ROZHOVOR | Jana Melichová

druhá část sezony a jde zase jeden turnaj za druhým. Není to úplně příjemné

a vlastně opačný extrém. To, co mě nejvíc

vadilo, byla letošní dlouhá zima v Česku.

Trvala strašně dlouho, takže i příprava v té

pauze se dělala hůř. Když je venku pět

stupňů, tak člověk není schopen ani pořádně švihat, tělo to nemá úplně rádo.

Takže teď vlastně začínáte tak trochu nanovo?

Dá se to tak říct. Ale je otázkou, jak se to

podepíše na hře. Většinou je to znát na

krátké hře. V teple jsou úplně jiné podmínky, greeny jezdí mnohem rychleji,

takže se musíte rychle přizpůsobit.

Když už mluvíte o hře. O co se v té

své můžete opřít?

Myslím, že mojí jistotou je konzistentní

hra z týčka. Nejsem sice nejdelší, ale nemám nějaké výkyvy, nejsem nějak rozstřílená. Hrát úzká hřiště je pro mě výhoda.

A naopak, s čím se občas perete?

Asi s patováním, ale to má nejspíš každý.

Na greenech hodně pracuje hlava. Asi

úplně nejvíc. Když nedáte jeden dvoumetrák a pak hned druhý, už si nevěříte pomalu na nic. Když se nedaří na greenech,

je to navíc hodně vidět. Ale s tím se asi

pere občas úplně každý.

Loni jste jezdila na turnaje bez vlastního kedíka. Platí pořád, že nemáte

stálého caddieho?

Platí to pořád. Nemám. Tak nějak se

s nimi na túře teprve poznávám, hledám,

s kým by mi to mohlo sednout, ale zatím

jsem nikoho nenašla. Navíc mít profesionálního a stálého kedíka, to je taky docela

dost peněz na sezonu.

Takže si „pronajímáte“ služby místních kedíků?

Většinou ano, většinou to řeším lokálními

kedíky, kteří stojí přibližně 60 euro na den.

Občas to ale bývá docela složité, protože

nikdy nevíte, koho dostanete. Můžete udělat lepší zkušenost, ale také horší. Já si vyzkoušela obě možnosti. Měla jsem kedíka,

se kterým jsme si sedli skvěle. Pomalu jsem

mu chtěla nabídnout, jestli mi nechce kedit

pořád. Ale taky jsem zažila situace, kdy buď

neuměl vůbec anglicky, takže byl problém

se vůbec dorozumět, nebo nebyl golfista.

32 | GOLF

Pak jsem mu musela sama říkat, co má dělat, kam si stoupnout, aby nedělal hluk.

Takže spíš opravdu jen nosič holí?

Přesně tak. Zatím mám zkušenosti hodně

různorodé, ale nastálo jsem ještě nikoho

nenašla.

Ještě se rozhoduju, jak bude vypadat

můj turnajový kalendář, protože v týdnu

před Berounem se hraje German Masters

v Německu. Zvažuji, jestli tam budu hrát,

nebo si radši dám pauzu a budu se připravovat na Beroun. Dát si navíc nějaká

cvičná kola, protože berounské hřiště mi

Zatím je mým cílem si udržet kartu na LET, to

znamená umístit se v celkovém pořadí v top 60.

Ale už během téhle sezony se také rozhoduje

o tom, kdo si zahraje na olympijských hrách 2024.

Takže musím sbírat body i do olympijského

žebříčku. Když se podaří obojí, budu spokojená.

Už jsme se při našem povídání zmínili o zázemí. Jak důležité je mít tzv.

krytá záda?

Myslím, že obrovsky. Hraju první plnou sezonu na LET a jsem v klidu, protože vím,

že mám zajištěné finance na celou sezonu a můžu se soustředit opravdu jen

na hru samotnou. To dodává ohromný

klid duši hráče. Jsem za to moc ráda, že

mám díky týmu Wings of Czechia hned

od začátku svého působení na LET takové

zázemí. Jsem za to vděčná.

Vím, že vedle hraní golfu pomáháte

i potřebným. Jak?

Stala jsem se golfovou patronkou nadace Pink Bubble a snažím se ji podpořit,

jak jen mohu. Nadace pomáhá dětem

a dospívajícím s onkologickým onemocněním. Pomáhá mladým lidem během

léčby i po léčbě. Měla jsem možnost poznat skoro celý tým a zaujala mě jejich

oddanost tomuto projektu. Zatím jsme

s mojí pomocí vybrali 25 tisíc korun, ale

plánujeme další akce.

Když se bavíme o letošní sezoně,

s čím budete spokojená na konci

sezony?

Zatím je mým cílem si udržet kartu na LET,

to znamená umístit se v celkovém pořadí

v top 60. Ale už během téhle sezony se

také rozhoduje o tom, kdo si zahraje na

olympijských hrách 2024. Takže musím

sbírat body i do olympijského žebříčku.

Když se podaří obojí, budu spokojená.

Čeká vás také obhajoba titulu

v Berouně. Co se bude dít předtím?

na základě předchozích zkušeností sedne.

Ale zase se nechci dostat pod ještě větší

tlak, že obhajuji, a jen se soustředit na Beroun. To proto, že sezona není o tom soustředit se jen na jeden turnaj, i když je na

domácí půdě.

Nicméně jeden primát vám už nikdo

nevezme. Jak je příjemný pocit, že

jste vstoupila do historie českého

golfu jako první amatérská vítězka

profesionálního turnaje LET?

No je to úžasný pocit. Je vždycky skvělý

pocit být v něčem první. O to víc, když

jde o pozitivní věc.

Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak

Foto: Archiv Jany Melichové

JANA MELICHOVÁ STRUČNĚ

NEJLEPŠÍ VÝSLEDEK NA KOLO?

Myslím, že 65 ran, tedy -7. Jednou v Berouně

a jednou na Karlštejně.

NEJOBLÍBENĚJŠÍ HŘIŠTĚ?

Peru se s tím, které vybrat. Doma mám ráda

Karlštejn. Na něm jsem vyrůstala, je to moje srdeční

záležitost. A hodně ráda mám Penati, kde jsem

bohužel hrála jen jednou. Ale utkvělo mi v mysli.

VYSNĚNÉ HŘIŠTĚ?

Tady není o čem. Augusta National.

VYSNĚNÝ FLIGHT?

Hm… Určitě Tiger Woods. Asi bych dala přednost

jen mužům. Tím druhým by byl Gary Player a třetím

Tommy Fleetwood. To je taková moje krevní

skupina.