi už tolik nedařilo.

  Bylo znát, že už toho bylo příliš. Hodně to

  bylo i o psychice. Na dvou turnajích jsem

  úplně zkazila hned první den. Vlastně

  jsem se sama vyšachovala ze hry, ačkoliv

  jsem se snažila, bojovala. Malinko to bylo

  o hlavě. Začátek se mi povedl, řekla jsem

  si: hele, ono to jde, můžu hrát i s těmi

  nejlepšími, ale poslední turnaje to trochu

  nahlodaly. Bohužel dvakrát jsem nedala

  cut o ránu. A to hodně bolí.

  To pak asi člověk přemýšlí, kde tu

  jednu ránu ztratil…

  Přesně tak. Jako třeba v Singapuru. Hodně

  jsem zkazila první den. Sice jsem pořád

  bojovala, ale nedařilo se. Druhý den jsem

  se opravdu kousla, a i když občas přišla

  i nějaká chybka, zabojovala jsem a bylo to

  lepší. Jenže chyběla ta jedna rána.

  Co si lze vzít z takového turnaje?

  Z každého turnaje si beru to pozitivní.

  To, že jsem bojovala, že jsem na každém

  pětiparu šla druhou na green a třikrát

  jsem patovala do eaglu a jednou jsem

  ho i dala. Každé odehrané kolo je nová

  zkušenost. Poučit se lze i z negativních

  věcí, z toho, co se nedařilo a co se třeba

  člověku v takových chvílích honí hlavou.

  Po Berounu mi někdo poradil, ať si věci,

  které se mi honily hlavou, zapisuji. A když

  potom přijde období, kdy se nedaří, vrátit

  se k poznámkám a přečíst si je. A třeba

  tam najít recept, jak z toho ven.

  A píšete si poznámky?

  Ano, píšu. Ty první sice až delší dobu po

  vítězství v Berouně, takže jsem si úplně

  přesně nepamatovala, co všechno mi hla-

  vou běželo. Ty poznámky nebyly úplně

  detailní, ale pár základních bodů jsem

  si napsala. Věřím, že to pomáhá. Ještě

  když jsem byla amatérkou, měla jsem ob-

  dobí, kdy mi to nešlo, a měla jsem sezení

  s psycholožkou. Společně jsme daly do-

  hromady nějaké body a občas si je znovu

  přečtu. A nemusí se týkat jen golfu, je to

  i ze života.

  Ještě se vrátím k letošní sezoně. Po

  šesti odehraných turnajích přišla

  hodně dlouhá, téměř dvouměsíční

  pauza. Pro vás možná vítaná vzhle-

  dem k posledním třem turnajům

  bez cutu?

  Na jednu stranu to bylo asi fajn, ale na

  druhou byla ta pauza až příliš dlouhá.

  Pomalu delší, než když je přestávka po

  sezoně. To mi přijde trošičku zvláštní. Sa-

  mozřejmě vím, že vznikla proto, že vy-

  padly dva turnaje původně plánované

  v Thajsku, ale je to škoda. Člověk vypadne

  z turnajového tempa a potom zase přijde

  Od okamžiku, kdy jsem se stala profesionálkou,

  jsem na golf začala nahlížet jinak. Jako na něco,

  čím se živím, a čím lépe budu golf hrát, tím lépe se

  budu mít. A taky mám pocit, že jsem dost dospěla.

  Jana Melichová s otcem a s promotérem turnaje Lubošem Koželuhem, foto Zdeněk Sluka

• Page 33

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  31

  ROZHOVOR | Jana Melichová

  VENKOVNÍ DLAŽBY NA TERASY

  partner

  Pro perfektní terasu začněte

  pořádnou dávkou INSPIRACE!

  Uvažujete o nové terase?

  Kolekce keramických dlažeb

  v dokonalých imitacích dřeva,

  kamene, mramoru, betonu

  nebo kovu jsou těmi pravými

  základy pro vaši vysněnou terasu.

  Až 1/3 produktů jinde neuvidíte!

  Prohlédněte si galerii inspirací

  pro terasy, balkony nebo i dlažbu

  kolem bazénu.

  Naskenujte kód a inspirujte se!

• Page 34

  32

  |

  GOLF

  ROZHOVOR | Jana Melichová

  druhá část sezony a jde zase jeden tur-

  naj za druhým. Není to úplně příjemné

  a vlastně opačný extrém. To, co mě nejvíc

  vadilo, byla letošní dlouhá zima v Česku.

  Trvala strašně dlouho, takže i příprava v té

  pauze se dělala hůř. Když je venku pět

  stupňů, tak člověk není schopen ani po-

  řádně švihat, tělo to nemá úplně rádo.

  Takže teď vlastně začínáte tak tro-

  chu nanovo?

  Dá se to tak říct. Ale je otázkou, jak se to

  podepíše na hře. Většinou je to znát na

  krátké hře. V teple jsou úplně jiné pod-

  mínky, greeny jezdí mnohem rychleji,

  takže se musíte rychle přizpůsobit.

  Když už mluvíte o hře. O co se v té

  své můžete opřít?

  Myslím, že mojí jistotou je konzistentní

  hra z týčka. Nejsem sice nejdelší, ale ne-

  mám nějaké výkyvy, nejsem nějak rozstří-

  lená. Hrát úzká hřiště je pro mě výhoda.

  A naopak, s čím se občas perete?

  Asi s patováním, ale to má nejspíš každý.

  Na greenech hodně pracuje hlava. Asi

  úplně nejvíc. Když nedáte jeden dvoume-

  trák a pak hned druhý, už si nevěříte po-

  malu na nic. Když se nedaří na greenech,

  je to navíc hodně vidět. Ale s tím se asi

  pere občas úplně každý.

  Loni jste jezdila na turnaje bez vlast-

  ního kedíka. Platí pořád, že nemáte

  stálého caddieho?

  Platí to pořád. Nemám. Tak nějak se

  s nimi na túře teprve poznávám, hledám,

  s kým by mi to mohlo sednout, ale zatím

  jsem nikoho nenašla. Navíc mít profesio-

  nálního a stálého kedíka, to je taky docela

  dost peněz na sezonu.

  Takže si „pronajímáte“ služby míst-

  ních kedíků?

  Většinou ano, většinou to řeším lokálními

  kedíky, kteří stojí přibližně 60 euro na den.

  Občas to ale bývá docela složité, protože

  nikdy nevíte, koho dostanete. Můžete udě-

  lat lepší zkušenost, ale také horší. Já si vy-

  zkoušela obě možnosti. Měla jsem kedíka,

  se kterým jsme si sedli skvěle. Pomalu jsem

  mu chtěla nabídnout, jestli mi nechce kedit

  pořád. Ale taky jsem zažila situace, kdy buď

  neuměl vůbec anglicky, takže byl problém

  se vůbec dorozumět, nebo nebyl golfi sta.

  Pak jsem mu musela sama říkat, co má dě-

  lat, kam si stoupnout, aby nedělal hluk.

  Takže spíš opravdu jen nosič holí?

  Přesně tak. Zatím mám zkušenosti hodně

  různorodé, ale nastálo jsem ještě nikoho

  nenašla.

  Už jsme se při našem povídání zmí-

  nili o zázemí. Jak důležité je mít tzv.

  krytá záda?

  Myslím, že obrovsky. Hraju první plnou se-

  zonu na LET a jsem v klidu, protože vím,

  že mám zajištěné fi nance na celou se-

  zonu a můžu se soustředit opravdu jen

  na hru samotnou. To dodává ohromný

  klid duši hráče. Jsem za to moc ráda, že

  mám díky týmu Wings of Czechia hned

  od začátku svého působení na LET takové

  zázemí. Jsem za to vděčná.

  Vím, že vedle hraní golfu pomáháte

  i potřebným. Jak?

  Stala jsem se golfovou patronkou na-

  dace Pink Bubble a snažím se ji podpořit,

  jak jen mohu. Nadace pomáhá dětem

  a dospívajícím s onkologickým onemoc-

  něním. Pomáhá mladým lidem během

  léčby i po léčbě. Měla jsem možnost po-

  znat skoro celý tým a zaujala mě jejich

  oddanost tomuto projektu. Zatím jsme

  s mojí pomocí vybrali 25 tisíc korun, ale

  plánujeme další akce.

  Když se bavíme o letošní sezoně,

  s čím budete spokojená na konci

  sezony?

  Zatím je mým cílem si udržet kartu na LET,

  to znamená umístit se v celkovém pořadí

  v top 60. Ale už během téhle sezony se

  také rozhoduje o tom, kdo si zahraje na

  olympijských hrách 2024. Takže musím

  sbírat body i do olympijského žebříčku.

  Když se podaří obojí, budu spokojená.

  Čeká vás také obhajoba titulu

  v Berouně. Co se bude dít předtím?

  Ještě se rozhoduju, jak bude vypadat

  můj turnajový kalendář, protože v týdnu

  před Berounem se hraje German Masters

  v Německu. Zvažuji, jestli tam budu hrát,

  nebo si radši dám pauzu a budu se při-

  pravovat na Beroun. Dát si navíc nějaká

  cvičná kola, protože berounské hřiště mi

  na základě předchozích zkušeností sedne.

  Ale zase se nechci dostat pod ještě větší

  tlak, že obhajuji, a jen se soustředit na Be-

  roun. To proto, že sezona není o tom sou-

  středit se jen na jeden turnaj, i když je na

  domácí půdě.

  Nicméně jeden primát vám už nikdo

  nevezme. Jak je příjemný pocit, že

  jste vstoupila do historie českého

  golfu jako první amatérská vítězka

  profesionálního turnaje LET?

  No je to úžasný pocit. Je vždycky skvělý

  pocit být v něčem první. O to víc, když

  jde o pozitivní věc.

  Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak

  Foto: Archiv Jany Melichové

  Zatím je mým cílem si udržet kartu na LET, to

  znamená umístit se v celkovém pořadí v top 60.

  Ale už během téhle sezony se také rozhoduje

  o tom, kdo si zahraje na olympijských hrách 2024.

  Takže musím sbírat body i do olympijského

  žebříčku. Když se podaří obojí, budu spokojená.

  JANA MELICHOVÁ STRUČNĚ

  NEJLEPŠÍ VÝSLEDEK NA KOLO?

  Myslím, že 65 ran, tedy -7. Jednou v Berouně

  a jednou na Karlštejně.

  NEJOBLÍBENĚJŠÍ HŘIŠTĚ?

  Peru se s tím, které vybrat. Doma mám ráda

  Karlštejn. Na něm jsem vyrůstala, je to moje srdeční

  záležitost. A hodně ráda mám Penati, kde jsem

  bohužel hrála jen jednou. Ale utkvělo mi v mysli.

  VYSNĚNÉ HŘIŠTĚ?

  Tady není o čem. Augusta National.

  VYSNĚNÝ FLIGHT?

  Hm… Určitě Tiger Woods. Asi bych dala přednost

  jen mužům. Tím druhým by byl Gary Player a třetím

  Tommy Fleetwood. To je taková moje krevní

  skupina.

• Page 35

  Hotel leží uprostřed

  nejtradičnějšího

  osmnáctijamkového

  hřiště Štýrska.

  www.murhof-hotel.at

  GEPA-pictures; Rene Vidalli

  MURHOFSKÁ

  HRA BAREV

  Uvolni se, potěš se:

  » 3 noci s polopenzí

  » neomezená hra na hřištích

  Murhof Gruppe během pobytu

  » 1 uvolňující masáž (25min.)

  » využití wellnessové a

  vitální oázy svelkou loukou

  kležení, parní lázeň, infrak-

  abina, sauna, vnitřní bazén a

  odpočívárna

  » trolley a vstup na driving

  vMurhofu sneomezeným

  počtem míčků po celou

  dobu pobytu

  Cena/os. ve dvoulůžkovém

  pokoji Klasik

  592 euro

• Page 36

  Zápisník

  Sáry Kouskové

  Proč jsem

  se chtěla

  zahrabat do

  bankru?

  34

  |

  GOLF

  DÁMSKÝ GOLF | Sára Kousková

  Stalo se skoro už tradicí, že moje zápis-

  níky vznikají v letadle, ale tentokrát

  v letadle nesedím. A tak doufám, že ab-

  sence přirozeného nadhledu z nadob-

  lačných výšin nebude čtení nijak kom-

  plikovat. Začnu ale popořadě. Poslední

  zápis vznikal při letu směr Singapur,

  a tak si myslím, že bude přirozené za-

  čít tím, co se dělo po přistání.

  jsem

  těla

  rabat do

  kru?

  z

  ápis-

  o

  kr

  á

  t

  e

  ab

  -

  d

  ob

  -

  k

  om

  -

  edn

  í

  a

  p

  ur,

  z

  a

  -

  První, co jsme s Janou (Melichovou) po do-

  sednutí zaregistrovaly hned, bylo to, že

  jsme v naprosto odlišné zemi, když jsme

  se ocitly na poklidném a čistém letišti a nic

  nebudilo dojem, že nás hned u východu

  okradou. Další překvapení mi naservíroval

  Kuba, tedy Jakub Mejzlík. Nebyl by to

  on, kdyby si nevymyslel nějaký ten ob-

  vyklý šprým. Do Singapuru přiletěl už dřív

  a stihl odpískat lokální zápas pozemního

  hokeje. Měl na mě potom čekat v hotelu,

  ale místo toho už na nás čekal na letišti

  s uvítací cedulkou v jedné ruce a dvěma

  kelímky studeného milk tea ve druhé. Po

  dlouhém letu nám opravdu bodlo.

