ROZHOVOR | Alan Babický
sami hrát. A přesto sem tam přijde email
od golfisty, proč otravujeme s obecnými
informaci, když on chce v klidu sledovat
rány...
A dále, nikdy nevíme, jak bude dlouhý záběr a kdo bude v dalším záběru. Takže
otevřete nějaké téma, které kvůli střihu
o pár vteřin později není k obrazu rele-
hůl přichází k míčku a jak vypadáš v impaktu. Pak jsem tenhle střípek poznání
prohluboval ze zkušeností zahraničních
odborníků, učebnic i vlastního pábení. Posledních cca 10 let se mezi odbornou mezinárodní veřejností mluví o tom, že není
jeden druh nápřahu a ani jeden druh sekvence prošvihu. Jedno je snad jen posta-
Pro golfovou obec je naše vysílání „propagačním
kanálem“ mezi negolfisty, jak pěkný, přínosný,
zábavný, nedrahý a pro celou rodinu úžasný ten
náš golf je. Velké množství lidí nám píše, že díky
naší práci pochopili to či ono, nebo dokonce začali
sami hrát.
MEDAILON
ALAN BABICKÝ
Začal hrát golf v necelých 30 letech. O deset let
později, po 6. místu na ME midamatérů a vítězství
na Mistrovství světa hráčů s vyrovnáním se v době
největšího golfového boomu v ČR rozhodl po 17
letech ve vrcholových pozicích v mezinárodním
marketingu podnikat v golfu. Založil golfovou
servisní a poradenskou agenturu INGOLF. O další
rok později se stal profesionálem. Do povědomí
veřejnosti se v té době dostal svojí překladatelskou
a publikační činností.
Je autorem projektů International GolfWeek, v jehož
rámci přivezl do ČR jména jako Hank Haney, Ernie
Els, Fanny Sunesson, a zorganizoval čtyři ročníky
v ČR, po jednom v Německu a ve Francii a dva
v Číně, kde byli hlavními hvězdami Darren Clarke
a Rafa Cabrella Bello. Byl prvním manažerem
Kláry Spilkové, které finančně zajistil první sezonu,
a především výjimku pro start na Ladies European
Tour pod věkovým limitem.
V roce 2005 za účasti tehdejší ministryně školství
Petry Buzkové zavedl na první škole v historii
v ČR golf jako volitelný předmět. Organizuje
Středoškolský pohár, který letos oslaví 16. ročník.
Deset let působil jako agent ve druhé největší
golfové agentuře světa International Sports
Management Chubbyho Chandlera. Absolvoval
šestiměsíční stáž v Hank Haney Junior Golf
Academy v Hilton Head. V letech 2008 až 2010 byl
šéftrenérem Slovenské juniorské reprezentace. Mezi
jeho klienty patřily Maria Verchenova a Danielle
Masters, obě LET. V současnosti k nim patří Nelly
Hrbatá, Matyáš Zapletal, David Siwy a další. Je
dvojnásobným vítězem na Senior Golfer Tour Europe
a dvojnásobným vítězem Order of Merit Czech PGA
Senior Tour.
Od roku 1998 je komentátorem a analytikem
golfového vysílání Eurosportu.
38 | GOLF
vantní, ale jeho osvětový nebo zábavový
význam je také důležitý a není možné
useknout se střihem. A vezměte si, že
máte 6 hodin, de facto nonstop, přicházet s něčím, co není na obrazovce vidět,
a nejde rychle vyklikat na Googlu v počítači... A finálně, jsme jen lidé a údajů
o turnajích ranách a hráčích jsou tuny,
takže sem tam spletu jméno nebo letopočet... Ale mám pár „nejvěrnějších“, kteří
mi hned napíšou, že to nebylo 1427 ale
1457...
Z tohoto tématu jsme vyvázli poměrně diplomaticky, takže můžeme
pokračovat k analýze jevu, jenž je
poněkud kontroverznější. Během
svého komentáře na stanici Eurosport jste zmínil, že „Češi jsou
v golfu mistři nápřahu“. A vzhledem
k tomu, že jedním z mých dlouhodobých témat je snaha o identifikaci
našeho národního charakteru, tak
mne velmi zajímá váš názor na to,
zda trpíme nějakým specifickým nešvarem při učení golfové techniky.
Na základě 25 let pozorování způsobu,
jak se v různých zemích světa vyučuje
a trénuje golf na různých úrovních, mám
dojem, že v České republice příliš mnoho
rekreačních hráčů klade především důraz
na tvar nápřahu, a málo na průběh, více
na postavení hole než na princip pohybu.
A pamatuji si, jak jsem o tom, jako prvním, hned v mých začátcích v roce 1995
roce, mluvil s Alexem Čejkou. A ten mi na
to řekl, že přece vůbec nezáleží, jaký má
kdo nápřah. Důležité je, jakým způsobem
vení hole v impaktu. Kdybychom srovnali
nejlepších 15 hráčů světa, tak zjistíme, že
mají rozdílný nápřah a liší se v drobnostech i ve způsobu, jak přicházejí do impaktové zóny. Ale když pak vyfotíte těch
15 hráčů v impaktu, tak mají pozici těla
i rukou prakticky identickou.
Připadá mi tedy, že u nás dosud přežívá
přílišný důraz na takzvaný ideální nápřah.
A přílišná obsese s technickými nuancemi
podle knih či švihu toho a toho, a ne porozumění principů choreografie, biomechaniky a fyziky ve švihu. Současná praxe
na nejvyšší úrovni ukazuje, že podoba
nápřahu není zárukou ani překážkou konečné kvality zásahu míčku. A velmi častý
omyl, především rodičů malých nadějí,
je, že podparové skóre přijde, až se bude
švih jejich dítěte podobat tomu nějakému
z učebnice. Pokud je mladý hráč dost
dlouhý a trefí 13 greenů v regulaci kdekoliv hraje, švih je de facto „hotov.“
Metodika jako taková přichází ve vlnách.
To, co byl před 30 lety výukový učebnicový standard PGA, už dnes na túře
prakticky nevidíme, určitě ne v čisté podobě. Přišel jednorovinný švih, přišel
sekvenční nápřah a mnoho dalších věcí,
které je dobré znát, než začneme někoho
slepě kopírovat. Je fajn, že vaše dítě miluje Tigera nebo Rickieho nebo Roryho,
ale jeho cesta se těmto klukům vyrovnat
a porazit je rozhodně nevede přes kopírování jejich techniky. Oni mají jedinečný
švih, který není ničí kopií.
Nebudu zakrývat, že tento názor
rád slyším a budu reprodukovat.