Page 34
32
|
GOLF
ROZHOVOR | Jana Melichová
druhá část sezony a jde zase jeden tur-
naj za druhým. Není to úplně příjemné
a vlastně opačný extrém. To, co mě nejvíc
vadilo, byla letošní dlouhá zima v Česku.
Trvala strašně dlouho, takže i příprava v té
pauze se dělala hůř. Když je venku pět
stupňů, tak člověk není schopen ani po-
řádně švihat, tělo to nemá úplně rádo.
Takže teď vlastně začínáte tak tro-
chu nanovo?
Dá se to tak říct. Ale je otázkou, jak se to
podepíše na hře. Většinou je to znát na
krátké hře. V teple jsou úplně jiné pod-
mínky, greeny jezdí mnohem rychleji,
takže se musíte rychle přizpůsobit.
Když už mluvíte o hře. O co se v té
své můžete opřít?
Myslím, že mojí jistotou je konzistentní
hra z týčka. Nejsem sice nejdelší, ale ne-
mám nějaké výkyvy, nejsem nějak rozstří-
lená. Hrát úzká hřiště je pro mě výhoda.
A naopak, s čím se občas perete?
Asi s patováním, ale to má nejspíš každý.
Na greenech hodně pracuje hlava. Asi
úplně nejvíc. Když nedáte jeden dvoume-
trák a pak hned druhý, už si nevěříte po-
malu na nic. Když se nedaří na greenech,
je to navíc hodně vidět. Ale s tím se asi
pere občas úplně každý.
Loni jste jezdila na turnaje bez vlast-
ního kedíka. Platí pořád, že nemáte
stálého caddieho?
Platí to pořád. Nemám. Tak nějak se
s nimi na túře teprve poznávám, hledám,
s kým by mi to mohlo sednout, ale zatím
jsem nikoho nenašla. Navíc mít profesio-
nálního a stálého kedíka, to je taky docela
dost peněz na sezonu.
Takže si „pronajímáte“ služby míst-
ních kedíků?
Většinou ano, většinou to řeším lokálními
kedíky, kteří stojí přibližně 60 euro na den.
Občas to ale bývá docela složité, protože
nikdy nevíte, koho dostanete. Můžete udě-
lat lepší zkušenost, ale také horší. Já si vy-
zkoušela obě možnosti. Měla jsem kedíka,
se kterým jsme si sedli skvěle. Pomalu jsem
mu chtěla nabídnout, jestli mi nechce kedit
pořád. Ale taky jsem zažila situace, kdy buď
neuměl vůbec anglicky, takže byl problém
se vůbec dorozumět, nebo nebyl golfi sta.
Pak jsem mu musela sama říkat, co má dě-
lat, kam si stoupnout, aby nedělal hluk.
Takže spíš opravdu jen nosič holí?
Přesně tak. Zatím mám zkušenosti hodně
různorodé, ale nastálo jsem ještě nikoho
nenašla.
Už jsme se při našem povídání zmí-
nili o zázemí. Jak důležité je mít tzv.
krytá záda?
Myslím, že obrovsky. Hraju první plnou se-
zonu na LET a jsem v klidu, protože vím,
že mám zajištěné fi nance na celou se-
zonu a můžu se soustředit opravdu jen
na hru samotnou. To dodává ohromný
klid duši hráče. Jsem za to moc ráda, že
mám díky týmu Wings of Czechia hned
od začátku svého působení na LET takové
zázemí. Jsem za to vděčná.
Vím, že vedle hraní golfu pomáháte
i potřebným. Jak?
Stala jsem se golfovou patronkou na-
dace Pink Bubble a snažím se ji podpořit,
jak jen mohu. Nadace pomáhá dětem
a dospívajícím s onkologickým onemoc-
něním. Pomáhá mladým lidem během
léčby i po léčbě. Měla jsem možnost po-
znat skoro celý tým a zaujala mě jejich
oddanost tomuto projektu. Zatím jsme
s mojí pomocí vybrali 25 tisíc korun, ale
plánujeme další akce.
Když se bavíme o letošní sezoně,
s čím budete spokojená na konci
sezony?
Zatím je mým cílem si udržet kartu na LET,
to znamená umístit se v celkovém pořadí
v top 60. Ale už během téhle sezony se
také rozhoduje o tom, kdo si zahraje na
olympijských hrách 2024. Takže musím
sbírat body i do olympijského žebříčku.
Když se podaří obojí, budu spokojená.
Čeká vás také obhajoba titulu
v Berouně. Co se bude dít předtím?
Ještě se rozhoduju, jak bude vypadat
můj turnajový kalendář, protože v týdnu
před Berounem se hraje German Masters
v Německu. Zvažuji, jestli tam budu hrát,
nebo si radši dám pauzu a budu se při-
pravovat na Beroun. Dát si navíc nějaká
cvičná kola, protože berounské hřiště mi
na základě předchozích zkušeností sedne.
Ale zase se nechci dostat pod ještě větší
tlak, že obhajuji, a jen se soustředit na Be-
roun. To proto, že sezona není o tom sou-
středit se jen na jeden turnaj, i když je na
domácí půdě.
Nicméně jeden primát vám už nikdo
nevezme. Jak je příjemný pocit, že
jste vstoupila do historie českého
golfu jako první amatérská vítězka
profesionálního turnaje LET?
No je to úžasný pocit. Je vždycky skvělý
pocit být v něčem první. O to víc, když
jde o pozitivní věc.
Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv Jany Melichové
Zatím je mým cílem si udržet kartu na LET, to
znamená umístit se v celkovém pořadí v top 60.
Ale už během téhle sezony se také rozhoduje
o tom, kdo si zahraje na olympijských hrách 2024.
Takže musím sbírat body i do olympijského
žebříčku. Když se podaří obojí, budu spokojená.
JANA MELICHOVÁ STRUČNĚ
NEJLEPŠÍ VÝSLEDEK NA KOLO?
Myslím, že 65 ran, tedy -7. Jednou v Berouně
a jednou na Karlštejně.
NEJOBLÍBENĚJŠÍ HŘIŠTĚ?
Peru se s tím, které vybrat. Doma mám ráda
Karlštejn. Na něm jsem vyrůstala, je to moje srdeční
záležitost. A hodně ráda mám Penati, kde jsem
bohužel hrála jen jednou. Ale utkvělo mi v mysli.
VYSNĚNÉ HŘIŠTĚ?
Tady není o čem. Augusta National.
VYSNĚNÝ FLIGHT?
Hm… Určitě Tiger Woods. Asi bych dala přednost
jen mužům. Tím druhým by byl Gary Player a třetím
Tommy Fleetwood. To je taková moje krevní
skupina.