  Turnajový týden, během něhož se hrál

  první turnaj ze série Aramco Team Se-

  ries, se povedl. Organizace byla skvělá

  a hřiště Laguna National ve výborné

  kondici. K tomu jsem mohla patovat po

  boku světové jedničky Lydie Ko. Inu, jak

  říkám, povedený týden.

  Herně se mi dařilo zase o kousek lépe než

  v předešlých turnajích. Vlastně jen zata-

  žený drajv do vody až na poslední jamce

  celého turnaje a následné double bogey

  mě připravily o umístění v top 15. Musela

  jsem se smířit s tím, že jsem své letošní

  maximum vylepšila jen o jednu příčku na

  T23. I tak jsem měla dobrý pocit, že mi

  chybí vyladit jen pár detailů a můžu po-

  mýšlet i na první desítku.

  Turnaj byl speciální i tím, že jeho součástí

  byla týmová soutěž. A týmový element

  vnáší do turnaje tmelící a přátelský efekt.

  To, zejména my nováčci, vítáme s otevře-

  nou náručí. Minule už jsem se o tom zmí-

  nila, díky postavení ve světovém žebříčku

  Sára s maminkou na konferenci,

  kde obě přednášely.

• Page 37

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  35

  DÁMSKÝ GOLF | Sára Kousková

  mi byla přidělena role kapitánky jednoho

  z týmů. To obnášelo právo jedné přímé

  volby a jeden los při tzv. draftu, který se

  tradičně odehrává v podvečer dva dny

  před začátkem turnaje. Jak se posléze

  ukázalo, měřeno výsledky, tento můj

  první kapitánský počin nepatřil k těm nej-

  šťastnějším. Jak už to v golfu bývá, žádná

  forma není předvídatelná.

  Po Singapuru následovalo hromadné

  loučení všech se všemi spojenými

  s LETkou, protože kvůli dvěma přesunu-

  tým turnajům, které měly původně ná-

  sledovat v Thajsku, se turnajová pauza

  v kalendáři neplánovaně prodloužila na

  celých sedm týdnů.

  A tomu také odpovídal můj upravený

  plán. Tady aspoň v přibližné a stručné

  podobě je…

  1. týden: Odpočinek, kolo, pilates

  a lehký trénink.

  2. týden: Porada týmu a plánovaní dal-

  ších akcí, fyzioterapie, tréninky, fi tko,

  sázení stromů, konference na pódiu

  s mamkou.

  3. týden: let do Anglie na fi tting. Bylo

  to úplně famózní a k velké radosti

  celého týmu už nebudu hrát s pět

  let starým modelem fervejového

  dřeva. A dál? Tréninky, fi tko, návštěva

  sponzora, Velikonoce, a hlavně ve-

  černí sledování Masters!

  4. týden: Odskočila jsem si do Francie na

  turnaj série LETAS a den před jeho za-

  čátkem přišel totální rozklad patování.

  Natolik, že mi bylo v turnaji Pro-Am

  tak trapně, že jsem se chtěla zahrabat

  do bankru. To se mi nepovedlo a mi-

  nula jsem ještě několik dalších patů.

  Nakonec ale i za velké pomoci Jakuba

  jsem dokázala v prvním kole patovat

  opět jako člověk. Záměrně ale ještě

  neříkám jako golfi sta. Nicméně to ne-

  mělo dlouhé trvání, protože první kolo

  kvůli silnému větru přerušili a následně

  turnaj zkrátili jen na dvě kola. I ta dvě

  kola stačila jako skvělá ukázka stávající

  formy a naservírovala hned několik in-

  spirací ke zlepšení.

  5. týden: Trénink, trénink a zase trénink,

  fyzio, fi tko, tiskovka, sázení brambor…

  A pozor, přišel mi nový patr. Láska na

  první pohled. A také jsem se snažila

  zhustit jedenáct týdnů lekcí španěl-

  štiny do jediného.

  6. týden: Dorazily mi zbývající hole, tré-

  nink, fi tko, zápočet ze španělštiny. Jo,

  zvládla jsem to, prý jsem pořád šprtka.

  A dál trénink, trénink. Hlavně patování.

  7. týden: Právě během něho píšu, co

  všechno se událo. A těším se na

  všechno, co bude následovat.

  8. týden: LET se po nezvykle dlouhé pauze

  opět rozehrává a zamíří na břeh Ženev-

  ského jezera na hřiště Evian při příleži-

  tosti Jabra Ladies Open. Se zajímavou

  motivací – vítězka turnaje získá kartu na

  major, na The Amundi Evian Champion-

  ship.

  Ale o tom zase až příště.

  Držte mi palce.

  Sára

  Na hřišti Terre Blanche ve Francii Nový patr

  Fitting ve Woburnu

• Page 38

  36

  |

  GOLF

  ROZHOVOR | Alan Babický

  Rád poslouchám lidi, kteří se nebojí říkat své názory. Takoví lidé mě zaujmou, i když

  nemusím nutně souhlasit se vším, co vyjadřují. Ale už sama skutečnost, že mají od-

  vahu otevřeně projevit své mínění, je cenná a osvěžující v porovnání s alibisty, kteří

  se skrývají za údajnou objektivitou. Jedním ze zajímavých trenérů a komentátorů

  v našem golfu je Ing. Alan Babický, MBA. Opakovaně upoutaly mou pozornost jeho

  komentáře během golfových přenosů a výsledkem byla tato naše debata přesahující

  obvyklá témata, v jejichž rámci se u nás hovoří o golfu.

  Rozhovor se uskutečnil stylově v bytě Jana Masaryka v Černínském paláci.

  Česká povaha, český švih

  a

  česká cesta v golfu

• Page 39

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  37

  ROZHOVOR | Alan Babický

  Zaujal mě způsob, jakým komentu-

  jete golfové přenosy. Jako zkušený

  golfi sta oceňuji erudovanou formu

  vašeho výkladu strategických mož-

  ností hry na jednotlivých jamkách

  a jak hráči volí tyto varianty. Je to

  způsob, který používají ti nejlepší

  analytici golfu v zahraničí. O to více

  jsem byl překvapen, když jste bě-

  hem jednoho přenosu zmínil názor

  některých našich diváků, kteří vás

  právě za tohle kritizovali. Prý je ta-

  kový odborný komentář ruší. Vzhle-

  dem k tomu, že mezi moje velká té-

  mata patří identifi kace zvláštností

  povahy jednotlivých národů, chci

  se zeptat, zda podle vašeho názoru

  existují nějaké specifi cké vlastnosti

  českého diváka?

  Skutečně jsem se setkal tehdy s vámi zmí-

  něnou kritikou mého „západního“ stylu

  komentování golfových přenosů. Zda

  z toho lze defi novat nějaký konkrétní po-

  vahový typ „českého diváka“, si nejsem

  jistý. Po startu PGA na Eurosportu se to

  opravdu chvíli zdálo být téma. Na cca 50

  pochvalných emailů přišel jeden, který

  něco kritizoval či požadoval jinak. Jedním

  z důvodů určitě je, že golf je u nás nejen

  sport menšinový, ale také svým způso-

  bem dosud nový a někteří fanoušci golfu

  nevládnou angličtinou nebo neměli mož-

  nost sledovat golfové přenosy v zahranič-

  ních originálech, ať už na CNBC nebo na

  Sky Sports. Je hodně golfových věcí, které

  už by měly jaksi být „veřejně známé“,

  ale poměrně často a překvapivě nejsou.

  I když se nám zdá, že plné přenosy ze

  zahraničních turnajů trvají již dlouho, ve

  srovnání s jinými sporty tomu tak není.

  Mezinárodní golf nebo golf v zahraničí

  je v mnoha ohledech odlišný od našeho

  českého pojetí, což se týká mimo jiné

  i komentování.

  Relativní novost golfových přenosů

  u nás mohu kvůli mému datu naro-

  zení potvrdit. V USA totiž začaly te-

  levizní přenosy z golfových turnajů

  v roce 1954, kdy jsem se shodou

  okolností narodil. V tomto srovnání

  jsou u nás golfové přenosy a jejich

  komentáře nový žánr.

  Když jsme v roce 1998 na Eurosportu s Ja-

  roslavem Sezemským začínali s prvními

  pravidelnými přenosy, tak jsme vlastně

  byli skoro průkopníky. Tehdy se jednalo

  o středeční sestřihy, které logicky mají ji-

  nou dynamiku. Během pobytů v zahraničí,

  hlavně v USA, jsem jasně vnímal, že tam

  jsou během golfových přenosů přesně de-

  fi nované a oddělené dvě úlohy – komen-

  tátor a analytik. Komentátor uvede rámec

  a pak většinu času mluví analytici. Analytik

  je někdo, kdo má hlubší golfové znalosti

  z praxe, a to jako hráč nebo jako kouč.

  A celé komentování má de facto infotain-

  mentovou formu – tedy zábava a poznání

  dohromady. Americké komentování se

  dá poslouchat i jako podcast bez obrazu.

  Hráči, trenéři i další odborníci z branže

  de facto baví publikum, odpovídají na do-

  tazy, dělí se o své příběhy, historky ze zá-

  kulisí a hlášky a je z toho, kromě poučení,

  i spousta legrace. V golfových přenosech

  na Eurosportu působím jako analytik v pří-

  padě, že vedle sebe mám komentátora.

  A pak vstupuji do přenosu s poznámkami

  například o různých možnostech strate-

  gického přístupu, historkami od hráčů,

  se kterými jsem po angažmá v ISM stále

  v kontaktu. Hodně dějišť komentova-

  ných turnajů jsem před lety sám navštívil

  a znám hřiště a tak podobně a nabízím

  divákovi vše možné, co se k turnaji nebo

  hráči v tu chvíli hodí.

  A vzpomínám si, že v počátcích jsme byli

  ze strany některých diváků kritizováni,

  proč nemlčíme při švihu hráčů. U nás

  podle mého názoru byl způsob komento-

  vání golfu ovlivněn komentováním sportu,

  který má u nás daleko delší tradici – a to

  je tenis. A i tam se už ani v USA při výmě-

  nách nemlčí. Jak ze strany komentátorů

  z ostatních stanic, tak i z hlediska vní-

  mání diváků se tady nejprve vytvořil pro

  golf styl tenisového přístupu. Golfi sta se

  chystá k ráně a komentátor tajemně sdělí

  to, co je na obrazovce k vidění a přečtení:

  Tiger Woods hraje druhou ránu na jamce

  číslo 6. A pak je ticho, podobné tomu,

  když tenista servíruje a pak hraje výměnu.

  Běžné anglosaské komentování golfu je

  založené na tom, že grafi ka ukazuje vše,

  co potřebuje divák vědět. A dále je fakt,

  že přenosy golfu mají běžně 4 až 6 hodin

  a klíčové okamžiky jsou většinou opravdu

  až v druhé polovině fi nálového kola. A je

  korektní zmínit i pár dalších skutečností.

  V první řadě je Eurosport velmi rozšířená

  sportovní stanice, kde se na přenosy nej-

  různějších sportů divají i jeho „nehráči“

  – já třeba rád koukám na cyklistiku, šipky

  a další věci, které neprovozuji, ale co

  mě zrovna zaujmou. Jsem rád, když se

  dozvím něco o pravidlech, principech

  a obecně cokoliv k danému sportu. Pro

  golfovou obec je naše vysílání „propa-

  gačním kanálem“ mezi negolfi sty, jak

  pěkný, přínosný, zábavný, nedrahý a pro

  celou rodinu úžasný ten náš golf je. Velké

  množství lidí nám píše, že díky naší práci

  pochopili to či ono, nebo dokonce začali

• Page 40

  38

  |

  GOLF

  ROZHOVOR | Alan Babický

  sami hrát. A přesto sem tam přijde email

  od golfi sty, proč otravujeme s obecnými

  informaci, když on chce v klidu sledovat

  rány...

