DRIVING | Právní poradna

dTest: Poskytování první pomoci a právo

Poskytnutí pomoci druhému člověku považuje většina

z nás za úplnou samozřejmost, nicméně ne každý ji poskytne, anebo ji umí poskytovat správně. Víte, v jakém

rozsahu je každý povinen poskytnout první pomoc a co

hrozí každému, kdo první pomoc neposkytne? Odpovídá

zachránce při poskytování první pomoci za porušeni

právních předpisů či způsobenou škodu? Co dělat, když

zraněný naši pomoc nechce? dTest se za vás na tuto problematiku podíval a níže shrnuje základní informace.

První pomoc

„První pomoc je povinen ze zákona poskytnout každý, pokud není v ohrožení

vlastního života“, uvádí Eduarda Hekšová,

ředitelka spotřebitelské organizace dTest,

a dodává, „první pomoc by měl umět poskytnout každý z nás, ne však každý ji umí

poskytovat správně. Někdy stačí jen zavolat záchrannou službu, někdy je potřeba

i přímo a správně poskytnout první pomoc, aby byla efektivní.“

Vždy zhodnoťte situaci a hlavně bezpečnost, poté přivolejte pomoc a poskytněte

první pomoc. K otázce bezpečnosti patří

zejména zastavení vozidla na bezpečném

místě, reflexní prvky před vystoupením

z vozidla, rychlé opuštění kontaminovaného prostoru, hození záchranné pomůcky do vody tonoucímu nebo použití

rukavic za účelem naší ochrany.

Kdy je nutné přivolání zdravotnické

záchranné služby?

Odbornou pomoc voláme vždy, pokud

se jedná o život ohrožující stav, anebo

máme podezření, že by život ohrožující

stav mohl nastat. Pokud si nejsme jisti,

pak je lepší volat, než situaci podcenit

a nezavolat vůbec. Telefonní číslo záchranné služby je 155 nebo lze o pomoc

zavolat prostřednictvím tísňové linky 112.

Co hrozí při neposkytnutí

první pomoci

Dle trestního zákoníku je neposkytnutí

pomoci osobě, která je v nebezpečí smrti

nebo jeví vážné známky poruchy zdraví

nebo jiného vážného onemocnění, ač tak

může zachránce učinit bez nebezpečí

pro sebe nebo jiného, trestným činem

144 | GOLF

s trestní sazbou až 2 roky. Povinnost poskytnout první pomoc neplatí absolutně.

„Zde je důležité spojení ‚bez nebezpečí

pro sebe nebo jiného‘, které dopadá na

situace, kdy by nám poskytnutím první

pomoci hrozilo nebezpečí, například neplavec nebude skákat pro tonoucího,“

shrnuje Hekšová s dovětkem, že v praxi se

zpravidla za minimální poskytnutí pomoci

považuje přivolání záchranné služby.

S vyšší trestní sazbou i stanovením parametrů neposkytnutí pomoci se můžeme setkat

u osob, které jsou z povahy svého zaměstnání povinni takovou pomoc poskytnout,

nebo řidiči dopravního prostředku, kteří byli

účastníkem dopravní nehody.

Krajní nouze při poskytování

první pomoci

Při poskytování první pomoci se můžeme

dostat do situace, kdy je nutné postupovat ne zcela v souladu se zákony či předpisy, případně kdy může při poskytnutí

pomoci vzniknout škoda na cizím majetku. Zákon na tyto situace pamatuje institutem krajní nouze, kdy v zásadě platí,

že pokud někdo odvrací hrozící nebezpečí a způsobí při tom škodu, poruší zákony či jiné předpisy v přiměřené míře

k možnému ohrožení, trestní ani jiná odpovědnost nevzniká. Závažnost hrozícího

následku ovšem musí být zjevně vyšší než

způsobená škoda.

Co když zraněný naši

pomoc nechce?

„V praxi se někdy můžete setkat se situací,

kdy si zraněný nebude přát poskytnutí pomoci,“ sděluje Eduarda Hekšová a upřesňuje, jak v takové situaci postupovat

a nespáchat trestný čin neposkytnutí pomoci. „Pokud není ohrožení skutečně bezprostřední a zřejmé (např. tepenné krvácení), první pomoc nelze poskytovat proti

jasně projevené vůli zraněného. Pokud zraněný svoji vůli nebýt ošetřen jasně a srozumitelně deklaruje, nemůže být takové jednání trestným činem, jelikož jde o svolení

poškozeného neposkytnout první pomoc.“

Aplikace první pomoci

„Český červený kříž má zdarma k dispozici aplikaci, kterou si můžeme stáhnout

do mobilního telefonu,“ uzavírá Eduarda

Hekšová. V té je možné přivolat si pomoc,

nastavit si své osobní údaje, informace

o svém zdravotním stavu atd. Přivolání

první pomoci lze v aplikaci stisknutím

nouzového tlačítka, kdy následně aplikace

odešle informace o vaší poloze a spojí vás

s operátorem zdravotnické záchranné

služby. Aplikace poslouží i jako příručka

první pomoci s radami ke zvládnutí různých situací. Součástí jsou postupy urgentní první pomoci krok za krokem,

včetně krátkých videí.

(PR)

Více informací na www.dtest.cz/

spotrebitelska-poradna

dTEST

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož

stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých

a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace

o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva

účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing

(ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 –

je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin

a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními

poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy,

a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této

možnosti využily již desetitisíce

spotřebitelů a poradenská linka

časopisu dTest se tak stala první

a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.