GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 99

WWW.CASOPISGOLF.CZ
97
odpal, třes a stres. Často tady delší hráči
hledají míček vlevo v lese. „Dost těžká,
vpravo jsou bankry, za nimi stromy a sil-
nice, těžká je druhá rána do greenu a sám
green,“ hodnotí majitel. No jo, druhá…
chlapík je i po sedmdesátce dost dlouhý.
Má nenapodobitelný netypický švih, ale
co zálí na stylu
Za silnicí totální obrat. Stres naháně-
jící svah, pod ním modré odpaliště. Kde
jsou žluté a bílé? Daleko výš, ale vzadu,
o dost dál od ferveje. „Krátký čtyřpar,
úzký, do kopce. Těžká i psychologicky,
pro mě nejtěžší jamka. Navíc u gre-
enu bankry, hluboké!“ vypočítává úska
Franz. Mně se krátká vůbec nezdá, str-
most toho svahu mě vždycky zaskočí.
Převýšení 48 metrů – jako dost vysoký
panelák.
Trojka je v rovině, kratší pětipar, za ho-
rizontem dokonce klesá. „Pro mě pří-
jemná, třetí rána do greenu, jen je na
něj relativně úzký přístup a snáší to do-
prava.“ Tady začnete poznávat, jak je
to v Adamstalu s buginami. Vozí vás do
kopců, ale značky NO CARTS jsou o dost
dál od greenů než jinde – a nedejbože,
aby bylo mokro: musíte jezdit kolem, po
asfaltkách, chodit k míčku kolmo a na-
chodíte se přinejmenším jako byste šli
po svých.
Další jamka začíná o notný kus výš, ješ-
těže se vezeme. Stoupá i sama jamka.
„Na dvě rány jsem ještě na greenu nebyl,
pravý dogleg s krásným vyvýšeným gree-
nem, bez bankru, ale přesto těžká,“ praví
Franz.
Pětka – první signature hole. Patří k jeho
mičkům. Vysoko na plateau, tady došlo
na spoustu odstřelů skal a dalších pře-
su materiálu, dnes to oem není vi-
dět, skály kolem vypadají, jako by tak byly
odedávna. V pozadí vysoké kopce pro-
tkané průseky jako sjezdovkami. Na golfu
nevídaná scenérie.
Šestka je luxusní třípar, místní poklad.
„Samozřejmě taky signature hole. Green
z půlky překrývá jezírko, nesmí se podce-
nit. Kdybychom z toho jezírka nelovili pra-
videlně míčky, možná už by v něm žádná
voda nezbyla…“ Jamka není dlouhá,
profíci to tady sázejí wedží. Tříparů je
v Adamstalu pehnaně, dva jsou kratší,
ostatní pěkně natažené.
ZELENÉ MONSTRUM
A jsme na sedmičce. Green Monster. Sig-
nature hole číslo 3, významem jednka!
Je jako had, třikrát zalomená, vlevo po-
řád aut. Pro mě je nejtěžší druhá rána,
na green potřebuju čtyři dobré rány. Na
greenulo místa. Par jsem tady za těch
250 kol zahrál párkrát.
Pohled z odpaliště je impozantní, široká
fervej hluboko dole tvoří zatáčku a ztrácí
se vlevo za stromy. Pak to stoupá, zatočí
za horizont doprava a stále zbývá víc než
sto metrů ke greenu. Pro mě je sedmička
na sedmičce ceněné zboží.
Osmá jamka, čtvrtá signature hole, třípar
nesoucí jméno Julia. „Tak se jmenovala
naše dcera, kteráed patnácti lety za-
hynula při dopravní nehodě. Nejtěžší par
3, 160 metrů, přes rokli, několik bankrů…
Adamstalem
Franz zná po těch 250 odehraných kolech Adamstal
jako své boty, každý kámen. Taky to tady celé stavěl…
pravý domorodý průvodce. Sedím na bugině, na jed
ze čtyřiašedesáti, které mají a hojně používají v kopcích
Adamstalu, čekám na majitele resortu Franze Wittman-
na. Ten se tady evidentně zná skoro s každým, kaž
mu chce něco sdělit… To se špatně odtrhuje.
Text: Ivo Doušek, foto: archiv klubu
s Franzem Wittmannem
GOLF