  A dále, nikdy nevíme, jak bude dlouhý zá-

  běr a kdo bude v dalším záběru. Takže

  otevřete nějaké téma, které kvůli střihu

  o pár vteřin později není k obrazu rele-

  vantní, ale jeho osvětový nebo zábavový

  význam je také důležitý a není možné

  useknout se střihem. A vezměte si, že

  máte 6 hodin, de facto nonstop, přichá-

  zet s něčím, co není na obrazovce vidět,

  a nejde rychle vyklikat na Googlu v po-

  čítači... A fi nálně, jsme jen lidé a údajů

  o turnajích ranách a hráčích jsou tuny,

  takže sem tam spletu jméno nebo leto-

  počet... Ale mám pár „nejvěrnějších“, kteří

  mi hned napíšou, že to nebylo 1427 ale

  1457...

  Z tohoto tématu jsme vyvázli po-

  měrně diplomaticky, takže můžeme

  pokračovat k analýze jevu, jenž je

  poněkud kontroverznější. Během

  svého komentáře na stanici Eu-

  rosport jste zmínil, že „Češi jsou

  v golfu mistři nápřahu“. A vzhledem

  k tomu, že jedním z mých dlouhodo-

  bých témat je snaha o identifi kaci

  našeho národního charakteru, tak

  mne velmi zajímá váš názor na to,

  zda trpíme nějakým specifi ckým ne-

  švarem při učení golfové techniky.

  Na základě 25 let pozorování způsobu,

  jak se v různých zemích světa vyučuje

  a trénuje golf na různých úrovních, mám

  dojem, že v České republice příliš mnoho

  rekreačních hráčů klade především důraz

  na tvar nápřahu, a málo na průběh, více

  na postavení hole než na princip pohybu.

  A pamatuji si, jak jsem o tom, jako prv-

  ním, hned v mých začátcích v roce 1995

  roce, mluvil s Alexem Čejkou. A ten mi na

  to řekl, že přece vůbec nezáleží, jaký má

  kdo nápřah. Důležité je, jakým způsobem

  hůl přichází k míčku a jak vypadáš v im-

  paktu. Pak jsem tenhle střípek poznání

  prohluboval ze zkušeností zahraničních

  odborníků, učebnic i vlastního pábení. Po-

  sledních cca 10 let se mezi odbornou me-

  zinárodní veřejností mluví o tom, že není

  jeden druh nápřahu a ani jeden druh sek-

  vence prošvihu. Jedno je snad jen posta-

  vení hole v impaktu. Kdybychom srovnali

  nejlepších 15 hráčů světa, tak zjistíme, že

  mají rozdílný nápřah a liší se v drobnos-

  tech i ve způsobu, jak přicházejí do im-

  paktové zóny. Ale když pak vyfotíte těch

  15 hráčů v impaktu, tak mají pozici těla

  i rukou prakticky identickou.

  Připadá mi tedy, že u nás dosud přežívá

  přílišný důraz na takzvaný ideální nápřah.

  A přílišná obsese s technickými nuancemi

  podle knih či švihu toho a toho, a ne po-

  rozumění principů choreografi e, biome-

  chaniky a fyziky ve švihu. Současná praxe

  na nejvyšší úrovni ukazuje, že podoba

  nápřahu není zárukou ani překážkou ko-

  nečné kvality zásahu míčku. A velmi častý

  omyl, především rodičů malých nadějí,

  je, že podparové skóre přijde, až se bude

  švih jejich dítěte podobat tomu nějakému

  z učebnice. Pokud je mladý hráč dost

  dlouhý a trefí 13 greenů v regulaci kdeko-

  liv hraje, švih je de facto „hotov.“

  Metodika jako taková přichází ve vlnách.

  To, co byl před 30 lety výukový učeb-

  nicový standard PGA, už dnes na túře

  prakticky nevidíme, určitě ne v čisté po-

  době. Přišel jednorovinný švih, přišel

  sekvenční nápřah a mnoho dalších věcí,

  které je dobré znát, než začneme někoho

  slepě kopírovat. Je fajn, že vaše dítě mi-

  luje Tigera nebo Rickieho nebo Roryho,

  ale jeho cesta se těmto klukům vyrovnat

  a porazit je rozhodně nevede přes kopí-

  rování jejich techniky. Oni mají jedinečný

  švih, který není ničí kopií.

  Nebudu zakrývat, že tento názor

  rád slyším a budu reprodukovat.

  Pro golfovou obec je naše vysílání „propagačním

  kanálem“ mezi negolfisty, jak pěkný, přínosný,

  zábavný, nedrahý a pro celou rodinu úžasný ten

  náš golf je. Velké množství lidí nám píše, že díky

  naší práci pochopili to či ono, nebo dokonce začali

  sami hrát.

  MEDAILON

  ALAN BABICKÝ

  Začal hrát golf v necelých 30 letech. O deset let

  později, po 6. místu na ME midamatérů a vítězství

  na Mistrovství světa hráčů s vyrovnáním se v době

  největšího golfového boomu v ČR rozhodl po 17

  letech ve vrcholových pozicích v mezinárodním

  marketingu podnikat v golfu. Založil golfovou

  servisní a poradenskou agenturu INGOLF. O další

  rok později se stal profesionálem. Do povědomí

  veřejnosti se v té době dostal svojí překladatelskou

  a publikační činností.

  Je autorem projektů International GolfWeek, v jehož

  rámci přivezl do ČR jména jako Hank Haney, Ernie

  Els, Fanny Sunesson, a zorganizoval čtyři ročníky

  v ČR, po jednom v Německu a ve Francii a dva

  v Číně, kde byli hlavními hvězdami Darren Clarke

  a Rafa Cabrella Bello. Byl prvním manažerem

  Kláry Spilkové, které fi nančně zajistil první sezonu,

  a především výjimku pro start na Ladies European

  Tour pod věkovým limitem.

  V roce 2005 za účasti tehdejší ministryně školství

  Petry Buzkové zavedl na první škole v historii

  v ČR golf jako volitelný předmět. Organizuje

  Středoškolský pohár, který letos oslaví 16. ročník.

  Deset let působil jako agent ve druhé největší

  golfové agentuře světa International Sports

  Management Chubbyho Chandlera. Absolvoval

  šestiměsíční stáž v Hank Haney Junior Golf

  Academy v Hilton Head. V letech 2008 až 2010 byl

  šéftrenérem Slovenské juniorské reprezentace. Mezi

  jeho klienty patřily Maria Verchenova a Danielle

  Masters, obě LET. V současnosti k nim patří Nelly

  Hrbatá, Matyáš Zapletal, David Siwy a další. Je

  dvojnásobným vítězem na Senior Golfer Tour Europe

  a dvojnásobným vítězem Order of Merit Czech PGA

  Senior Tour.

  Od roku 1998 je komentátorem a analytikem

  golfového vysílání Eurosportu.

• Page 41

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  39

  ROZHOVOR | Alan Babický

  T3_Oglas_golf_birdie_livada_CZ_2103_23_N_331.indd 1 21/03/2023 13:32

• Page 42

  40

  |

  GOLF

  ROZHOVOR | Alan Babický

  Protože jsem již publikoval mnoho

  článků, ve kterých jsem uvedl, že

  dobrý trenér by nikdy neměl učit

  jeden švih, nýbrž by měl pečlivě vy-

  hodnotit fyzické danosti a předpo-

  klady žáka a z toho citlivě odvodit

  individuální přístup a hledat onen

  „protošvih“, který si žák nebo žá-

  kyně v sobě přinášejí.

  Dobrý trenér by měl být schopen u kaž-

  dého začínajícícho žáka rozlišit jeho so-

  matotyp a na základě toho individuálně

  přizpůsobit výuku. Je nutno identifi kovat,

  zda onen adept golfu má schopnost ge-

  nerovat energii zásahu míčku na základě

  délky pák, rozsahu švihu, délky švihu

  nebo zrychlení třeba z krátkého švihu, jak

  to nyní vidíme u Jona Rahma. Anglicky se

  ten systém rozlišení jmenuje LAW – ne-

  boli Leverage (páka), Arc (oblouk) a Width

  (šířka). To je podle mě nápis nad oponou

  veškeré golfové výuky. Využít fyzických

  daností golfi sty v jeho prospěch a syner-

  gicky, nikoliv ho učit něco, k čemu jeho

  tělo nemá předpoklady.

  U pokročilých a soutěžních hráčů je

  třeba většinou respektovat jejich již

  existující švihovou fi lozofi i. Švihová fi -

  lozofi e je obecný název pro konstelaci

  a provedení jednotlivých klíčových para-

  metrů švihu jako „choreografi e“. Každá

  „funkční“ fi lozofi e obsahuje pár věcí,

  které se musí a které se naopak nesmí,

  přestože v jiné fi lozofi i jsou správně

  a nezbytné. A není to tak složité, jak to

  možná zní. A fi nální parametr – přístupu,

  alespoň v zahraničí – je, že někdo je

  technický instruktor a někdo je coach.

  Rozdíl v přístupu k hernímu výkonu

  u těchto dvou pozic je pro vznik skóre

  a konzistenci fatální. Konzistence a skóre

  je jediné, co nás zajímá. „Umělecký do-

  jem“ v soutěžním golfu není přítomen.

  Každý špičkový hráč skládá svůj podpa-

  rový výsledek jinak, což je dobře patrné

  z jeho statistik.

  Ve vašich komentářích mě zaujala

  zmínka, že golf je sport, jenž pod-

  robuje jedince extrémní zkoušce

  odolnosti charakteru. Je legitimní

  ptát se, zda náš národní charakter

  – nebo naše historické genetické

  dědictví – může být jednou z pře-

  kážek, která našim golfi stům brání

  v lepších výsledcích ve světové

  špičce. Téma národního charakteru

  nebo národní psyché je ožehavé. Na

  druhou stranu se ho nebáli naši nej-

  lepší historici a fi losofové. J. Pekař

  i J. Patočka. Náš významný neuro-

  psycholog DrSc. F. Koukolík napří-

  klad v knize „Češi“ vyjádřil obavy

  o vývoj našeho genetického fondu

  a následně národního charakteru,

  kde statečnost a čest nebyly po sta-

  letí odměňovány, spíše naopak. To

  vedlo k vytváření povahy, která je

  spíše oportunisticky opatrná. Podle

  vašich vlastních slov je golf ex-

  trémní zkouškou síly charakteru je-

  dince. Může se tedy v golfu projevo-

  vat nějaký defi cit našeho národního

  charakteru?

  Soutěžní golf je skutečně extrémní

  zkouška charakteru jedince, de facto test

  jeho schopností vyrovnat se s nepřízní

  osudu a žárem vlastních ambicí a často –

  očekávání okolí. Ambice jsou navíc rozpa-

  lovány nebo utlumovány právě probíhají-

  cím skóre a u neznalého hráče je z toho

  koloběhu často had, který požírá sám

  sebe odzadu.

  Ale zpět k otázce. Z četností reprezen-

  tantů jednotlivých zemí ve světové špičce

  se dá dobře vypozorovat, že některé

  regiony produkují více hráčů než jiné.

  A není to jen o infrastruktuře, trenérech

  a počasí, což se u nás tradovalo dlouhá

  léta. Obecně se dnes již ví, že úspěšnější

  v golfu jsou dva typy národů, ty sebevě-

  domé a individualistické a ty, jednoduše

  řečeno, fl egmatické nebo inertní, mající

  v genech odolnost až ignoraci okolí.

  U nás se tak nabízí jednoduchá odpověď,

  že socialismus nás naučil bát se, stavět se

  do řady, spoléhat na okolí, snažit se za-

  vděčit a nevystrkovat hlavu, což je napro-

  stý opak vlastností, které potřebuje gol-

  fi sta, aby vítězil. Jenže to by bylo opravdu

  přílišné zjednodušení.

  Zdá se, že v naší národní povaze jsou

  dlouhodobější rysy, které – jak jste nazna-

  čil – mají svůj původ dávný a historický.

  Už Praotech Čech se především bál a hle-

  dal ochranu hor a nechtěl dobývat a ví-

  tězit... Já jsem něco poprvé zahlédl v 90.

  letech, když jsem měl možnost poprvé

  zblízka vidět naše reprezentanty na gol-

  fových turnajích v zahraničí, první tehdy

  byl Sherry Cup v 1997. Nešlo si nevšim-

  nout, jak naši a někteří další golfi sté jsou

  před startem zaražení, ve stresu a měli

  červené uši jako děti u maturity. Byli vy-

  strašení a plní obav, aby něco neudělali

  špatně, aby nepřekáželi, aby nemluvili

  nahlas... A golfi sté z jiných zemí byli v po-

  hodě a plní sebedůvěry.

  Obecně jsou vlastnosti jako individualis-

  mus a třeba a klidná a tichá sebestřednost

  pokládány v ČR historicky za škodlivé, ne-

  chtěné, což možná v některých oblastech

  platí. Ale u zahraničních golfi stů jsem si

  za dvacet let přímých zkušeností všiml, že

  právě tyto vlastnosti nahrazují nervozitu

  a obavy z neúspěchu. Sebedůvěra je pa-

  livo, které umožňuje špičkovým golfi stům

  přečkat nepříznivé náhody. A zdá se mi,

  že je to vlastnost, která našemu národu

  dosud není přirozená v dostatečné míře.

