DRIVING | Právní poradna
dTest: Poskytování první pomoci a právo
Poskytnutí pomoci druhému člověku považuje většina
z nás za úplnou samozřejmost, nicméně ne každý ji poskytne, anebo ji umí poskytovat správně. Víte, v jakém
rozsahu je každý povinen poskytnout první pomoc a co
hrozí každému, kdo první pomoc neposkytne? Odpovídá
zachránce při poskytování první pomoci za porušeni
právních předpisů či způsobenou škodu? Co dělat, když
zraněný naši pomoc nechce? dTest se za vás na tuto problematiku podíval a níže shrnuje základní informace.
První pomoc
„První pomoc je povinen ze zákona poskytnout každý, pokud není v ohrožení
vlastního života“, uvádí Eduarda Hekšová,
ředitelka spotřebitelské organizace dTest,
a dodává, „první pomoc by měl umět poskytnout každý z nás, ne však každý ji umí
poskytovat správně. Někdy stačí jen zavolat záchrannou službu, někdy je potřeba
i přímo a správně poskytnout první pomoc, aby byla efektivní.“
Vždy zhodnoťte situaci a hlavně bezpečnost, poté přivolejte pomoc a poskytněte
první pomoc. K otázce bezpečnosti patří
zejména zastavení vozidla na bezpečném
místě, reflexní prvky před vystoupením
z vozidla, rychlé opuštění kontaminovaného prostoru, hození záchranné pomůcky do vody tonoucímu nebo použití
rukavic za účelem naší ochrany.
Kdy je nutné přivolání zdravotnické
záchranné služby?
Odbornou pomoc voláme vždy, pokud
se jedná o život ohrožující stav, anebo
máme podezření, že by život ohrožující
stav mohl nastat. Pokud si nejsme jisti,
pak je lepší volat, než situaci podcenit
a nezavolat vůbec. Telefonní číslo záchranné služby je 155 nebo lze o pomoc
zavolat prostřednictvím tísňové linky 112.
Co hrozí při neposkytnutí
první pomoci
Dle trestního zákoníku je neposkytnutí
pomoci osobě, která je v nebezpečí smrti
nebo jeví vážné známky poruchy zdraví
nebo jiného vážného onemocnění, ač tak
může zachránce učinit bez nebezpečí
pro sebe nebo jiného, trestným činem
144 | GOLF
s trestní sazbou až 2 roky. Povinnost poskytnout první pomoc neplatí absolutně.
„Zde je důležité spojení ‚bez nebezpečí
pro sebe nebo jiného‘, které dopadá na
situace, kdy by nám poskytnutím první
pomoci hrozilo nebezpečí, například neplavec nebude skákat pro tonoucího,“
shrnuje Hekšová s dovětkem, že v praxi se
zpravidla za minimální poskytnutí pomoci
považuje přivolání záchranné služby.
S vyšší trestní sazbou i stanovením parametrů neposkytnutí pomoci se můžeme setkat
u osob, které jsou z povahy svého zaměstnání povinni takovou pomoc poskytnout,
nebo řidiči dopravního prostředku, kteří byli
účastníkem dopravní nehody.
Krajní nouze při poskytování
první pomoci
Při poskytování první pomoci se můžeme
dostat do situace, kdy je nutné postupovat ne zcela v souladu se zákony či předpisy, případně kdy může při poskytnutí
pomoci vzniknout škoda na cizím majetku. Zákon na tyto situace pamatuje institutem krajní nouze, kdy v zásadě platí,
že pokud někdo odvrací hrozící nebezpečí a způsobí při tom škodu, poruší zákony či jiné předpisy v přiměřené míře
k možnému ohrožení, trestní ani jiná odpovědnost nevzniká. Závažnost hrozícího
následku ovšem musí být zjevně vyšší než
způsobená škoda.
Co když zraněný naši
pomoc nechce?
„V praxi se někdy můžete setkat se situací,
kdy si zraněný nebude přát poskytnutí pomoci,“ sděluje Eduarda Hekšová a upřesňuje, jak v takové situaci postupovat
a nespáchat trestný čin neposkytnutí pomoci. „Pokud není ohrožení skutečně bezprostřední a zřejmé (např. tepenné krvácení), první pomoc nelze poskytovat proti
jasně projevené vůli zraněného. Pokud zraněný svoji vůli nebýt ošetřen jasně a srozumitelně deklaruje, nemůže být takové jednání trestným činem, jelikož jde o svolení
poškozeného neposkytnout první pomoc.“
Aplikace první pomoci
„Český červený kříž má zdarma k dispozici aplikaci, kterou si můžeme stáhnout
do mobilního telefonu,“ uzavírá Eduarda
Hekšová. V té je možné přivolat si pomoc,
nastavit si své osobní údaje, informace
o svém zdravotním stavu atd. Přivolání
první pomoci lze v aplikaci stisknutím
nouzového tlačítka, kdy následně aplikace
odešle informace o vaší poloze a spojí vás
s operátorem zdravotnické záchranné
služby. Aplikace poslouží i jako příručka
první pomoci s radami ke zvládnutí různých situací. Součástí jsou postupy urgentní první pomoci krok za krokem,
včetně krátkých videí.
(PR)
Více informací na www.dtest.cz/
spotrebitelska-poradna
dTEST
dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož
stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých
a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace
o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva
účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing
(ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.
Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 –
je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin
a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními
poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy,
a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této
možnosti využily již desetitisíce
spotřebitelů a poradenská linka
časopisu dTest se tak stala první
a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.