  Pořád někdo někoho shazuje, dorovnává

  se k němu, kritizuje namísto toho, aby

  sám zabral. A protože jsem v mé gol-

  fové pouti světem měl štěstí na úžasné,

  úspěšné lidi a špičkové odborníky, tak

  jsem se jednou na tenhle problém české

  povahy kdysi dávno zeptal jako prvního

  Ivana Lendla. Poměrně dlouze jsem to Iva-

  novi vyprávěl a on se pak na mě tázavě

  podíval a řekl: „No jasně, a to jsi jako ne-

  věděl?“ Totéž mi potvrdilo mnoho dalších,

  od Ivana Hlinky přes Jardu Jágra až po

  třeba Ivanu Trumpovou. Třeba naši hoke-

  jisté se těch stigmat zbavují až působe-

  ním v NHL. A propós, všiml jste si někdy,

  že Češi v místnosti na přednášce obsazují

  místa od zadních řad a Američané od

  předních? Všiml jste si, že na zábavných

  večerech v odpočinkových resortech se

  Výchova dává předpoklad pro tzv. tunelové vidění,

  které je pro golf alfou a omegou, a snaha

  vyniknout a bytostně se těšit na „žár bitvy“ a na

  „rozhodující pat“ na vítězství, kdy můžu všem

  ukázat, že ho proměním, se musí stát základním

  palivem tréninku i osobnosti jedince.

• Page 43

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  41

  ROZHOVOR | Alan Babický

• Page 44

  42

  |

  GOLF

  ROZHOVOR | Alan Babický

  na jeviště k tomu či onomu hlásí dobro-

  volníci z Itálie, Skandinávie, Francie, Ně-

  mecka, ale skoro nikdy ne Češi?

  A podle mě je největším problémem typ

  výchovy v rodině a hodnotící systém ve

  škole. Schématicky řečeno, typická česká

  rodina formuje charakter dítěte všemož-

  nými zákazy a kritkou a poměrně velkým

  množství srážení a nedůvěry nebo nea-

  dekvátních pochval. Místo vytýčení směru

  a nehledění na cokoliv. Školní systém tzv.

  absolutního hodnocení umožňuje jedinci

  „schovat se v davu“ a proplout nepozo-

  rován a zas tak moc se nesnažit. Hodno-

  tící systém komparativní nezajišťuje dítěti

  úspěch, pokud se neumístí na nějakém

  top místě ve třídě podle Gaussovy křivky.

  Rodina a škola tak hrají fatální úlohu pro

  přípravu jedince na úspěch v individuál-

  ním sportu. Výchova dává předpoklad

  pro tzv. tunelové vidění, které je pro

  golf alfou a omegou, a snaha vyniknout

  a bytostně se těšit na „žár bitvy“ a na

  „rozhodující pat“ na vítězství, kdy můžu

  všem ukázat, že ho proměním, se musí

  stát základním palivem tréninku i osob-

  nosti jedince. Když se Tigera ptali po prv-

  ních úspěších, co ho bude motivovat, až

  všechno vyhraje a všechny porazí, tak

  řekl, porazím všechny znova a o víc.

  Z mých poměrně dlouhých empiric-

  kých zkušeností jsem dospěl k zá-

  věru, že v naší národní povaze se

  střetává nejistota a nedostatek se-

  bedůvěry s touhou po uznání a sna-

  hou podobat se úspěšnějším. Možná

  jsou obory, kde to není negativní

  kombinace, ale ve sportu a v golfu

  zvlášť mě zaujalo, jak tahle naše

  vlastnost vede k okukování soupeřů,

  jejich vybavení, oblečení, švihu.

  Současně se však zahraniční golfoví

  odborníci shodují v názoru, že sou-

  těžní hráči by nikdy neměli pozoro-

  vat švihy svých soupeřů, ale měli by

  se soustředit pouze na svůj výkon.

  Během působení u International Sports

  Management jsem se utvrdil v dojmu, že

  klidné nefuriantské sebevědomí a jedno-

  duchost přístupu jsou dva základní klíče

  pro úspěch. V roce 2016 jsem na to konto

  v Prague Golf Teamu pro Standu Matuše,

  Filipa Mrůzka a Marka Nového napsal se-

  znam doporučení s názvem „Co potře-

  bujeme zlepšit u našich hráčů“. A přesně

  jsem tam zmínil různé detaily hráčského

  projevu a osobnostní „křehkosti“: že by

  neměli sledovat techniku jiných hráčů

  a jejich vybavení, že by neměli ustupo-

  vat na drivingu a mnoho dalších jevových

  detailů. Že by neměli sledovat ani rány

  soupeřů, což může vést k nežádoucím

  kompenzacím po jejich chybách atd. Pa-

  matuju si, jak se všichni cítili trochu ura-

  žení až rozhození – jako že je to nesmysl.

  Pár měsíců na to přišel Standa a říká, že

  už to taky vidí, že je to neuvěřitelný... Od

  té doby se to trochu vyvinulo, dneska je

  trendem mezi našimi hráči zase taková

  přehnaná familiárnost...

  Z let strávených v realizačnímu týmu ISM

  kolem lidí jako Pete Cowan, Karl Morris,

  Chubby Chandler a jejich hráči, od Roryho

  přes Lee Westwooda, Charla Schwartzela,

  Luise Oosthuisena až po další tehdy ISM

  zastupované hráče, si pamatuju, jak jsou

  hráči sice přátelé, ale „odsud potsud“...

  Aneb v oblasti psychologie se zdá, že

  u nás stále ještě převládá takové křehké

  pseudosoustředění bez uvolnění, tedy

  spíše jakási tichá křeč anebo naopak hu-

  rónské rádoby odlehčené veselí. Chybí

  mi tady takový ten tichý vzdor a „all bu-

  siness“ koncentrace a sebevědomí sku-

  tečné, které nevylučuje komunikativnost

  ani úsměv a odlehčený pohled na věc.

  Poslední dobou se objevuje z úst našich

  hráčů věta „jdu si fi nálové kolo užít“ – ale

  tahle věta má svá úskalí. Mezi „užitím si“

  jako ochranou proti nervozitě a mezi tzv.

  apatií nebo přílišnou opatrností je strašně

  tenká hranice, za kterou je kluzká plo-

  cha, z níž se během kola jen velmi těžko

  vyškrabává. A „užívání si“ je u některých

  typů kontraproduktivní. Zápal a zaťatost

  je zase chyba na druhé straně – ta je

  běžná u rekreačních hráčů.

  Před 20 lety se o českých hokejistech na

  západě říkalo, že jsou nejemotivnější tým

  světa, že když dostanou gól jako první,

  jsou schopni prohrát s papírově násobně

  slabším soupeřem, protože vlastně pro-

  hrají sami se sebou. Pokud ale dají první

  gól oni, jsou schopni porazit každého.

  Všiml jste si, kolik českých hráčů a jak

  často zahraje na první jamce na svém tur-

  naji někde ve světě bogey?

  A na závěr – osobní nejistota, často pod-

  porovaná tlakem ze strany rodičů a ka-

  marádů, se dlouhodobě promítá třeba

  i do toho, že hráči a jejich tým neustále

  něco „štelují“ ve švihu, a tak prakticky ni-

  kdy není čas tu kterou změnu desetitisíci

  repetic zažít a posunout za hranici intu-

  itivnosti, která jediná je schopná hrát při

  pobytu v tzv. „zóně“ a která se u oprav-

  dových šampionů objeví, až když přijde

  opravdový herní tlak, a ostatní se začnou

  sypat, tak oni se začnou zlepšovat.

  Děkuji vám za rozhovor a budeme

  společně doufat, že přibude více na-

  šich mladých golfi stů, dostatečně

  silných osobností, aby unesli nejen

  příležitostné úspěchy, ale také tíhu

  odpovědnosti a nezdarů, které jsou

  v našem sportu zákonité. A těším se

  na vaše další originální a erudované

  komentáře při golfových přenosech.

  Za rozhovor děkuje Ondřej Kašina

  Foto: Alžběta Kašinová

  MEDAILON

  ONDŘEJ KAŠINA

  S golfem začal koncem 70. let minulého století. Zažil

  dobu, kdy „golfová obec“ byla nahlížena režimem

  jako mírně podezřelá, podivínská větev disentu.

  Vystudoval Fakultu žurnalistiky UK a v roce 1990 se

  stal zpravodajem Československé tiskové kanceláře

  (ČTK) pro Latinskou Ameriku. Od roku 1993, kdy

  vstoupil do české diplomacie, pracoval v Brazílii,

  Venezuele, Portugalsku, v Chile a poté znovu

  v Brazílii. Od roku 2000 píše jako nezávislý publicista

  do golfových médií, zejména do časopisu GOLF.

  Během působení u International Sports

  Management jsem se utvrdil v dojmu, že klidné

  nefuriantské sebevědomí a jednoduchost přístupu

  jsou dva základní klíče pro úspěch.

• Page 45

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  43

  CHARLEY

  HULL

  Zatímco při odpalu je žá-

  doucí, abyste míček za-

  sáhli v okamžiku, kdy se

  hůl pohybuje po vzestup-

  né dráze, při hře železy

  z ferveje se snažíme mí-

  ček stlačit. Pro snazší ilu-

  straci si lze představit, že

  jej chcete zmáčknout.

  Úhel ataku proto vedete

  shora. Správná technika

  vám pomůže docílit čisté-

  ho, razantního zásahu

  a pronikavého letu míčku.

  Text: Golf, foto: TaylorMade Golf

  Jak vylepšit práci boků

• Page 46

  CHARLEY HULL | Hra železy

  Abyste dosáhli dobrého zásahu, dbejte na pár

  důležitých věcí. Zadní paži byste měli přivést

  k míčku později než hůl, to znamená, že šaft je

  skloněný dopředu. Díky tomu dokážete vyvinout

  tlak do míčku. Zároveň je důležitý pohyb pánve,

  kdy se boky postupně laterálně přesouvají smě-

  rem k cíli, což pomáhá správnému přenosu váhy

  a podporuje to zmíněný náklon šaftu.

  Založení

  44

  |

  GOLF

• Page 47

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  45

  CHARLEY HULL | Hra železy

  K tomu, abyste si osvojili pohyb pánve, respektive boků, dobře poslouží jedno cvičení. Odložte hůl a zaujměte obvyklý postoj, míček

  umístěte do jeho středu. Zkontrolujte, že přezka opasku a knofl íčky trička v jedné linii směřují na míček. Dlaně položte na boky na horní

  část stehen tak, že se prsty směřují dolů a zadní hranou dlaně se dotýkáte kalhot v bocích. Držte ruce proti bokům a plynule tlačte

  boky a pánev směrem k cílové linii, dokud se zadní ruka nedostane do pozice nad míčkem. Cvik vám pomůže vnímat, kam se střed těla

  potřebuje dostat, abyste dosáhli správné komprese míčku.

  Nyní si vezměte do ruky opět železo s větším loftem a pracujte na tom, abyste tuto akci dostali do svého pohybu. Provádějte celou

  sekvenci po zásah míčku a kontrolujte si náklon šaftu, začínejte zvolna a vnímejte své tělo, postupně přidávejte rychlost. Poté přejděte

  k plnému švihu.

  Zadní

  paže za

  míčkem

  pj ,y p p

  N

  yní si vezměte do ruky opět železo s větším loftem a pracu

  j

  te

  n

  sekvenci po zásah míčku a kontrolu

  jt

  e si náklon šaftu, začín

  ej

  te z

  vo

  k

  p

  l

  nému švihu.

• Page 48

  46

  |

  GOLF

  INSTRUKCE | Tipy & rady

  Rafael Cabrera-Bello:

  Správné vyrovnání

  Správné vyrovnání těla a hole představuje základ.

  A přestože amatérští hráči si uvědomují potřebu správ-

  ného postavení, často vidím hned několik chyb, kte-

  rých se přitom dopouštějí.

  Z archivních materiálů připravuje P. Prouzová, foto: FJ

  Velmi často se setkávám se dvěma zá-

  kladními nedostatky. Tím prvním je

  úprava postoje a nasměrování těla v za-

  ložení hole, kdy tím hráč kompenzuje

  golfový švih (velmi často slice). Druhá

  obvyklá chyba spočívá v tom, že si jed-

  noduše nijak vyrovnání těla i hole nekon-

  trolují. Zrekapitulujeme si proto, z čeho

  by správné vyrovnání mělo vycházet.

  Abyste si zkontrolovali vyrovnání, vy-

  berte si cíl v dostatečné vzdálenosti

  před vámi a potom zaujměte obvyklý

  postoj nad míčkem. Hůl namiřte na zvo-

  lený bod (cíl) a srovnejte chodidla, ko-

  lena, boky a ramena do linie rovnoběžné

  s linií spojující hůl (úderovou plochu) a cíl,

  na který míříte. Jestliže linie vycházející z

  chodidel míří vpravo od cíle, jste v zavře-

  ném postavení, pokud míří vlevo od cíle,

  je vaše postavení otevřené. Je tak třeba

  vyrovnat se tak, aby obě linie byly rovno-

  běžné. Pro názornější obrázek si před-

  stavte dvě kolejnice, případně v tréninku

  použijte vodící hůlky.

  Určitě jste si všimli, že my profesionálové

  si vyrovnání pečlivě kontrolujeme. Na-

  vzdory jednoduchosti nic nepodceňu-

  jeme, což byl měl být příklad i pro vás.

  Přidávám proto ještě pár tipů, které vám

  pomohou osvojit si lépe celý proces.

  1. Pokaždé, když budete na drivingu,

  kontrolujte si pozici chodidel, kolen,

  boků i ramen. Ke kontrole použijte hole

  nebo vodící hůlky, abyste měli vizuální

  pomůcku a správné postavení si ověřili.

  2. Je-li to možné, požádejte někoho,

  aby se postavil za vás, když odehráváte

  údery, a zkontroloval vaše boky a ra-

  mena, ty jsou totiž hůře pozorovatelné

  samotným hráčem.

  3. Postavte se za míček a podívejte se

  do dálky, abyste si zvolili cíl, na který

  míříte. Poté si pár metrů před vámi vy-

  berte bod ležící na spojnici míčku a cíle

  (větvička, list, vyšší stéblo trávy apod.).

  Hůl normálně založte a představte si li-

  nii jdoucí od míčku k takto zvolenému

  blízkému bodu. Poté paralelně s touto

  linií srovnejte chodidla, boky a ramena.

  (Příště: Tiger Woods)

• Page 49

  (ƸǶȁǞƧDzƋׄ׆

  §ȲƊǘƊׇ

  ǐȌǶǏƊȲɈȺخƧɹ

  ȌƦƧǘȌƮےƵȺǘȌȯےȺƵȲɨǞȺے˛ɈɈǞȁǐےȯɐɈɈǞȁǐےȺǞǿɐǶƋɈȌȲ

  ƮɨƸȯƊɈȲƊȯǶȁƋǐȌǶǏɐ

  zŴěĢÝƊäƈŷěƈĨƈĸ³Ĵƈ

  ƈŝŲńėīåÙĸńƙƊƈ

  bäĢźěŲźĜƈĸ°ÅĜÙĨƙ

  ėńīĜ×ƈŝŴĜŷīƙźäĸŷƊƲĜ

  °ƈńÅīäÑäĸĜ

• Page 50

  48

  |

  GOLF

  INSTRUKCE | Kondiční rádce

  Pro správné fungování cvičebního sys-

  tému je zásadní správný pohyb trupu.

  Trup při cvičení řídí trajektorii, rozmezí

  i intenzitu pohybu. Věnujte proto pozor-

  nost nácviku ještě předtím, než začnete

  cvičit s náčiním, a vyvarujte se nejčastější

  chybě při cvičení – statickému trupu.

  SPRÁVNÝ POSTOJ, ÚCHOP

  A DÝCHÁNÍ

  Obličej směřuje dopředu, brada mírně

  nahoru. Rozkročte nohy na šířku ramen,

  kolena mírně pokrčte, chodidla srovnejte

  do jedné roviny, pánev je statická. Veškerý

  pohyb vychází z trupu. Snažte se svaly

  maximálně zatínat a procítit.

  Zápěstí, lokty i ramena jsou statické, bez

  pohybu, dlaně směřují k sobě. Palce se

  opírají o spodní hranu vrchního kroužku

  rukojeti. Cvičte vždy na obě strany

  a měňte přitom dominantní ruku a směr

  pohybu.

  Pro správné cvičení je nezbytné pravi-

  delné dýchání. Vydechujte ve chvíli, kdy je

  odstředivá síla nejvyšší, tedy v dolní polo-

  vině kruhu. Při výdechu aktivně zapojujte

  svaly trupu, dýchací sval (bránice) patří do

  skupiny vnitřních svalů.

  CVIK TORNADO

  Tento cvik zapojuje svalstvo potřebné ke

  stabilizaci trupu v předklonu, úklonu i zá-

  klonu. Po celou dobu cvičení je aktivována

  bránice, je třeba mít svaly neustále za-

  tnuté a dýchat přes zatnuté svaly. K náde-

  chu a výdechu dochází v libovolné pozici.

  Postup:

  1. Zkontrolujte správný postoj a úchop.

  2. Natáhněte paže nad hlavu a roztočte

  zátěžovou hlavici. Hlavicí rotujte na

  hranici pádu.

  3. Otáčejte trup od pasu nahoru v pomy-

  slném tvaru tornáda, zápěstím opisujte

  kružnici o průměru cca 20 cm (při re-

  habilitačním cvičení 10 cm).

  4. Trup vyklánějte ve směru rotace zátě-

  žové hlavice.

  5. Kyčle a zápěstí mějte statické. Ke sta-

  bilizaci využívejte nejen svaly trupu, ale

  i nohy a chodidla.

  6. Cvičte doleva i doprava, při změně

  směru otáčení měňte dominantní ruku.

  V začátcích si tento cvik můžete ulehčit

  tím, že ruce pokrčíte do pravého úhlu

  před obličejem a prozatím nebudete mít

  paže natažené nad hlavou.

  Náročnost: Vysoká

  Doba cvičení: 30 s

  (PR)

  Více informací na www.marrko.com/

  Foto: Archiv Martina Kofroně

  Cviky na střed těla VI

  Závěrečný díl kondičního seriálu, připravený ve spolu-

  práci s Martinem Kofroněm, autorem cvičební pomůc-

  ky MARRKO CORE, přispívá ke stabilizaci trupu a po ce-

  lou dobu provádění aktivuje bránici.

  POKYNY K PROVÁDĚNÍ CVIKŮ

  • Než začnete s tréninkem, poraďte se se svým

  lékařem.

  • Noste pohodlné sportovní oblečení

  a protiskluzovou obuv, trénink provádějte na

  plochém podkladu.

  • Dbejte na dotažení zátky s bezpečnostním

  páskem.

  • Cvičení provádějte s dostatečným odstupem od

  okolních předmětů a osob, aby nedošlo k úrazu

  nebo poškození věcí.

  • Před a po každém tréninku si vyhraďte dostatek

  času na zahřátí a vychladnutí těla.

  • Trénink přizpůsobte své aktuální fyzické

  a psychické formě. Velká zátěž či přetížení může

  vést k úrazu.

  • Mezi cviky dělejte odpovídající přestávky

  a dostatečně pijte.

• Page 51

• Page 52

  50

  |

  GOLF

  INSTRUKCE | Výživa

  Kdo by to byl řekl, že něco s tak neatrak-

  tivním názvem, jako je nikotinamidmono-

  nukleotid, je považováno za elixír mládí.

  Kuřáci, kteří se zadrhli hned na začátku

  názvu a s jásotem si zapálili cigaretku, bo-

  hužel budu muset vyvést z případného

  omylu. Prostě, není nikotin jako nikotin.

  Řeč je o molekule vyskytující se ve všech

  formách života a konkrétně molekula

  NMN podle nedávných zjištění funguje

  jako signál pro tělo, aby v případě potřeby

  začalo kupříkladu opravovat poškozenou

  DNA, bojovat s volnými radikály apod.

  Další zajímavostí NMN je, že pomáhá buň-

  kám přeměňovat potravu na energii, čímž

  je pak člověk odolnější, vytrvalejší a má

  více síly. Působí také jako prevence dege-

  nerativních onemocnění. Bohužel se nám

  hladina NMN s věkem snižuje, ale i to lze

  do jisté míry napravit.

  NMN také aktivuje sirutiny, což jsou vcelku

  pilné enzymy, neboť plní několik zajíma-

  vých funkcí. Krom toho, že urychlují me-

  tabolismus a přispívají tím k hubnutí, tak

  v těle řídí i cirkadiální rytmy, které jsou

  v dnešní době velmi tlumené „moder-

  ním“ způsobem života. Dříve se více žilo

  v souladu s přírodou, když nastala zima,

  tak před ní naši předci nebyli tolik scho-

  vaní v teplých bytech, autech či kancelá-

  řích. V létě se pak neochlazovali klimati-

  zacemi. Naše současné bytí se tak může

  v mnoha ohledech jevit jako nikdy nekon-

  čící boj za zlatou střední cestu, v tomto

  případě teplotu. Přitom by stačilo žít

  v souladu s cirkadiálními rytmy.

  Dalším přínosem zmíněného enzymu je

  to, že podporuje energii buněk, odstra-

  ňuje z organismu různé odpadní látky

  a například při onemocnění ledvin obno-

  vuje buňky potřebné k fi ltraci.

  Dost možná budou následující řádky vy-

  znívat jako antiteze k výše uvedenému,

  ale jistě mi dáte za pravdu, že každá

  mince má dvě strany. Na vědeckém poli

  probíhají různé výzkumy, avšak není to

  jen o NMN, věc je komplexnější, neboť

  vše jsou spojité nádoby. Bezhlavě na něco

  spoléhat se nevyplácí a je třeba i tento

  zajímavý počin vnímat jen jako doplněk

  stravy, který však není všespásný.

  Někdo nyní může namítnout, proč to tedy

  vše píšu, když ten Makropulos pak zhatím?

  Jako lidský druh jsme v základu stejní, avšak

  každý člověk je jedinečný originál. Co vy-

  hovuje jednomu, nemusí vyhovovat dru-

  hému. Tímto článkem se vlastně snažím

  poukázat na to, že nic není dogma a každý

  by si měl vybrat to své pravé ořechové.

  Vědci nad něčím neustále bádají, po troš-

  kách odebírají závoje z nepoznaných

  světů a mnohdy si v „zápalu boje“ ani ne-

  chtějí přiznat, že se třeba zmýlili. Chybo-

  vat či mýlit se je lidské, stejně tak je lidské

  rozumět svému tělu a vyslyšet jeho po-

  třeby. A pakliže jsme na tom tak, že naše

  tělo pod tlakem civilizačního shonu již

  není schopno tyto potřeby vnímat, pak se

  jako zdvižený prst objeví nějaké onemoc-

  nění, kterému však lze předcházet. Jak?

  Sherlock Holmes by měl promptní odpo-

  věď: Jak prosté, milý Watsone!

  Příroda je úžasná a nabízí nám vše, co k ži-

  votu potřebujeme, a to v té nejlepší možné

  formě – komplexní. Tedy, jednou tabletkou

  třeba oddálíme stárnutí, ale nevíme, zda

  za to nebude potřeba zaplatit nějakou daň

  ve formě vedlejších účinků. Kdežto u přiro-

  zených potravin tato starost odpadá.

  NMN se vyskytuje např. v rajčatech,

  okurce, kapustě, houbách, zelí, droždí,

  brokolici, avokádu. To je jen krátký výčet,

  jistě by se našlo vícero zdrojů NMN. Co je

  však podstatné, zelenina by se měla kon-

  zumovat nejlépe v syrovém stavu nebo

  lehce povařená v páře, aby se zabránilo

  ztrátě NMN. To stejné platí i pro vitamíny.

  Vyjít vstříc věčnému mládí lze i s dopo-

  mocí půstů, cvičením či otužováním.

  Tak to vidíte, vydali jsme se na krátkou

  plavbu po vlnách molekul a enzymů, aby-

  chom opět zakotvili u přírodních potra-

  vin a nezhýčkaného životního stylu. Tak

  klidné plavbě zdar!

  Makropulos

  Kdo by neznal Čapkovu divadelní hru Věc Makropulos. Pohrávání si s myšlenkou nesmr-

  telnosti či rovnou touha po ní provází lidstvo a zřejmě i nadále ho bude provázet… nej-

  spíš nekonečně. V současnosti se nám sice délka života oproti minulosti údajně pro-

  dloužila, ale spíš než délka života se řeší „provozuschopný“ stav. Nač žít nekonečně,

  kdyby si to člověk nemohl patřičně užít? Tajemství nesmrtelnosti vám tentokrát nena-

  bídnu, ale můžu poodhalit tajemství zajímavé molekuly dlouhověkosti – NMN.

  Text: Magda Jochmanová

• Page 53

  Cena: 1 800 Kč / 2 100 Kč

  Ušetříte až 2 100 Kč

  Cena: 2 900 Kč

  Každý platící hráč hraje v jakýkoliv

  den 18 jamek za cenu 12 jamek.

  PLAŤ 12, HRAJ 18

  Cena: 1 200 Kč / 1 400 Kč

  Ušetříte až 700 Kč

  Každý platící hráč hraje v jakýkoliv

  den 18 jamek za cenu 12 jamek.

  PLAŤ 12, HRAJ 18

  Cena: 1 200 Kč / 1 400 Kč

  Ušetříte až 700 Kč

  2 hráči za cenu jednoho green fee

  (18 jamek) v jakýkoliv den.

  2 ZA 1

  Cena: 1 800 Kč / 2 100 Kč

  Ušetříte až 2 100 Kč

  Cena: 1 800 Kč / 2 100 Kč

  Ušetříte až 2 100 Kč

  Zvýhodněná cena za 2 green fees

  (18 jamek) v jakýkoliv den + buggy.

  2 GREEN FEES + BUGGY

  Cena: 2 900 Kč

  Ušetříte až 2 100 Kč

• Page 54

  52

  |

  GOLF

  INSTRUKCE | Zdraví

  80 % světových rekordů v lehké atletice

  bylo vytvořeno mezi půl čtvrtou a šes-

  tou hodinou odpoledne. Odpověď, na

  otázku, proč tomu ta je, lze hledat v na-

  šich genech. Stejně jako den začíná úsvi-

  tem a končí soumrakem, i křivka lidské

  výkonnosti podléhá jasné struktuře. Ob-

  vykle ráno, jakmile vstaneme, začíná fáze

  kognitivního vzestupu, tedy ideální doba

  pro řešení složitých problémů. Odpoledne

  je naopak ve vrcholné formě tělo a je při-

  praveno lámat rekordy.

  „Po obědě často nastává útlum neboli říz-

  kové kóma, jak se často říká,“ vysvětluje

  trenér a školitel Oliver Kogler, který se již

  30 let zabývá výzkumem spánku a vý-

  znamem chronobiologie. Večer, několik

  hodin před usnutím, doporučuje kreativní

  a uměleckou práci, protože v této době

  jsou v mozku aktivní tzv. alfa vlny. Je to

  stav plné koncentrace při uvolnění těla

  i mysli. Nastává regenerace organismu.

  MANAŽER JE SLUNCE

  Druhy biologických rytmů lze rozdělit

  do několika skupin, a to podle délky pe-

  riody. Nejdůležitějšími a nejdůraznějšími

  biorytmy v lidském těle jsou cirkadiální.

  Pro ně existuje v těle člověka mechanis-

  mus zvaný centrální biologické hodiny.

  Ty vycházejí ze čtyřiadvacetihodinového

  rytmu, kterým se řídí veškeré pochody

  v těle, a ovlivňují soustředění a vnímání,

  stejně jako fyzickou a duševní kondici.

  Řídí cyklický nástup funkce a odpočinku

  jednotlivých systémů těla jedince v prů-

  běhu dne.

  Cirkadiánní rytmy zajišťují, že si všechny

  složky těla postupně odpočinou a zregene-

  rují, aby poté opět ve vhodný čas nastoupily

  k plnému výkonu. Střídání denní a noční

  doby – doby aktivity a odpočinku je základ-

  ním předpokladem pro udržení zdraví.

  SOVY A SKŘIVANI

  Každý lidský orgán má také aktivní a pa-

  sivní fázi. „Pokud například jíte v době,

  kdy střeva nejsou aktivní, ovlivní to spalo-

  vání tuků. Výsledkem je pak často přibý-

  vání na váze,“ vysvětluje Kogler. V jedné

  studii zhubli obézní lidé o 3–5 kg za mě-

  síc, protože jedli stejné množství jídla

  v souladu se svým chronotypem – tedy

  v chronobiologicky vhodnou dobu.

  Jestliže každý den vstáváte s budíkem,

  nežijete v rytmu a trpíte tzv. sociálním

  jet lagem. Podle Koglera je jím posti-

  ženo přibližně 70 % lidí. Důvodem je

  naše prostředí – ne každý může za-

  čít pracovat, kdy chce. V naší kultuře

  stále převládá představa, že ten, kdo

  chce ráno vyspávat, je líný a pohodlný,

  zatímco ten, kdo vstává ještě za tmy, je

  pilný a pracovitý.

  VYŠŠÍ VÝKONNOST,

  NIŽŠÍ NEMOCNOST

  Podle německé společnosti DAK Gesund-

  heit přichází ráno do kanceláře asi 40 %

  unavených lidí. Ti, kteří ráno potřebují dva

  šálky kávy, aby se nastartovali, by měli zů-

  stat déle v posteli. Pro fi rmu v tuto dobu

  vykonají jen málo, nejsou efektivní. Kdyby

  tito pracovníci chodili do zaměstnání až

  v 11 hodin, práce by jim šla lépe od ruky

  a atmosféra by byla lepší. Studie ukazují,

  jak velký potenciál se skrývá v zohled-

  nění vnitřních hodin. Například výkonnost

  ve fi rmách by se mohla zvýšit až o 30 %

  a počet dnů nemocenské by se mohl sní-

  žit až o 25 %.

  JAKÝ JSEM CHRONOTYP?

  Statisticky je většina lidí něco napůl. Podle

  rozsáhlé studie německého vědce Tilla

  Roenneberga je mezi námi 7 % skřivanů

  a 20 % sov, z toho 1 % jsou extrémní skři-

  vani a 8 % extrémní sovy. Vlastní chrono-

  typ je asi z poloviny zakotven v genech,

  ale je také velmi významně ovlivňován

  vnějším prostředím, zejména světlem

  a sociálními podněty. Chronotyp se může

  v průběhu života měnit – mění se totiž

  aktivita genů řídících vnitřní hodiny.

  LETNÍ, NEBO ZIMNÍ ČAS?

  Ani sovám, ani skřivanům neprospívá stří-

  dání letního a zimní času. Na jaře tuto

  změnu nesou hůř sovy, na podzim skřivani.

  Už léta se hovoří o tom, že tyto posuny

  narušují biorytmy člověka. Některým li-

  dem to trvá i několik týdnů, než si na nový

  čas zvyknou. A který čas by měl být ten

  správný? Odborníci se jednoznačně kloní

  k tomu, že bychom letní čas už neměli za-

  vádět. Energetické úspory jsou střídáním

  dvou typů časů zanedbatelné, zatímco cit-

  livé lidi „rozhození rytmu“ poškozuje.

  Jak nás řídí vnitřní hodiny

  Člověk podléhá individuálnímu rytmu, který nemůže ovlivnit. Te, kdo se jím řídí, lépe

  spí, je výkonnější a zdravější. Poslouchat svoje tělo se i z tohoto důvodu vyplatí.

  Text: Natascha Kames

  1PMFEOF

  /FKMFQtÃLPPSEJOBDF

  7ZTPL·CEÂMPTU

  /FKWÂUtÃTFLSFDFUFTUPTUFSPOV

  1SBWEÂQPEPCO¿TUÎFWOÃQPIZCZ

  ,PO¾ÃTFLSFDFNFMBUPOJOV

  /FKOJxtÃUÂMFTO·UFQMPUB

  /FKIMVCtÃTQ·OFL

  /FKSZDIMFKtÃO·SÏTU

  LSFWOÃIPUMBLV

  /FKSZDIMFKtÃSFBL¾OÃEPCB

  /FKSZDIMFKtÃSFBL¾OÃEPCB

  /FKWZttÃUÂMFTO·UFQMPUB

  ;B¾ÃO·TFLSFDFNFMBUPOJOV

  1PUMB¾FO¿QPIZCZWFTUÎFWFDI

  /FKWZttÃLBSEJPWBTLVM·SOÃ

  оJOOPTUBTÃMBTWBMÏ

  1ÏMOPD

  Jak nás vnitřní hodiny ovládají

• Page 55

  V našem salónu se nezabýváme navrhováním šatů na rok dopředu. Neděláme

  kolekce, ani nedržíme šaty ve třech barvách a pěti velikostech skladem.

  Zaměřujeme se na zakázkovou výrobu, kdy svým klientům navrhneme šaty dle

  jejich potřeb. Nejedná se jen o večerní róby a obleky. Mnoho našich zákazníků

  našlo zalíbení v jedinečnosti krejčovství, které nabízí nejen top kvalitu materiálů,

  ale především dlouhodobé využití. Ať už se jedná o společenskou událost, nebo

  módu pro každodenní nošení jako jsou například teplákové soupravy, je důležité

  Mimo výrazu #slowfashion se v módním průmyslu

  začaly objevovat slovní spojení jako

  #recyclingclothes #fashionrestore. Jde o pomalý

  boj proti dnešní nadměrně konzumní společnosti,

  která si oblíbila rychle se obměňující módní styly.

  S narůstající výrobou se totiž bohužel úměrně

  navyšuje i její odpad. Kam tedy putují tuny

  hotového oblečení, které se za sezónu neprodají?

  Nejznámějšími místy pro oděvní skládky, kam se

  sváží oděvní odpad z celého světa, jsou africké

  země Rwanda a Ghana, pak Indie, nebo malebná

  chilská poušť Atacama. V těchto hromadách smetí

  můžete najít jak levné značky, tak i kolekce

  nejdražších módních domů.

  A aby světový návrháři nemuseli koukat, jak

  bezdomovci a africké děti nosí unikátní návrhy

  s jejich značkou, prochází šaty tzv. Delogováním

  (odstraněním štítků a výšivek).

  Tak trochu jiná švadlenka

  LEVNÉ ŠATY ZAPLAVUJÍ SVĚT

  O problematice odpadu v módním průmyslu se

  mluví již několik let. Jen je toto téma čím dál

  hlasitější. Velké obchodní domy začaly hledat

  způsob, jak se udržet na trhu a splnit požadavky

  zákazníků. Vznikla tak výroba z polyesteru

  recyklováním PET lahví. Což by se na jednu

  stranu mohlo zdát obdivuhodným, na druhou

  stranu si představte, kolik škodlivých

  mikroplastů se jedním praním takových oděvů

  dostává zpět do půdy a poté do ovzduší.

  Celkově je textilní průmysl zodpovědný za 20%

  celosvětového znečistění vody.

  Oproti tomu návrháři se v rámci etické módy

  snaží pracovat s přírodními látkami. Jenže.. ani

  materiály jako bavlnu, len, nebo polosyntetické

  materiály nelze recyklovat, a když, je to velmi

  nákladné. Navíc, úplným zničením jako spálením

  se do ovzduší dostávají jedovaté plyny.

  Syntetické látky jako polyester se zase rozkládají

  stovky, možná i tisíce let, kdo ví. Jisté je, že my už

  u toho nebudeme. Takže to vypadá, že není cesty

  ani zpět, ani ven.

  Co s tím?

  MOBILE TAILORING IS NOW AVAILABLE ALSO

  FOR ENGLISH SPEAKING CUSTOMERS.

  Vaše přání jsou naší inspirací a Vaše spokojenost naší odměnou.

  Naše služby objednáte :

  +420 606022033

  maky_design_store

  PROJEKT DRUHÁ ŠANCE

  Pro ukázky naší práce navštivte:

  www.makys.cz

  cítit se vždy dobře a sebejistě.

  Stále více zákaznic a zákazníků začalo také využívat naše služby RESTAUROVÁNÍ

  OBLEČENÍ, kdy se jim na objednávku upravují jejich vlastní oděvy. Upravujeme i

  opravujeme bundy, obleky, kabáty, kalhoty. Zkracujeme, zužujeme, rozšiřujeme,

  prodlužujeme.

  Chceme tak apelovat na obrovské množství odpadního materiálu v módním

  průmyslu, jenž se tímto snažíme redukovat. Možná ten rozjetý vlak s názvem

  fast fashion nezastavíme, ale minimálně jej pomůžeme trochu zpomalit.

  Takže pokud toužíte po dokonale

  padnoucím obleku a košili,

  nebo dech beroucích

  šatech, které

  ale

  nemůžete nikde

  sehnat, můžete využít

  našeho

  zakázkového krejčovství

  a stylingového

  poradenství, kdy Vám

  na míru upravíme

  celý Váš šatník.

  Poradíme,

  co Vám sluší,

  ukážeme,

  co nosit

  a s čím

  kombinovat.

  Služba modernizace oděvů s názvem Druhá šance

  (#SecondChance) je součástí stejnojmenného projektu,

  který byl původně představen během módní přehlídky

  kolekce MAKY při vyhlašování Miss České republiky

  2022. Prvotně se projekt zabývá modernizací nových i

  poškozených oděvů vyřazených z prodeje, posléze se

  pro velký zájem rozšířil i na upcyklaci oblečení z

  vlastního šatníku zákazníků.

• Page 56

  54

  |

  GOLF

  INSTRUKCE | Strategie

  „Jen se snažíme hrát co nejlíp.

  Žádná další fi nta v tom není.“

  Larry Mize

• Page 57

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  55

  INSTRUKCE | Strategie

  V roce 1987 zvítězil Larry Mize z USA

  v ikonickém turnaji Masters. Místní v Au-

  gustě si to asi vychutnali, protože odtam-

  tud vítěz pochází. A nabízí se zvláštní

  symbolický význam zprávy, podle které

  Mize své účinkování v Masters ukončí le-

  tos v 87. ročníku této soutěže. Důvody,

  které sdělil tisku, jsou logické: „Ano, bude

  to můj poslední turnaj Masters. Je mi 64

  let a hřiště v Augustě se stále prodlužuje.

  Už je to jen pro ty mladší.“

  Když se zamyslíme nad vztahem věku

  golfi stek a golfi stů a délkou hřišť, lze kon-

  statovat, že tato relace se vyvíjí v rovině

  subjektivní a objektivní. Pokud jde o sub-

  jektivní vnímání, zdá se mi, že nelze najít

  vtipnější vyjádření než povzdech slavného

  Jackieho Nicklause: „Během toho, jak gol-

  fi sta stárne, se mu stále častěji zdá, že vítr

  fouká proti němu. A ten vítr je každým ro-

  kem silnější.“

  V rovině objektivní ovšem skutečně exis-

  tuje celosvětový trend prodlužování hřišť.

  Publicisté to poněkud zjednodušeně

  vysvětlují jako obrannou reakci na zdo-

  konalování golfového vybavení a zvyšo-

  vání fyzické kondice hráčů. Přemýšlivější

  golfoví analytici v zahraničí poukazují

  na skutečnost, že tento objektivní trend

  si ještě zhoršují rekreační golfi sté tím,

  že z hloupé pýchy často hrají z delších

  odpališť, než by odpovídalo jejich věku

  a výkonnosti.

  Pro zahraniční hřiště, kde bývá na výběr

  větší počet odpališť, jsem kdysi našel ge-

  niální pomůcku, jak zvolit správnou délku

  odpališť pro každého golfi stu. Změřte si

  pečlivě vaši průměrnou (carry) délku ran

  železem číslo 5. Pak tuto vzdálenost vy-

  násobte číslem 36. A dostanete délku

  hřiště, která vám přísluší. Podle toho mů-

  žete vybrat vhodná odpaliště. Dejme

  tomu, že vaše ustálená a spolehlivá délka

  rány vzduchem s železem 5 je 140 me-

  trů. Pak byste měli volit délku hřiště, které

  měří při 18 jamkách celkově 5 040 metrů.

  (Shodou okolností se to například velmi

  blíží délce osmnáctky v Praze Hodkovič-

  kách ze žlutých odpališť.)

  Tato zahraniční teorie je krásně jedno-

  duchá a srozumitelná, jenže u nás málo

  využitelná. Na rozdíl od některých jiných

  zemí, kde je na výběr větší počet od-

  pališť, mají u nás muži většinou jen dvě

  možnosti a ženy pouze jednu. Nicméně

  mnou uvedená matematická pomůcka

  stejně zůstává užitečná pro naše seniorní

  golfi stky a golfi sty, protože jim usnadní

  pochopení onoho nevyhnutelného vývoje

  v čase, kdy „vítr začne vát častěji a silněji

  proti nim“.

  Jak v golfu uhrát

  remízu s věkem

  Asi znáte vtip, že nad alkoholem nelze zvítězit, ale Mo-

  ravákům se podařilo remizovat. Podobnou čestnou re-

  mízu s alkoholem lidová fámotvorba připisuje rovněž

  Slovákům a dalším národům. Na rozdíl od souboje s al-

  koholem však v případě duelu člověka s časem převládá

  pesimistické povědomí, že nelze ani remizovat. Anebo

  ano? Zkusme se nad tím zamyslet.

  Text: Ondřej Kašina

• Page 58

  56

  |

  GOLF

  INSTRUKCE | Strategie

  Nadále si nebudou u nás moci vybrat

  adekvátní odpaliště, ale alespoň se budou

  cítit lépe, když pochopí, že nedostávají-li

  se na greeny v regulaci kvůli zkracujícím

  se ranám, není to důvod k vyloučení ze

  společnosti slušných lidí ani příčina, kvůli

  které by měli golf opustit.

  Naštěstí existuje soubor strategií, s jehož

  pomocí lze bitvu s časem v golfu zpo-

  malit a – kdo ví – možná někdy remizo-

  vat a vzácně nad tou bestií i vyhrát. Níže

  uvedu návrh několika přístupů, které mo-

  hou být v tomto souboji užitečné.

  PATHEMATA MATHEMATA

  To není černokněžnické zaklínadlo, ný-

  brž citát z řečtiny, který jsem objevil díky

  skvělé a poučné knize „Nasadit vlastní

  kůži“ od N. N. Taleba (již dříve se proslavil

  knihou „Černá labuť“ o vlivu asymetric-

  kých rizik na život člověka).

  V knize autor vysvětluje něco, co je pro

  dnešní společnost mimořádně důležité:

  že jsme zaplaveni stále větším množstvím

  planých žvástů a laciných rad od samo-

  zvaných pseudo-odborníků a manipula-

  tivních šarlatánů, kteří nenesou žádnou

  zodpovědnost za svoje plky. A to nám

  ztěžuje pochopení, jak ve skutečnosti

  funguje život a proces učení.

  Jediná opravdu spolehlivá metoda, jak

  něco pochopit a něco se naučit, je právě

  cesta, kterou staří Řekové nazývali „Ma-

  themata Pathemata“ – neboli učení se

  prostřednictvím vlastní bolesti, potu

  a dřiny. Jedině takové poznání, které je

  vykoupené vlastním potem a mozoly,

  nám ukáže, kudy vede cesta ke zdokona-

  lení sebe sama.

  Součástí této metody však nejsou jen mo-

  zoly na rukách a bolesti v kříži. Nejdůleži-

  tějším východiskem Mathemata Pathemata

  je syrová upřímnost k nám samým. A když

  z této metody vyjdeme v našem boji proti

  stárnutí, musíme si přiznat, že délka našich

  ran nemá narůstající tendenci. Zjistíme,

  podobně jako Larry Mize, že už nestačíme

  na to, abychom hráli jako dříve.

  Jenže jakožto rekreační golfi sté nemusíme

  rezignovat na příští turnaje. Právě naopak.

  Upřímná seberefl exe odhalující nedostateč-

  nou délku ran se pro nás může stát výcho-

  diskem, s jehož pomocí vybudujeme novou

  strategii, jež nám dovolí zastavit narůstání

  skóre a tím i zprostředkovaně zastavit čas.

  A jestliže prvním krokem byla bolestně

  upřímná seberefl exe, pak následujícím by

  měla být inventura ve vašem bagu.

  SAMURAJ MÁ RÁD BOLEST?

  Neodolám pokušení a uvedu tuto část

  vzpomínkou na jednu dávnou hru v ra-

  kouském Haugschlagu. Dohodl jsem se

  tehdy s jedním golfovým kamarádem

  z Brna, že si tam zahrajeme a sejdeme se

  na parkovišti. Nacházel jsem se tehdy ve

  stadiu nepřiměřené golfové pýchy a na

  dovolenou do ČR jsem si ze zámoří při-

  vezl krásný set profesionálních želez typu

  „žiletky“ (blades). Můj kamarád, když viděl

  ty blyštivé tenké skvosty v mém bagu, po-

  znamenal lakonicky: „Á, vidím, že samuraj

  má rád bolest.“

  Mám ten set profesionálních žiletek do-

  dnes. Jejich chrom pyšně hází odlesky

  v mé předsíni a čas od času je vezmu na

  hřiště, abych zkusil, jestli jsem náhodou

  nedozrál na jejich úroveň. A vždy dospěji

  ke stejnému závěru. Dvě nebo tři doko-

  nale trefené rády s těmi krasavicemi dá-

  vají pocit, že si člověk sáhnul na nebe.

  Zbytek je někde mezi brněním rukou

  a hledáním v rafu.

  Poučení z této bolestné osobní zkuše-

  nosti (přesně ve stylu metody Pathemata

  Mathemata) je jednoznačné: Pokud vám

  nezáleží na výsledku, klidně hrajte s jaký-

  mikoliv holemi. V konci konců jsou mezi

  námi tradicionalisté, kteří používají hole

  s hikorovými šafty. Ale pokud je vaším cí-

  lem zahrát co nejnižší skóre, musíte při-

  způsobit hole vašemu věku.

  Tím nechci říci, že nutně musíte kupovat

  hole z kategorie „supertolerantních“, kde

  některá železa spíše připomínají opuchlé

  hokejky stvořené avantgardním uměl-

  cem po několika jointech. V současnosti

  již i v našich obchodech najdete pestrou

  nabídku, ve které nechybějí železa, která

  umějí prodloužit délku a vylepšit trajek-

  torii ran, přičemž stále vypadají velmi es-

  teticky. Říká se tomu skryté technologie.

  Alespoň v něčem tak technologický vývoj

  slouží člověku.

  Pokud dřeva a drajvr vlastníte déle než

  deset let, je opravdu na čase investovat

  a přizpůsobit je vašemu věku a charak-

  teristikám švihu. Nebudu vám radit, jaké

  máte vybrat značky, to by bylo od ne-

  závislého publicisty neetické. Řeknu jen

  tolik, že se vyplatí navštívit golfové pro-

  dejny, které nabízejí odborný fi tting. Je

  to v současnosti běžně dostupná služba

  a možná budete nakonec překvapeni, jak

  moc vám to pomohlo.

  Z vlastní zkušenosti mohu dodat, že

  jsem před časem fi tting drajvru podstou-

  pil. A nakonec jsem odcházel s drajvrem

  značky, o které jsem nikdy neuvažoval

  a jehož zvuk mne po léta odpuzoval. Ale

  statistická čísla získaná po desítkách mi-

  nut na simulátoru byla přesvědčivá. Praxe

  je potvrdila.

  Když se k boji s časem vybavíte holemi,

  které dokonale vyhovují vašim možnos-

  tem, nemáte ještě vyhráno. Mnoho gol-

  fi stů zapomíná na součást vybavení, která

  je ve hře neustále – na správný výběr

  míčku.

  V roce 2023 jsme k duelu s časem v ob-

  lasti míčků vyzbrojeni lépe než v celé

  předcházející historii golfu. Ještě před

  čtvrt stoletím měl golfi sta pouze dvě

  možnosti výběru: buďto tvrdé míčky,

  které létaly dál, ale nestavěly, nebo měkké

  míčky s povrchem balata, které sice snáze

  vytvářely zpětnou rotaci, ale nijak zvlášť

  daleko nelétaly, a navíc se velmi rychle

  opotřebovaly.

  Nyní jsou zcela běžně na trhu míčky,

  které byly vyvinuty speciálně pro seniory

  a golfi sty s pomalejším švihem. Namátkou

  uvedu například: Bridgestone Tour B RX

  a RXS, Taylormade Soft Response, Titelist

  Tour Soft nebo Srixon Soft Feel. Ale na-

  jdete i další míčky, které jsou ideálně vy-

  vinuty tak, aby co nejlépe využily i poma-

  lejší švihy starších golfi stů.

  NĚKDY JE SKUTEČNĚ TAK ZLE,

  JAK SE ZDÁ…

  Nadpis této části jsem si vypůjčil od ame-

  rického spisovatele R. Fulghuma. Zdá se

  mi, že krásně souzní s metodou bolest-

  ného učení prostřednictvím upřímnosti,

  kterou v tomto článku doporučuji.

  Prostě jednoho dne zjistíte, že letošního

  jara už nedohrajete na parech 4 a 5 míček

  na greeny v regulaci. Když se ke ztrátě

  délky ran sem tam přidá nějaká chybička,

  stane se vaší standardní herní situací, že

  na parech 4 budete hrát na green třetí

  ranou a na parech 5 čtvrtou. A ty kritické

• Page 59

  WWW.CASOPISGOLF.CZ

  57

  INSTRUKCE | Strategie

  www.tawan.cz

  Praha 2

  Praha 4

  Praha 6

  Praha 10

  Brno

  Ostrava - nově

  Karlovy Vary

  Říčany u Prahy

  Mladá Boleslav

  Špindlerův Mlýn

  Hluboká nad Vltavou

  Vstupte do světa

  výjimečných

  thajských masáží...

• Page 60

  58

  |

  GOLF

  INSTRUKCE | Strategie

  rány rozhodující mezi záchranou paru,

  záchranou bogey nebo nějakým ošklivým

  vysokým číslem se zákonitě budou ode-

  hrávat v prostoru někde mezi 100 až 20

  metry od greenu. Vítejte v golfovém světě

  seniorů, vítejte v souboji s časem!

  Naštěstí není nutno jen trpně přijmout,

  že skutečnost je tak zlá, jak vypadá. Mů-

  žeme si ještě vypomoci myšlenkou M.

  Twaina, podle kterého „lze realitu porazit

  dodatečnou fantazií“. A já k tomu dodám

  – ano lze! Ale je nutno přidat kreativitu,

  správnou strategii a spoustu tréninku.

  V uplynulých měsících jsem opakovaně

  v tomto časopise psal o klíčovém vý-

  znamu správného ovládnutí wedží a jejich

  vhodného složení v bagu. Za výchozí bod

  ke zvládnutí této části strategie lze jedno-

  značně označit moment, ve kterém gol-

  fi sta pochopí a přijme za svůj závěr (od-

  borně se to jmenuje internalizace), že ve

  stadiu jeho věku a délek je pro něj klíčové,

  aby se nejsilnější součástí jeho hry staly

  rány od 100 metrů níže na green. Zní to

  banálně, ale naprostá většina rekreačních

  golfi stů se při tréninku na driving range

  opájí hraním drajvů a dlouhých ran. Je jen

  menšina těch, kdo tvrdošíjně „pilují“ třeba

  ránu z 30 metrů.

  Již jsem dříve v jiných článcích zmiňoval,

  že podle soudu významného množství

  zahraničních golfových publicistů a tre-

  nérů není pro rekreační golfi sty efektivní

  používat lob wedge 60° a více. Stále více

  převažuje na konci setu složení wedží

  50°, 54° a 58°. Tato sekvence zajistí ply-

  nulé pokrytí vzdáleností při vyrovnaném

  rozdílu loftů. Nad časem začnete vítě-

  zit, až se budete v duchu těšit na rány

  krátkými železy a wedžemi a budete se

  mlsně olizovat během přípravy na vyso-

  kou wedge třeba z 50 metrů.

  Irský profesionál Padraig Harrington má

  nyní 51 let a nedávno tedy získal možnost

  hrát mezi seniory v PGA Tour Champi-

  ons. Vstoupil mezi „dědky“ s velkým se-

  bevědomím, avšak jeho první starty při-

  nesly zklamání, když ho starší konkurenti

  přehrávali. Sám o tom zajímavě mluvil

  v rozhovoru pro zahraniční média: „Jak

  jsem se blížil s padesátce, snažil jsem

  se ze všech sil být ještě konkurence-

  schopný v hlavních Tour. A veškeré úsilí

  jsem soustředil na získání větší délky dra-

  jvů. U toho jsem však opomíjel trénink

  wedží a přihrávek. A při vstupu do PGA

  Tour Champions jsem narazil na soupeře,

  kteří byli natolik dobří s wedžemi, že mě

  snadno poráželi.“

  ZÁVĚREM

  Někdo z čtenářů, kdo sleduje vývoj ve

  světovém profesionálním golfu, by mohl

  namítnout, že mé rady směřují proti svě-

  tovému trendu. Ten se v profesionální

  oblasti spíše přiklání k maximalizaci délky

  drajvů na úkor přesnosti.

  Ano, je to pravda. Ale pouze pro několik

  stovek absolutně nejlepších a nejdelších

  profesionálů planety. V životě a v každé

  hře je vždy něco za něco. A skutečně

  existují statistiky, které potvrzují, že mladí

  profesionálové, kteří jsou velmi dlouzí

  a méně přesní z odpaliště, většinou vítězí

  nad těmi kratšími a přesnějšími.

  Jenže v kategorii seniorů rekre-

  antů platí úplně jiné zákony a sta-

  tistiky. Lépe řečeno – bohu-

  žel nemáme zatím u nás

  reprezentativní statistiky pro tuto ka-

  tegorii. Takže musíme vystačit s uče-

  ním na vlastní kůži a na vlastní náklady

  – a jsme znovu u naší metody Pathemata

  Mathemata.

  Jsem přesvědčen, že rozsáhlý sběr sta-

  tistických dat mezi našimi rekreanty se-

  niory by potvrdil moji následující teorii.

  Ve stadiu, kdy drajv přestává být dlouhý,

  je nutno vsadit na jeho přesnost a umís-

  tění. Zatímco dlouhé a nepřesné drajvy se

  mohou vyplácet, každý chápe, že krátké

  a křivé nikoliv. Myslím, že výchozí „šviho-

  vou myšlenkou“ na odpališti by pro seni-

  ory měla být absence obav, ale pečlivá

  kalkulace mezi možnostmi a riziky.

  Moje vlastní myšlenka je: Dej to na fervej

  dej si šanci! S míčkem v dobrém posta-

  vení na ferveji lze „na jistotu“ zahrát dru-

  hou ránu (v případě parů 5 třetí) někam

  do vzdálenosti méně než 100 metrů od

  greenu. Zkušení hráči si takové přihrávky

  dávají na své oblíbené délky, kde si věří.

  Jsem si vědom, že tahle taktika není osl-

  nivě adrenalinová. Ale ve všech oborech

  lidské činnosti platí, že omezené mož-

  nosti, které jsou správně využity, dávají

  lepší výsledky než velké zdroje se špatným

  managementem.

  Je úplně jedno, zda někdo

  zahraje na jamce 4 dlouhé

  330 metrů par po drajvu na

  green a třech patech nebo

  dobrým patem po třetí

  ráně z 50 metrů. Jak

  říká Lary Mize: „Jen se

  snažíme hrát co nej-

  líp. Žádná další fi nta

  v tom není.“ Jenže to

  naše „nejlíp“ se s vě-

  kem vyvíjí a mění.

  V tom je to tajem-

  ství!

  Nad časem začnete vítězit, až se budete v duchu

  těšit na rány krátkými železy a wedžemi a budete

  se mlsně olizovat během přípravy na vysokou

  wedge třeba z 50 metrů.

  e

  e

  e

  e

  ex

  e

  e

  istují

  statistiky

  ,

  které

  potvrzují

  ,

  že

  mla

  dí

  pr

  p

  p

  p

  ofesionálové, kteří jsou velmi

  d

  louz

  í

  a

  a

  a

  a

  a

  méně

  p

  řesní z o

  d

  pa

  liště, většinou vítězí

  n

  ad těmi kratšími a

  př

  esně

  jš

  ími.

  Jenže v

  k

  ate

  g

  orii seniorů re

  k

  r

  e-

  antů platí úplně

  j

  iné zákony a sta

  -

  tistik

  y

  . Lépe řečeno –

  b

  ohu

  -

  ž

  e

  l

  nemáme zatím u ná

  s

  Je

  úplně

  jedno

  ,

  zda

  někd

  o

  za

  hr

  h

  h

  aje na jamce 4

  d

  louhé

  3

  30

  me

  m

  trů

  pa

  r

  po

  d

  ra

  jv

  u na

  gr

  een a třech

  pa

  tech nebo

  d

  o

  b

  r

  ým

  p

  atem

  p

  o třet

  í

  r

  áně z 50 metrů. Ja

  k

  říká Lary Mize: „Jen se

  s

  nažíme

  h

  rát co nej

  -

  lí

  p

  .

  Ž

  ádná další fi nta

  v

  t

  o

  m není.

  “

  Jenže t

  o

  naše „nej

  l

  íp“ se s vě

  -

  kem vyví

  j

  í a mění.

  V

  tom je to tajem-

  st

  ví!

• Page 61

  VÍCE INFORMACÍ NAJDETE NA NAŠICH WEBOVÝCH STRÁNKÁCH: WWW.SPAHOTELDEVIN.CZ

  PĢíkrá 618/2a, 353 01 Mariánské Láznď | +420 354 470 400 | +420 354 621 692 | info@spahoteldevin.cz

  SPA HOTEL DĎVÍN & MARIÁNSKÉ LÁZNĎ

  SVĎTOZNÁMÉ LÁZNĎ NABÍZEJÍCÍ NEJÿISTŠÍ OVZDUŠÍ A POLOHU UPROSTġED SLAVKOVSKÉHO LESA

  KOMPLEXNÍ LÁZEĚSKÁ KÚRA

  8 dní / 7 nocí | od 11.250 KĀ / osoba*

  8 dní / 7 nocí | od 15.890 KĀ / osoba**

  Nabízíme jedineĀnou kombinaci léĀebného pobytu v Mariánských

  Lázních se zamďĢením na prevenci, regeneraci a obnovu vitality. Ba-

  líĀek nabízí ubytování v komfortním pokoji, plnou penzi (lehký obďd

  – polévka & salátový bar), konzultace s lékaĢem, 3 léĀebné proce-

  dury dennď (celkem 15 procedur – dle rozpisu lékaĢe), 1× za pobyt

  2-hodinový vstup do bazénu.

  SENIOR 60+

  7 dní / 6 nocí | od 8.830 KĀ / osoba*

  7 dní / 6 nocí | od 11.300 KĀ / osoba**

  Je Āas na zasloužený odpoĀinek! Relaxujte v lázních a zároveě pĢi-

  spďjte k udržení Āi zlepšení své tďlesné i psychické kondice. Program

  obsahuje ubytování v komfortním pokoji s pĢípitkem, polopenzi, per-

  liĀkovou koupel, parafínový zábal na ruce, klasickou ĀásteĀnou

  masáž, 2× plynovou obálku, oxygenoterapii, 2× inhalaci, relaxaĀní

  masáž hlavy, 1× za pobyt 2-hodinový vstup do bazénu, 2× zapĪjĀení

  Nordic Walking holí na 2 hod.

  RAŠELINOVÝ ZÁZRAK

  4 dny / 3 noci | od 5.670 KĀ / osoba*

  4 dny / 3 noci | od 8.630 KĀ / osoba**

  OdpoĀiěte si od starostí všedních dnĪ a pĢijeĊte naĀerpat novou

  energii do pĢíjemné atmosféry našeho Spa Hotelu Dďvín. Pozitivní

  vliv pĢináší i samotné klima Mariánských Lázní. Pobyt zahrnuje: uby-

  tování v luxusním pokoji kategorie De Luxe s pĢípitkem, polopenzi,

  rašelinový obklad (možnost absolvovat pouze po konzultaci s léka-

  Ģem), klasickou ĀásteĀnou masáž, plynovou obálku, oxygenoterapii,

  parafínový zábal na ruce, minerální koupel s rašelinovým extraktem,

  1× 2-hodinový vstup do bazénu, privátní saunu, Āajový a kávový set,

  na další procedury 15% slevu, župan a pantoÁ e bďhem pobytu.

  GOLFOVÝ BALÍÿEK

  (10. 4. – 31. 10. hrací sezona 2023 – pobyty od po – Āt)

  3 dny / 2 noci | od 5.050 KĀ / osoba*

  3 dny / 2 noci | od 6.580 KĀ / osoba**

  Nabízíme Vám „Golfový balíĀek“ s ubytováním v luxusním poko-

  ji De Luxe s možností využití sauny a bezplatným parkováním. Pobyt

  zahrnuje: ubytování v luxusním pokoji De Luxe, láhev sektu na pokoj

  & ovocná mísa, 1× green fee Royal Golf Club Mariánské Láznď, 1× káva

  a zákusek & skleniĀka Prosecco v golfovém klubu Mariánské Láznď,

  1× za pobyt 2-hodinový vstup do mďstského bazénu v Mariánských

  Lázních (ca. 150 m od hotelu), vstup do sauny neomezenď (na zákla-

  dď rezervace), župan a pantoÁ e na pokoji zdarma v prĪbďhu celého

  pobytu, Āajový a kávový set s rychlovarnou konvicí na pokoji zdarma,

  20% sleva na wellness procedury, Wi-Fi internetové pĢipojení na pokoji

  i ve veĢejných prostorách hotelu zdarma.

  Navštivte svďtoznámé láznď uprostĢed panenské pĢírody. Mariánské Láznď nabízejí Āerstvý vzduch, sportovní vyžití, léĀivé

  prameny a procházky v okolních lesích. NaĀerpejte optimismus a energii pĢi relaxaĀních procedurách, které mají pozitivní

  vliv na celý organismus. Pozitivní vliv pĢináší i samotné klima Mariánských Lázní a krása mďsta, výlety do okolí i zmďna

  denního režimu. Uvedené ceny jsou s 15 % slevou.

  *ve dvoulĪžkovém pokoji (pĢi obsazenosti 2 osob) | **v jednolĪžkovém pokoji

  Spa Hotel Dďvín nabízí široký výbďr služeb vĀetnď lázeěské léĀby pro

  samoplátce a wellness pobytĪ. PĢímo u Spa hotelu Dďvín pĢesto v naprostém

  soukromí jsme pro Vás novď otevĢeli zrekonstruované školící centrum

  s modernď vybavenými uĀebnami, které si mĪžete pronajmout. Jeho

  souĀástí je i vinný a koktejlový bar. Prostory jsou vhodné pro obchodní

  jednání, školení nebo soukromé akce. Využít lze samostatnď jednotlivé

  uĀebny, zasedací místnost, bar nebo celý objekt pro uzavĢenou spoleĀnost.

• Page 62

  60

  |

  GOLF

  INSTRUKCE | Pravidla golfu 2023

  Pravidlo 1.3c(4) Uplatnění trestů v případě

  vícenásobného porušení

  Uplatnění trestů v příp<